Bělobrádek tlačí na novou koncepci jádra. Hraje se o bloky v Temelínu i Dukovanech

Praha Vláda si s energetickou koncepcí musí pospíšit, tvrdí vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Podle jeho názoru by měl český stát během 12 měsíců prodloužit činnost jaderné elektrárny v Dukovanech minimálně o deset let. Na stole je také vypsání tendrů na nový blok v Dukovanech i Temelíně. „Domnívám se, že nám nezbývá moc času. Takže musíme rozhodnout poměrně rychle,“ prohlásil šéf lidovců v souvislosti s energetickou bezpečnostní a napjatými vztahy s Ruskem. Poslední zadávací řízení na dostavbu dvou bloků v Temelíně zrušil ČEZ letos na jaře (čtěte víc).

Zda vůbec a kdy bude vypsána nová soutěž, zatím není jasné. V poslední době se ale stále častěji hovoří o nové variantě: místo dvou bloků v Temelíně by mohl vzniknout jeden v Temelíně a jeden v Dukovanech. Nedávno tuto možnost připustil ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Dnes se do jeho názorového „tábora“ přidal také Bělobrádek. „V současné době je v Evropě díky cenám v podstatě jakákoliv investice do energií nerentabilní, ale domnívám se, že budeme muset stavět ,“ řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Otázka Temelína by ale podle něj měla přijít na řadu až po vyřešení koncepce Dukovan. Vicepremiér je přesvědčen, že by neměla končit činnost dříve než za deset let. „Je nezbytně nutné pokusit se o prodloužení alespoň o tuto dobu u stávajících bloků a dostavět tam další minimálně jeden blok,“ dodal. V souvislosti a Temelínem se ale obává finančních nákladů, které by tendr za současných podmínek pro stát nesl. „Tam je jediný problém v tom, jestli ten kontrakt je v našich silách, ale domnívám se, že to tak z těch čísel zatím vypadá,“ vyjádřil Bělobrádek.

Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL: „Budeme to muset budovat i za cenu, že to bude nerentabilní, ale je to otázka strategická i bezpečnostní… A musíme rozhodnout poměrně rychle.“


Předseda KSČM Vojtěch Filip označil ukončení tendru na dostavbu dvou bloků Temelína za chybné a s urychlením koncepce souhlasí. Nyní je podle něj věcí vlády, aby předložila strategický dokument, v němž si stanoví priority. „Evropa není v dobrých vztazích s většinou arabského světa, norsko nestačí a jinde energetické zdroje jako ropa a plyn nejsou. V tomto ohledu nechápu, proč pět let diskutujeme nad něčím, co mělo dávno být součástí koncepčního řešení,“ zmínil Filip.

Vládní analytici se teď zabývají hlavně otázkou, z čeho nové zdroje zaplatit. Kabinet už v minulosti vyloučil možnost, že by se stát zaručil za výkupní ceny elektřiny, aby zajistil návratnost investice (více zde). Aktuálně zvažovanou variantou je vstup strategických investorů, kteří by se podle Mládka mohli například stát minoritními vlastníky a nesli by tak část podnikatelského rizika.

Dva nové bloky temelínské elektrárny měly podle původních plánů víc než zdvojnásobit její výkon, který nyní činí 2 000 megawattů. Stavba měla být dokončena v roce 2025, nové bloky měly být v provozu 60 let. Hodnota zrušené zakázky činila cca 200–300 miliard korun.


Komunisté vládní rozpočet zřejmě nepodpoří

Šéf třetí nejsilnější opoziční strany dnes také naznačil, že jeho poslanci neplánují podpořit současný návrh rozpočtu pro příští rok. Vadí mu hlavně nedostatečné změny v sociální a daňové oblasti. I přesto si ale vláda vystačí s koaliční převahou ve složení ČSSD, ANO a lidovců. Vláda plánuje rozpočet se schodkem 100 miliard korun, letošní schválený hospodářský plán předpokládá deficit 112 miliard korun.

Sněmovna při projednávání služebního zákona
Zdroj: ČTK/Krumphanzl Michal
Autor: Michal Krumphanzl

Při debatě o slabších členech vlády pak zmínil ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) nebo ministra dopravy Antonína Prachaře (ANO). Z lidoveckých ministrů podle něj bývá výrazně lépe připraven ministr kultury Daniel Herman než šéf zemědělství Marian Jurečka.

Bělobrádek se Jurečky zastal, odvedl podle něj obrovský kus práce. Poznamenal také, že lidovci zatím nechtějí měnit žádný z resortů, který vedou. O výměně ministerstev se v poslední době spekuluje v médiích, zejména pokud jde o resorty vedené sociální demokracií a hnutím ANO. Za nepříjemné pak vicepremiér označil, že koaliční kabinet zaostává v plnění svého legislativního plánu. Důležitější je ale podle něj kvalita výsledných předloh než třeba měsíční zpoždění.