Moskva dodá Pekingu plyn, na oplátku dostane bankovní služby

Moskva – Smlouvu o dodávkách ruského zemního plynu takzvanou východní cestou dnes v Moskvě podepsali představitelé Ruska a Číny. Práce na plynovodu pojmenovaného Síla Sibiře začaly letos v září. Podle dohody má Čína během 30 let odebrat každoročně 38 miliard krychlových metrů plynu v celkové hodnotě 400 miliard dolarů. Obě země se zároveň dohodly také na rozšíření bankovních styků, které mají Rusku nahradit západní finanční zdroje zablokované v důsledku sankcí.

Zdroj: ČTK/ITAR-TASS Autor: Astakhov Dmitry

Dnešní smlouva ukončila deset let trvající komplikované vyjednávání mezi oběma zeměmi. Za Rusko dnes smlouvu podepsal premiér Dmitrij Medvěděv a Peking zastupoval předseda vlády Li Kche-čchiang. Vedle dodávek plynu oba politikové podepsali dalších zhruba čtyřicet mezinárodních dohod, které mají po vyhlášení protiruských sankcí za úkol položit základ nových rusko-čínských vztahů.

Video Jednatel ENA: Rusko se osamostatňuje od Evropy
video

Jednatel ENA: Rusko se osamostatňuje od Evropy

Dodávky ruského plynu do Číny mají být zahájeny v letech 2018–19 s tím, že ruští experti se domnívají, že by jednání o konkrétním režimu dodávek mohlo začít příští rok. Pro Rusko je to vítaná alternativa odbytu plynu poté, co řada významných evropských klientů zvažuje alternativní zdroje či jiné dodavatele.

Dnešní úspěšná jednání jsou podle jednatele společnosti ENA Vladimíra Štěpána výhodná pro obě země. Čína by totiž chtěla zvýšit spotřebu plynu a nahradit tak uhlí, které způsobuje velké emise. Hlavním důvodem, proč Peking smlouvu podepsal, je tedy zejména zlepšení životního prostředí. Rusko zase využije své produkční kapacity, konkrétně tedy rezervy zemního plynu, které se spolu se západními sankcemi ještě zvýší. 

Výstavbu plynovodu Síla Sibiře v září u jakutské obce Us Chatyn slavnostně zahájil prezident Vladimir Putin. Plynovod bude dlouhý 4000 kilometrů a do Číny má předávat suroviny ze sibiřských nalezišť Čajanda a Kovykta. První z nich má odhadované zásoby plynu 1,2 bilionu a druhé 1,5 bilionu krychlových metrů. Roční kapacita budovaného plynovodu je 61 miliard krychlových metrů.


„Zřejmě bude položen i druhý plynovod, možná i třetí. To znamená, že se Rusko do značné míry zbaví závislosti na exportu plynu do Evropy, řádově tak do deseti let,“ myslí si Štěpán. Rusku navíc pomohlo, že Čína zafinancovala stavbu plynovodu Síla Sibiře dopředu.

Ruská agentura TASS uvedla, že smlouva o plynových dodávkách má doprovodný dokument o „strategické spolupráci“ ruské státní ropné společnosti Rosněfť s čínskou energetickou společností CNPC. Detaily této spolupráce ale žádná ze stran nezveřejnila.

Spolupracovat budou i v bankovnictví

Zároveň s Číňany uzavřela dohodu i druhá největší ruská banka VTB a státní rozvojová banka VEB o spolupráci v bankovnictví. Jak uvedl reportér Reuters podepsaly tyto finanční domy, které postihly západní protiruské sankce, rámcové dohody s čínskou China Exim Bank o otevření úvěrových linek. Další banka, jež je také na sankčním seznamu Západu, Rosselchozbank podepsala s finančníky z China Exim Bank rámcovou dohodu o poskytování finančních prostředků v oblasti zahraničního obchodu.

Smlouvu o zajištění finančních zdrojů ve výši půl miliardy dolarů podepsali i největší ruský mobilní operátor MegaFon a Čínská rozvojová banka.

Čínská centrální banka dnes mezitím informovala, že s ruskou centrální bankou sjednala výměnu národních měn obou zemí. Cílem je tak ochránit před případnými ztrátami spojenými se změnou kurzu. Dohoda o takzvaném měnovém swapu bude platit tři roky s možností prodloužení. Obě strany si v jejím rámci budou moci vyměnit 150 miliard jüanů a 815 miliard rublů.