Rušení druhého pilíře: Budou-li trhy dole, můžou účastníci prodělat

Praha – Pokud by finanční trhy v době zrušení druhého pilíře zažívaly pokles, mohli by na tom prodělat střadatelé, kteří si zvolili dynamickou strategii. V Hyde Parku to prohlásil Vladimír Bezděk, prezident Asociace penzijních společností a generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny. Předpovídat konečnou bilanci podle něj v současné době nelze, vláda i její odborná komise pro důchodovou reformu nicméně spoléhají na to, že bude kladná.

Druhý důchodový pilíř uvedla v život vláda Petra Nečase (ODS) v lednu 2013. Díky němu mohou lidé přesměrovat tři procenta z povinných odvodů do státního důchodového systému na svůj soukromý účet. Ovšem pouze za předpokladu, že přidají ještě dvě procenta ze svého.

Současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už před spuštěním reformy avizoval, že bude-li mít jako premiér tu možnost, druhý pilíř zruší. Po nástupu koaliční vlády skutečně vytvořil odbornou komisi, která dostala za úkol navrhnout konkrétní postup zrušení druhého pilíře a prozkoumat jiné možnosti reformy penzijního systému.

„K 1. 1. 2016 se přestanou do druhého pilíře platit příspěvky. V průběhu roku 2016 dostanou občané na výběr, zdali prostředky – jak ta svá dvě procenta, tak státní tři procenta, která byla vyvedena z prvního pilíře – chtějí použít na svou osobní spotřebu, nebo si je převedou do penzijního připojištění, které většina z nich má,“ vysvětlil v Hyde Parku penzijní expert Vladimír Bezděk, jenž v komisi rovněž zasedá. Podobné expertní skupiny (označované jako Bezděkovy komise) přitom sám vedl, a to v letech 2004–2005 a o pět let později. Byl to právě jeho tým, který v roce 2010 doporučil mimo jiné zavedení druhého pilíře.

Celkově si Češi převedli ze státního systému do soukromých fondů téměř 1,5 miliardy korun. „Hodnota prostředků na účtu každého z těch 83 000 účastníků ve druhém pilíři závisí na dvou věcech. Za prvé, kolik tam bylo vloženo příspěvků, a za druhé, jak byly ty prostředky zhodnoceny,“ nastínil Bezděk.

Vláda i komise „potichu“ doufají

Mají ale lidé jistotu, že z druhého pilíře dostanou zpátky to, co do něj vložili? Podle Bezděka může nastat problém u klientů, kteří si zvolili tzv. dynamický profil. To je investiční strategie, která ukládá peníze do rizikovějších aktiv, jako jsou například akcie. Dynamický profil se obecně doporučuje mladším střadatelům, u nichž se předpokládá, že budou svoje prostředky zhodnocovat i několik desítek let.

„Tento typ investic je dlouhodobě nejvýnosnější, ale v krátkém období je velmi volatilní. A jestli budou finanční trhy zrovna nahoře, nebo budou relativně dole, jako je tomu v posledních dvou třech týdnech, to dopředu nikdo neřekne,“ upozornil Bezděk.

Kabinet i důchodová komise prý „potichu“ doufají, že výnosy budou v době zrušení druhého pilíře kladné. Vyloučit ale podle Bezděka nelze variantu, že někteří účastníci mohou na druhém pilíři ve finále prodělat. Vzhledem k tomu, že do něj vstupovali s vidinou dlouhodobého spoření (a podle toho si zvolili investiční strategii), lze zrušení druhého pilíře státem už po třech letech vnímat jako zmařenou investici.

„Vláda má k dispozici například stanovisko profesora Gerlocha, že pokud k tomu dojde, tak by bylo lepší to klientům dorovnat alespoň na nominální výši zaplacených příspěvků,“ nastínil Bezděk jedno z možných řešení, jak se vyhnout riziku arbitráží (více o právní analýze zde).

Koalice ale stále není jednotná ohledně termínu, kdy by mělo „mrtvě narozené dítě“, jak druhý pilíř kdysi nazval premiér Sobotka, definitivně zaniknout. Zatímco ČSSD a lidovci by byli pro leden 2016, hnutí ANO by počkalo až do roku 2017. Ministr financí Andrej Babiš míní, že pozdější termín poskytne státu dostatek času na to, aby si vytvořil pádné argumenty, proč pilíř zrušit. Jinak podle něj Česku hrozí již zmiňované soudy a arbitráže.

O kompenzaci nákladů na zavedení a ukončení druhého pilíře by navíc mohly žádat i penzijní společnosti. Proti tomu se v minulosti ostře postavil premiér Sobotka (více zde).

Do druhého pilíře vstoupilo za téměř dva roky fungování zhruba 83 000 lidí. Odhady Nečasovy vlády byly přitom mnohem ambicióznější – očekávaly se statisíce až miliony klientů. Podle Bezděka to ale neznamená, že by Češi na stáří nemysleli. Oblíbili si spíš penzijní připojištění (dnes označované jako třetí pilíř). Do toho je zapojeno zhruba 70 % tuzemské práceschopné populace, což představuje skoro 5 milionů lidí. Jak poznamenal Bezděk, u dobrovolných produktů je to nejvyšší míra participace na světě.

Kdo má děti, bude na tom líp…

Důchodová komise sestavila seznam opatření, díky nimž by se do penzijního systému mohly promítnout zásluhy rodičů za výchovu dětí. Mezi základní body patří:

  • bezdětní by mohli platit státu vyšší odvody
  • rodiče by po dobu výchovy dětí naopak platili odvody nižší (podle počtu dětí)
  • lidé, kteří vychovali děti, by pobírali vyšší důchod (podle počtu dětí)
  • pracující by mohli přesměrovat část odvodů přímo na penzi svých rodičů
  • společné zdanění a důchodové pojištění manželů (ten, který pečuje o děti a má nižší příjem, by pak neměl nižší důchod, protože by se s ním rozdělil druhý partner)