Rozpočet na příští rok – schodek se má snížit na sto miliard

Praha – Poslanecká sněmovna v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Schodek má proti letošku klesnout o 12 miliard korun na 100 miliard. Příjmy se mají naopak zvýšit z 1,099 na 1,119 bilionu korun, stejně tak jako výdaje z 1,211 na 1,219 bilionu. Opoziční TOP 09 neúspěšně navrhovala vrátit vládě rozpočet k dopracování. Na závěrečné schvalování zákona by mělo dojít v polovině prosince.

Zdroj: ISIFA/Thinkstock Autor: iStock/Jiri Hamhalter
Video Události: Rozpočet prošel prvním čtením
video

Události: Rozpočet prošel prvním čtením

V prvním čtení poslanci tradičně projednávají základní parametry rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a schodek. Po jejich schválení zamíří zákon do výborů. Vláda počítá se snížením deficitu z letošních 112 miliard na sto miliard. Pravicová opozice upozorňuje na to, že návrh není úsporný, jak deklaruje kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), a navíc nepodporuje investice. Komunistům zase vadí, že předloha není konsolidační ani prorůstová.

TOP 09 se snažila prosadit, aby poslanci vrátili rozpočet vládě k přepracování. Požaduje, aby kabinet snížil výdaje alespoň o 20 miliard a zároveň zvýšil objem investic alespoň na úroveň z roku 2012. Na tuto iniciativu reagoval i premiér Sobotka. „Rozhodně odmítám návrhy opozice, abychom více škrtali, abychom podcenili investice a výdaje v příštím roce. Protože právě rozpočet v této podobě může naši ekonomiku v příštím roce stabilizovat, pokud by došly nějaké negativní trendy ze zahraničí,“ prohlásil.

„V roce 2013 se vracelo do rozpočtu 13 miliard, protože stát není na investice připraven,“ připomněl ministr financí Andrej Babiš (ANO), že vyčlenění peněz na investice neznamená automaticky realizaci těchto investic. „Jestliže chce vláda investovat méně, protože se necítí připravena – to já chápu. Ale pak má být o to menší schodek. Vláda místo toho navyšuje provozní výdaje a sociální dávky,“ oponoval bývalý ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Andrej Babiš: „Rozpočet je dobrý hlavně v tom, že původně pan Kalousek plánoval deficit 120 miliard a já plánuju o dvacet miliard méně. Rozpočet předpokládá růst, růst HDP je ze tří čtvrtin tvořen ze spotřeby a tu jsme my přinesli tím, že jsme zvýšili důchody a platy státních zaměstnanců. Takže rozpočet je dobrý, má nízký schodek a hlavně neroste dluh.“

Miroslav Kalousek: „Ministr Babiš pokračuje v projektu státní pokladny, který se mi podařilo rozjet k lednu 2013… Sníží-li ministr v pokračování tohoto projektu dluhovou rezervu, nemusí se celkový nominální dluh zvýšit, ale to neznamená žádné uzdravení státních rozpočtů, protože to je jenom rezerva. To, co skutečně ukazuje zdraví státních rozpočtů, je čistý dluh a ten se pochopitelně zvýší.“


Pro vrácení vládě hlasovaly ODS, TOP 09 a hnutí Úsvit. Vládní koalice byla proti, komunisté se hlasování zdrželi. Naopak pro schválení základních parametrů rozpočtu hlasovala koalice, poslanci ODS, TOP 09 a Úsvitu byli proti, komunisté se opět zdrželi.

Podle Tomia Okamury nedochází k podpoře investic. Úsvitu chybí rovněž výhled na snižování deficitu a plán, jak se dopracovat k vyrovnanému rozpočtu a splácení starých dluhů. Předseda ODS Petr Fiala pak návrh rovnou označil za socialistický, kdy si podle něj vláda kupuje voliče na účet všech daňových poplatníků, místo aby jim peníze nechala. „Bere všem a dává jen někomu,“ míní Fiala.

Ekonom: Sociální výdaje nejsou prorůstové

Jako nepříliš prorůstový označuje první rozpočet koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL také ekonom Lukáš Kovanda. „Je tam skutečně velký důraz na výdaje sociálního charakteru, které prorůstové nejsou. Chybou také je, že vláda v době očekávaného růstu navyšuje svoje výdaje. A stejně tak už předchozí vláda pana Kalouska v době ekonomického útlumu výdaje škrtala, takže je to zase naopak,“ vysvětluje.

Kovanda zároveň potvrzuje, že výdaje na investice jsou nižší. „Jestli se na něčem šetří, tak na investicích. A to mi přijde jako asi nejméně rozumný způsob šetření,“ dodává. Přitom prezident Miloš Zeman už dříve prohlásil, že rozpočet, který nepodpoří investice, nepodepíše. Konkrétně se vyjádřil v tom smyslu, že růst investic musí být vyšší než růst spotřeby.

S čím například počítá nový rozpočet?

  • Platy státních zaměstnanců +3,5 %
  • Růst důchodů průměrně o 200 Kč
  • 10 % DPH na knihy, léky a dětskou výživu

Za největší problém rozpočtů, a to nejen tohoto z dílny ministra Babiše, jsou však podle Kovandy mandatorní výdaje, tedy důchody nebo sociální dávky. Stále totiž tvoří příliš vysoký podíl v poměru k HDP.

Ekonom Aleš Michl, který je externím poradcem ministra financí, ale v Událostech, komentářích upozorňoval, že pokud se vynechají platy státních zaměstnanců a podíváme se na nákupy ministerstev, jsou v návrhu rozpočtu o pět procent nižší. Šetří se tam zhruba tři miliardy korun. „Takže jsou pro mě reálná čísla, že jsou tady úspory na provozu.“

Zvýšení platů je podle Michla politická otázka, česká ekonomika je stále pod úrovní roku 2008: „Když jste na tom špatně ekonomicky, nemůžete sekat platy a zvyšovat daně.“ Sobotkova vláda prý udělala opačnou věc: Podnikům a firmám řekla, že se teď nebudou zvyšovat daně, zvýší se platy a podpoří se spotřeba lidí a nakopnou se investice. „Investice nejsou tak vysoké, jako např. v letech 2010–2011, ale meziročně je tam nárůst a to je klíčové,“ dodal Michl.