Vláda má o kurzarbeitu jasno: lidé budou dostávat 70 procent mzdy

Praha – Kabinet schválil základní parametry takzvaného kurzarbeitu. Zaměstnanci podniků, kteří kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít práci na plný úvazek, by mohli po dobu výpadku dostávat 70 procent mzdy. Z toho jim 50 procent uhradí zaměstnavatel, 20 procent by šlo ze státního rozpočtu. O každé jednotlivé žádosti o podporu ze strany podniků bude nicméně rozhodovat vláda.

Zdroj: ISIFA/Thinkstock Autor: Photodisc/Digital Vision

O vyhlášení jakéhosi „krizového stavu“, který umožní firmám žádat o podporu v rámci kurzarbeitu, bude rozhodovat vláda. Stejně jako o každé žádosti, která se následně objeví. Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) požadoval pro vládu právo posoudit jednotlivé žádosti ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Výsledná podoba je výsledkem dlouhých a komplikovaných koaličních jednání,“ poznamenala Marksová.

V praxi by měly žádosti od podniků přijímat úřady práce, které by je postoupily Strakově akademii. Při schválení pak žádost zpětně vyřídí daný úřad práce. Marksová se nedomnívá, že by opatření mělo být výraznou byrokratickou překážkou. Pokud by se jako takové ukázalo, dá se prý přehodnotit.

Co je to kurzarbeit? Přečtěte si podrobnou analýzu, která srovnává německý vzor a český model.


Ministři se také dohodli na tom, že státní příspěvek bude firmám vyplácen nejdéle půl roku, při opakované žádosti pak maximálně jeden rok. Výše příspěvku by přitom byla zastropována na 10 či 15 procentech průměrné mzdy (nyní 2 481 či 3 721 korun). Paragrafované znění návrhu by v rámci novely zákona o zaměstnanosti mohlo podle Marksové projít sněmovnou a Senátem v příštích měsících. Samotný kurzarbeit by tak mohl fungovat už na jaře 2015.

„Kurzarbeit není nic jiného, než že polovina veřejnosti, která není zaměstnanec nebo zaměstnavatel, se skládá té druhé polovině na jejich vzájemný smluvní vztah,“ reagoval na rozhodnutí vlády místopředseda opoziční TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Tento model není motivační, myslí si firmy

Tuzemské podniky, které se ocitnou v tísni, mohou na kratší pracovní dobu – kurzarbeit – přecházet už léta, jen nedostávají od státu žádný příspěvek. V době výpadku platí zaměstnancům 60 procent mzdy, pokud si odbory nedomluvily vyšší sumu. V krizi tohoto opatření využily podle odhadů stovky firem.

I kvůli možnosti vyplácet sníženou 60procentní mzdu považují zaměstnavatelé novou podobu kurzarbeitu za neživotaschopnou. „Svaz průmyslu a dopravy nepovažuje dnešní rozhodnutí vlády o podobě tzv. kurzarbeitu za dostatečně motivující pro udržení pracovních míst ve firmách,“ uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn. Poukázal na to, že rozdíl mezi 60 procenty náhrady mzdy a 50 procenty s příspěvkem od státu prý není pro zaměstnavatele motivační.

Podle odborů by náhrada pro zaměstnance měla být ještě vyšší, alespoň 90procentní (přičemž 45 by hradila firma a 45 stát). Kurzarbeit by měl navíc zohledňovat i počet dětí.

Video Události: Vláda rozhodla o kurzarbeitu
video

Události: Vláda rozhodla o kurzarbeitu

Diskusi o zavedení kurzarbeitu rozvířily vzájemné sankce, které kvůli ukrajinské krizi v průběhu léta přijaly západní státy a Ruská federace. Sankce ze strany EU cílí na kapitálový trh, vojenský průmysl, zboží dvojího užití a citlivé technologie pro těžbu ropy.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) už dříve uvedl, že evropské sankce povedou k poklesu tržeb českých firem o více než 2 miliardy korun a ohrožení 700 pracovních míst. Odvetné sankce Moskvy, tedy embargo na dovoz potravin a zemědělských produktů, prý sníží tržby o 300 milionů korun a dotknou se 130 pracovních míst.