Horníci by mohli od příštího roku odcházet do důchodu o pět let dříve

Ostrava - Dřívější odchody horníků do důchodu pomohou snížit stavy lidí v hornictví bez razantního nárůstu nezaměstnanosti. Zároveň zohlední extrémně těžkou práci v podzemí, kterou nelze dělat tak dlouho jako jiné profese. Zákon by mohl platit už od příštího roku, v nejbližší době se jím bude zabývat vláda. Stát tak reaguje na krizi OKD, které kvůli nízkým cenám uhlí utlumuje těžbu rychleji, než plánovalo. Postupně propouští, ještě do konce roku skončí 300 zaměstnanců z kanceláří i šachet.

Video Horníci by mohli odcházet do důchodu o 5 let dříve
video

Horníci by mohli odcházet do důchodu o 5 let dříve

Podle šéfa hornických odborů Jaromíra Pytlíka nový zákon umožní, že ročně odejde do starobního důchodu o 100 horníků více než dosud. „Příští rok by tak mohlo skončit celkem 250 až 300 lidí, kteří by byli sociálně zabezpečeni,“ uvedl.

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň potvrdil, že resort chce s ohledem na špatnou situaci v hornictví a možné sociální dopady propouštění v Moravskoslezském i Ústeckém kraji zákon prosadit co nejdříve. Ministerstvo podle něho nemá zprávy o tom, že by z některého resortu zazněly zásadní připomínky proti návrhu. „Stát si musí vážit lidí, kteří celý život pracují v těžkých podmínkách jako horníci. Nesmíme jim znepříjemňovat život a nutit je pár let před důchodem hledat novou práci v jiném oboru,“ prohlásila ministryně Michaela Marksová.

Fárat do 65 let? Nesmysl, který jinde v Evropě není

Podle současné legislativy mohou odcházet do starobního důchodu dříve jen horníci, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali v nejtěžších podmínkách několik tisíc směn. Horníci, kteří nastoupili po roce 1993, by tak museli fárat až do 65 let. „A to je nesmysl. Člověk nemůže v podmínkách hlubinného dolu pracovat tak dlouho. Nikde jinde takový extrém nenajdete. Všude jinde v Evropě včetně Rumunska horníci končí v 50 až 55 letech,“ řekl Pytlík. Dodal, že například v Polsku mají nárok na důchod po 25 letech a nefárají déle než do padesáti.

„Vzhledem k tomu, že situace v hornictví je velmi špatná a bude se pravděpodobně zhoršovat, je nezbytně nutné, aby i naši horníci odcházeli do důchodu normálně. Kdyby se tak nestalo, bylo by to hodně zlé. Hornictví je rozbuška,“ varoval Pytlík. Propouštění hrozí hlavně lidem před důchodem. Horníci s podlomeným zdravím, kteří celý život fárali, mají velmi malou šanci najít si jinou práci. Například Dušanu Kalafutovi je 53 let a na šachtě pracuje 36 roků. „Nevím, co bych dělal jiného, kdyby mne propustili. Možná by se mi podařilo sehnat místo vrátného. Těžko se s tou nejistotou žije,“ řekl horník.

Hornické odbory vyvíjejí tlak na dřívější odchody horníků do důchodu přes dvacet let. Téma otevřel roku 2013 premiér Jiří Rusnok, když nařídil připravit legislativní návrhy, které by zmírnily sociální dopady plánovaného uzavření Dolu Paskov. OKD se nakonec zavázalo, že tam těžbu udrží do roku 2017. Stát za to slíbil 600 milionů na sociální programy pro horníky.

Podmínkou bude 3 300 směn v hlubinném dole

Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo novou legislativní úpravu připravovat v souvislosti s problémy OKD a útlumem těžebního průmyslu. Spolupracovalo na něm s Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Podle návrhu se sníží věk horníků pro odchod do důchodu o pět let. A týkat se bude i těch, kteří nastoupili po roce 1993. Podmínkou bude odpracování určitého počtu směn pod zemí v hlubinných dolech. Obecně půjde o 3 300 směn. V některých případech, například po dosažení nejvyšší přípustné prašné expozice nebo u zaměstnanců uranových dolů, bude stačit méně odpracovaných směn. Podle propočtu ministerstva umožní nová úprava dřívější odchod do důchodu 3 500 horníků.

Průzkumná štola v uranovém dole Rožná
Zdroj: ČTK
Autor: Luboš Pavlíček

Také OKD se na propouštění připravuje. Pomocí programu zvaného Nová šichta bude pomáhat lidem najít uplatnění v jiných odvětvích, případně rozjet vlastní podnikání. „Spolupracovat budeme s úřadem práce i různými firmami,“ uvedl mluvčí OKD Marek Síbrt. Loni mělo OKD, které patří společnosti New World Resources, 12 tisíc zaměstnanců, nyní jich je přes 11 tisíc. Výrazně poklesl i počet lidí, kteří pracují v dodavatelských firmách. Společnost už provedla řadu úsporných opatření a další plánuje.