Šetříme na důchod: Ani po padesátce není pozdě

Praha – V 55 letech začíná česká společnost považovat své členy za seniory. Lidé v tomto věku také mají podle průzkumů největší obavy z budoucí finanční nesoběstačnosti. A není divu, do penze zbývá méně než deset let, a je tedy nejvyšší čas se nad zajištěním ve stáří důkladněji zamyslet. Že už to v tomhle věku člověk se spořením moc nevytrhne? To je omyl. Ještě se dá ledacos zachránit a zajistit si, že vás penze nebude „bolet“.

Zdroj: ISIFA/Thinkstock Autor: Photodisc/Digital Vision

Ani pokud jste si zatím vůbec nespořili, není třeba po padesátce ztrácet hlavu. Když ale chcete nad rámec státního důchodu dostat z vlastních úspor tisíce korun měsíčně, bude třeba si v letech, které do penze ještě zbývají, také tisícovky na stáří odkládat bokem. Jednoznačný recept na to, s kolika penězi na účtu by se mělo odcházet do důchodu, neexistuje. Záleží na tom, jaký životní standard senior má a jaký si chce do budoucna udržet. Je jasné, že nároky člověka s průměrnou nebo dokonce podprůměrnou mzdou budou jiné než manažera, který si měsíčně vydělává 150 tisíc korun.

Jakou penzi chcete

Češi se v tomto ohledu nedrží zrovna při zdi. Jak ukázal průzkum společnosti GfK Czech, mají dost vysoká očekávání. Víc než čtvrtina populace by dokonce chtěla pobírat důchod ve stejné výši, jaký má nyní plat. Taková meta je pro pětapadesátníka, který si doposud nespořil, nereálná. Pokud by pobíral průměrný příjem, počítal do budoucna s průměrnou penzí a chtěl si stejný standard jako před důchodem udržet do osmdesátky, znamenalo by to, že by měsíčně potřeboval ke státní penzi zhruba 8 tisíc korun ze svého. Po devět let, jež mu do důchodu zbývají, by si tak musel spořit přes 12 tisíc měsíčně, tedy víc než polovinu svého současného čistého měsíčního příjmu.

Lépe už by ale počty vycházely v situaci, kdy by se náš pětapadesátník spokojil se 70 % čistého příjmu. „Státní důchod dostane necelých 12 tisíc korun. Kdyby si chtěl přilepšit například 2 tisíce měsíčně, a dostat se tak na 70 % svého současného čistého příjmu, bude potřebovat naspořit zhruba 380 tisíc. Pokud teď nemá naspořeno nic, musel by začít odkládat nejméně 3 tisíce měsíčně,“ spočítal analytik Partners Aleš Tůma. To znamená dávat stranou zhruba 15 % současných čistých příjmů a to už si lze představit.

Pod křídly státu

  • Průměrný důchod vyplácený státem aktuálně činí 11 286 korun.
  • Nejvyšší penze šplhají k 95 tisícům korun. Avšak víc než 50 tisíc přijde měsíčně na účet jen 23 lidem.
  • 90 % Čechů pobírá důchod ve výši maximálně 13 900 korun.
  • Naopak 10 % seniorů musí vystačit s méně než 8 305 korunami.
  • Výjimkou ale nejsou ani případy, kdy důchodce od státu měsíčně dostane méně než 4 tisíce korun.

Na dvouciferné zisky radši zapomeňte

Zásadní roli ve výpočtech analytiků hraje zhodnocení peněz. Tři tisíce korun uspořené každý měsíc a zhodnocené 7procentním úrokem ročně za devět let udělají přes 452 tisíc korun. Když se ale stejnou měsíční úložku podaří úročit jen třemi procenty, bude mít senior po devíti letech spoření k dispozici o 80 tisíc méně. Jen nižší úrok ho tak při dvoutisícové měsíční rentě připraví o víc než tři roky spokojeného důchodu.

Taková představa jistě zamrzí. Střadatelé by ale měli mít na paměti jedno: vyšší očekáváný výnos bývá obvykle spojen s vyšším rizikem ztráty. A zatímco třicátník má ještě dost času a může spoléhat na to, že mu momentální ztrátu bohatě vyváží vyšší úroky v daleké budoucnosti, pětapadesátník by se už raději měl tohoto rizika vyvarovat. Místo spekulativních hrátek s akciemi nebo zlatem, které sice slibují až dvouciferné roční zhodnocení, ale mohou přinést i stejně hlubokou ztrátu, by tak měli lidé v tomto věku raději vsadit na jistotu.

Od třetího pilíře po bankovní účet

Jistotu může v tomto ohledu do jisté míry nabídnout paradoxně stát. „Využijte produkty se státní podporou nebo volte krátkodobější spořicí produkty. Vyplatí se také stavební spoření,“ doporučuje generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marcela Suchánková. Konkrétně stavební spoření dokáže na šestiletém spořicím horizontu díky státnímu příspěvku zhodnotit peníze průměrně o více než 5 % ročně. S každým dalším rokem spoření ovšem výnos klesá. Více informací o stavebním spoření jako způsobu zajištění na důchod čtěte zde.

Relativní jistotu s nízkou mírou rizika ale slibují i jiné finanční produkty. "Nevidím problém v tom si i v 55 letech na pět, deset let založit doplňkové penzijní spoření (třetí pilíř - pozn. red.) nebo nějaký investiční program s vyváženou nebo konzervativní strategií," radí specialista na důchodové spoření ze společnosti Swiss Life Select Jan Macek. Konzervativní strategie v praxi znamená investovat víc peněz například do dluhopisů, na akcie zapomenout.

Fondů, které vám vhodnou investiční strategii ušijí na míru, je na trhu k dispozici celá řada. Jak ale vybrat ten správný? „Co se týče investičních programů, tak si myslím, že klient neudělá chybu, pokud zvolí téměř cokoliv. Jsou to všechno srovnatelné produkty, co se týče funkce a předpokládaných výnosů. Co se týče doplňkového penzijního spoření, tam to vidím velice podobně. Penzijní společnosti jsou podobné a výnosy se tam dají očekávat srovnatelné,“ míní Macek.

A po šedesátých narozeninách není už podle expertů „hříchem“ ani nechat úspory ležet na spořicích či termínovaných účtech. Ty sice v současnosti nabízejí úrok jen něco málo přes procento ročně, avšak peníze jsou tam snadno dostupné. Senior se k nim tak dostane i v nenadálých případech – například když bude chtít předčasným důchodem řešit výpověď z práce.

Kolik let stráví Češi v důchodu?
Zdroj: ČT24

Mužům stačí méně

Poslední rozhodnutí, které musí člověk při odchodu do penze udělat, je, jak s úsporami naložit. Jako nejsmysluplnější se jeví čerpat z nich pravidelnou měsíční rentu. Na jak dlouho by ale měly peníze vystačit? Jasná odpověď neexistuje, nabídnout můžeme jen indicie.

Podle údajů České správy sociálního zabezpečení stráví aktuálně muži v důchodu průměrně 19 let, ženy 27. Lze však očekávat, že generace dnešních pětapadesátníků bude na penězích od státu ve stáří závislá kratší dobu. Může za to zvyšování věku pro odchod do důchodu. Dnes pětapadesátiletý muž půjde totiž do penze v 64 letech, žena podle počtu vychovaných dětí o něco dříve. Naděje na dožití ovšem roste dle prognóz Českého statistického úřadu pomaleji. Ty předpokládají, že se dnešní pětapadesátníci dožijí v průměru 78 let, v důchodu by tak měli strávit jen zhruba 14 let. Nůžky mezi muži a ženami nicméně zůstanou dál doširoka rozevřené. Ženy se v průměru dožijí zhruba 83 let a v penzi tak stráví téměř dvě desetiletí.

Taková jsou tedy vodítka, která mohou seniorům při čerpání úspor napovědět. Zbývá však ještě dodat: kromě toho, že Češky žijí déle, pobírají obvykle také nižší státní důchod než muži. Měly by proto být při spoření na stáří i při utrácení svých úspor opatrnější.