Šéf vlády preferuje růst minimální mzdy, s dávkami hýbat nechce

Praha – Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes na sněmu odborů uvedl, že by se sociální dávky neměly zvyšovat. Peníze na jejich úpravu by měly plynout spíš do růstu minimální mzdy. Ta se od ledna zvedne o 700 korun na 9 200 korun. Životní minimum, podle něhož se dávky vypočítávají, by se měnit nemělo.

„Debatujeme, jestli peníze na plošné zvýšení sociálních dávek nepoužít na aktivní politiku zaměstnanosti, aby stagnovaly sociální dávky a rychleji rostla minimální mzda,“ uvedl Sobotka a zmínil, že v řadě regionů je realitou malý rozdíl mezi dávkami a minimálním výdělkem. Minimální mzda by tedy měla růst rychleji než životní minimum. Dávky ale neklesnou. „Nebudu nikdy navrhovat snížení nynějších standardů,“ uvedl premiér.

V příštím roce neporostou ani další dávky – přídavky na děti, mateřská a rodičovská nebo příspěvky na péči o zdravotně postižené. „Budeme podporovat lidi v tom, aby pracovali, aby nečekali na dávky,“ vysvětlil poslanec ANO a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Volný.

Minimální mzdou je v současnosti částka 8 500 korun. Podle údajů ministerstva práce ji pobírá asi sto tisíc lidí, což představuje přibližně dvě procenta všech zaměstnanců. Naposledy se minimální mzda zvedla v minulém roce o 500 korun na současných 8 500 korun. Vláda ji chce zvyšovat i nadále, aby se přiblížila k 40 procentům průměrné mzdy ve státě, tedy asi na 10 000 korun.

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24/MPSV

„Máme odhad, podle kterého by měla být v roce 2018 minimální mzda 11 200 korun,“uvedla dokonce v září ministryně práce Michaela Marksová. Tento záměr by v praxi znamenal každoroční růst minimální mzdy o 500 až 700 korun. „Česká republika je v rámci Evropské unie pozadu nejen v absolutní výši minimální mzdy, ale také v rozdílu mezi minimální a průměrnou mzdou,“ vysvětlila Marksová.

„Lidé budou ekonomice více věřit, budou moci více utrácet a pomůže to i těm zaměstnavatelům, kterým se růst minimální mzdy nelíbí, protože lidé budou jejich produkty kupovat,“ zmínil pozitiva šéf ČMKOS Josef Středula.

Životní minimum je suma, která má člověku podle zákona stačit na jídlo a základní potřeby kromě bydlení. U dospělého činí 3 410 korun. Pokud jsou příjmy dotyčného nižší, ocitá se v hmotné nouzi (to je v současnosti realita pro 180 tisíc domácností).

Existenční minimum je částka umožňující přežití, pro dospělého nyní činí 2 200 korun. Nevztahuje se na děti, starobní důchodce nebo invalidy s těžším stupněm postižení. Obě částky se naposledy zvyšovaly v lednu 2012. Existenční minimum tehdy vzrostlo o 180 korun měsíčně, životní minimum pak o 300.