Budapešť – Maďarský premiér Viktor Orbán zaujal dalším kontroverzním krokem. Nelíbí se mu hospodaření zahraničních obchodních řetězců v zemi. Ty, které budou od roku 2018 ve ztrátě, chce vláda podobně jako některé finanční instituce z domácího trhu vypudit. Hned sedm z deseti nejúspěšnějších řetězců má právě zahraničního vlastníka.
Zahraniční řetězce se ztrátou u nás nechceme, vzkazuje maďarská vláda
Když maďarský premiér v srpnu slíbil svým občanům silnější národní stát, který se odstřihne od „pokleslých“ liberálních států, nepřímo tak poslal vzkaz i zahraničním bankám nebo obchodu. Zatímco plány ohledně bankovního sektoru vyšly najevo už dříve, velkoobchod přichází na řadu až nyní.
„Vidíme, že v mnoha případech dochází k narušení hospodářské soutěže. Například zahraniční obchody mají nepřiměřeně nízké ceny, mohou hospodařit se ztrátou, protože jí dotují ze zahraničí a tím trpí domácí firmy,“ tvrdí mluvčí vlády Zoltán Kovacs.
Novela zákona jasně říká: zavřeme všechny maloobchodní řetězce s ročním obratem vyšším než 163 milionů eur, které nebudou mít dva roky po sobě zisk. To by mohly pocítit společnosti jako Tesco, Lidl, Aldi nebo právě Auchan.
Bryan Robers, ředitel Kantar Retail:
„Většina společností, která vstoupí do nových teritorií, zákonitě hospodaří pět, šest možná i sedm let ve ztrátě. Myslím si, že penalizovat podniky, které se snaží růst, vytvářejí pracovní místa v Maďarsku a tlačí ceny dolů je nesmyslné. Není pochyb o tom, že takovéhle chování bude mít soudní dohru.“
Chování vlády ale nevítají ani samotní Maďaři. Podle průzkumu obchodní organizace jsou lidé se zahraničními řetězci spokojeni. Přes polovinu dotázaných by prý dokonce jezdilo do zahraničí nakupovat do svých oblíbených obchodů.
Maďarsku se nelíbí hospodaření zahraničních řetězců (zdroj: ČT24)
Právě díky ekonomickým trumfům má Orbánův Fidesz velkou podporu veřejnosti. Zemi vyvedl z recese a odstartoval hospodářský růst. Investice zvedl o pětinu a snížil také nezaměstnanost. Další kroky už ale byly drastičtější. Kabinet vyměřil vysoké daně cizím podnikům a znárodnil peníze ze soukromých penzijních fondů. Z maďarského trhu vyhání zahraniční banky, ruské investory naopak vítá.
V Evropské unii je Orbán vnímán jako kontroverzní politik. Jeho úpravy maďarské ústavy se staly terčem kritiky nejen doma, ale i v zahraničí a od některých pak musel ustoupit. Brusel poukazoval především na porušování demokratických principů, jako je respektování práv menšin, svobody vyznání i nezávislosti justice a médií. Orbán často také napadá neziskové organizace, které jsou podle něj prodlouženou rukou nadnárodních zájmových skupin.
Vydáno pod