Šichtařová: Hospodaření Babiše a Kalouska se moc neliší

Praha – „Nevidím moc velký rozdíl v hospodaření u předminulé vlády a u vlády současné,“ řekla ekonomka Markéta Šichtařová k novému rozpočtu na rok 2015 v pořadu Hyde Park ČT24. Tak jako řada jiných i ona si myslí, že materiál ministra financí Andreje Babiše (ANO) je málo ambiciózní, a stomiliardový schodek považuje vzhledem k ekonomickému růstu za zbytečně vysoký. O návrhu rozpočtu na rok 2015 budou dnes ve třetím čtení jednat poslanci.

Video Šichtařová: Náš největší problém jsou nestabilní instituce
video

Šichtařová: Náš největší problém jsou nestabilní instituce

„Já neznám žádnou současnou ekonomickou teorii, která by ospravedlňovala takto deficitní rozpočet v okamžiku, kdy ekonomika roste. Spíš se můžeme bavit o tom, jestli ten rozpočet má být vyrovnaný, nebo přebytkový,“ míní ekonomka a odmítá námitky, zda je vůbec reálné požadovat vyrovnaný rozpočet s odkazem na Německo. To roste velmi podobně a vyrovnané finance zvládá. Stačí tedy podle ní pouze chtít.

Šéf státní kasy Babiš počítá s růstem ekonomiky a se snížením nezaměstnanosti. Od toho pak odvíjí další plány jako třetí desetiprocentní sazba DPH, zvýšení důchodů a platů státních zaměstnanců. Důsledkem pak má být podle ministra financí to, že lidé budou více utrácet.

Návrh rozpočtu připravila současná vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Ten letošní - sestavený ještě kabinetem Jiřího Rusnoka - by aktuálně mohl skončit s deficitem zhruba 80 miliard korun místo původně schválených 112 miliard korun. V návrhu pro příští rok počítá Babiš zhruba se stomiliardovým schodkem. Dá se předpokládat, že kabinet vzhledem ke své většině ve sněmovně svůj první rozpočet prosadí. Pravici se nelíbí hlavně fakt, že výdaje rozpočtu sice rostou, ale zvyšují se hlavně provozní a sociální výdaje, naproti tomu výdaje na investice klesají.


S těmito předpoklady ale ekonomka Šichtařová nesouhlasí a dodává, že Češi neutrácejí v závislosti na výši schodku státního rozpočtu. Téměř stoprocentně totiž jejich spotřební chování ovlivňuje to, jak se daří našim sousedům, a to hlavně našemu nejsilnějšímu obchodnímu partnerovi Německu. „To totiž ovlivňuje tržby podniků, ty podniky zase ovlivňují to, jaká je u nás zaměstnanost, a to, jaká je u nás míra nezaměstnanosti, zase ovlivňuje to, jestli lidé utrácejí, nebo neutrácejí,“ vysvětluje. Vedle toho Češi při svých nákupech také hledí na zvýšení nebo snížení daní.

Na druhou stranu mezi hospodařením pod vedením Babiše a za úřadování Miroslava Kalouska (TOP 09) v Nečasově vládě nevidí ekonomka žádný velký rozdíl. Za předminulé vlády se například zvyšovala sazba DPH, a to v době ekonomického poklesu. Tehdejší politici tak tímto krokem poslali české hospodářství z pouhého zpomalení rovnou do recese.

Náš největší problém? Nestabilní instituce

Za pravděpodobně největší problém české ekonomiky považuje Šichtařová dlouhodobě nestabilní instituce. „Výrazem instituce mám na mysli například zdanění,“ vysvětluje a uvádí, že třeba německá ekonomika neměnila sazby DPH už desítky let. Neměnnost a stabilizace jsou proto podle ní dnes klíčové. Až se ekonomika stabilizuje, mohou přijít na řadu nějaké daňové změny.

A to samé vztahuje Šichtařová i na zákony. „Kdybychom měli několik desetiletí neměnné zákony, tak by se na to ten systém daleko lépe adaptoval. Když se zákony neustále mění, tak je velmi snadné v tom hledat díry a tím pádem se mentalita, kdy se lidé neustále snaží korupci vyhledávat, zažrává do našeho podvědomí,“ vysvětluje si špatné mezinárodní hodnocení míry korupce v Česku.

Bureš: Rozpočet by mohl být ambicióznější, zvláště pokud jde o investice

„Rozpočet není dostatečně ambiciózní, byl bych s tímto deficitem spokojenější, pokud by investice byly mnohem větší,“ myslí si ekonom Jan Bureš, který poukázal na to, že peníze na investice sice jsou, ale mnoho investičních projektů není v tuto chvíli připraveno, zvláště například ve stavebnictví. „Proto bych spíše počítal s nižším schodkem, při očekávaném růstu ekonomiky,“ dodal Bureš. „Vládní investice v posledních letech setrvale klesaly,“ upozornil ekonom s tím, že prostor pro navyšování investic ze strany státu tedy je. „Vláda nyní nemusí tlačit na zvýšení spotřeby,“ upozornil ekonom na to, že spotřeba českých rodin nyní roste přirozeně.

Rozpočet také přináší mnohé změny, které se přímo dotknou daňových poplatníků. V mnohých z nich vláda míří na rodiny s malými dětmi, například rodiny s více dětmi dosáhnou od příštího roku na vyšší slevu na dani. „Rodina, která má tři děti, může měsíčně ušetřit zhruba 500 korun,“ uvedl Bureš. Podporu rodinám má poskytnout i nově zavedené porodné na druhé dítě, státní rozpočet přitom podle Bureše příliš nezatíží. „Náklady nebudou vyšší než půl miliardy korun,“ řekl ekonom. Naopak s omezením musí od příštího roku počítat živnostníci, 60% a 80% paušály budou moci využívat jen ti z nich, jejichž roční příjem nepřesahuje 2 miliony korun, zároveň se omezí možnost odečítat si ze základu daně odečitatelné položky na manželku a dítě. „Dává to smysl jako určité srovnání podmínek mezi zdaněním zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných,“ uvedl ekonom.