Otřesy rublu zamávaly i s majetkem oligarchů

Moskva – Až 5,1 miliardy dolarů stál ruské oligarchy včerejší prudký pád rublu. Americká agentura Bloomberg zveřejnila přehled, o kolik majetku přišli ruští miliardáři v důsledku posledních ekonomických otřesů na ruském trhu, kdy se spojil pád rublu s prudkým poklesem cen ropy a západními sankcemi v důsledku ukrajinské krize. Po ranních výkyvech se měna dopoledne relativně zpevnila poté, co tamní ministerstvo financí přistoupilo k prodeji svých devizových rezerv.

Včerejší historická hranice, kdy se dolar prodával za 80 rublů, nejvíce podle Bloombergu postihla podnikatele Sergeje Galitského, který je zakladatelem a dosud i spolumajitelem největšího maloobchodního řetězce Magnit. Tento fotbalový nadšenec a majitel klubu Krasnodar včera přišel o 855 milionů dolarů.

Co do výše ztrát Galitského následuje předseda ropného gigantu Lukoil Vagit Alekperov. Bývalý sovětský ministr energetiky, jehož jméno už od začátku figuruje na sankčním seznamu, ztratil 706 milionu dolarů.

Trojici oligarchů s největšími ztrátami, které zaznamenali během včerejšího otřesu ruských finančních trhů, doplňuje Oleg Děripaska, který stojí v čele několika významných ruských společností jako je například Basic Element. Šéfuje ale také největší firmě na světě na výrobu hliníku Rusal a vlastní většinový podíl v automobilce GAZ. Včera se jeho majetek ztenčil o 424 milionu dolarů.

Patnáctku ruských oligarchů ještě doplňuje například šéf ruské plynárenské společnosti Novatek Leonid Michelson nebo známý majitel anglického fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič

„Optimisté, kteří si v březnu po ruské anexi ukrajinského Krymu mysleli, že vše se nakonec v dobré obrátí, nyní pochopili, že nic nebude v pořádku,“ prohlásil politolog Stanislav Belkovskij, který během prvního prezidentského období Vladimira Putina působil v Kremlu jako poradce. „Nejbohatší Rusové nynější situaci vnímají velmi negativně, ale nemají nástroje, jak ji zvrátit,“ dodal.

V úterý se o 176,4 milionu dolarů (3,9 miliardy Kč) zmenšila rovněž hodnota majetku českého miliardáře Petra Kellnera, který v Rusku podniká. Bloomberg odhadl hodnotu majetku nejbohatšího Čecha na 10,4 miliardy dolarů (skoro 231 miliard Kč). Kellner je hlavním vlastníkem společnosti PPF, tedy jedné z největších investičních skupin ve střední a východní Evropě. PPF patří mimo jiné přední poskytovatel spotřebitelských úvěrů Home Credit. Tato firma kvůli situaci v Rusku vykázala za tři čtvrtletí 2014 ztrátu 67 milionů eur (asi 1,85 miliardy Kč).


Video Události: Moskva zachraňuje padající rubl
video

Události: Moskva zachraňuje padající rubl

Medveděv: Rubl je třeba podpořit, ale jen tržními mechanismy

Strmý pád ruské měny si žádá zásah. Ten by ale měl vycházet z tržních mechanismů, tvrdá regulace měnového trhu není nutná. Podle agentury Interfax to dnes řekl ruský premiér Dmitrij Medveděv. Rubl je podle něj stále v pásmu, které není pro hospodářství bezpečné. Ruská vláda kvůli včerejšímu propadu rublu dnes uspořádala schůzku, na které se setkal Medveděv s guvernérkou centrální banky Elvirou Nabiullinovou a představiteli energetických firem Rosněft a Gazprom.

Své obavy o vývoj v Rusku dnes vyjádřila i Evropská komise. „Ekonomický vývoj v Rusku sledujeme se znepokojením,“ citovala agentura Reuters nejmenovaného unijního činitele. „Nikdo nemá zájem na tom, aby se Rusko propadlo do hluboké hospodářské krize,“ dodal.

Ruská centrální banka slíbila, že zasáhne, aby domácí finanční trhy stabilizovala. Společně s vládou chystá kroky, které tamním společnostem zajistí potřebný kapitál. Komerční banky například nebudou muset vytvářet rezervy na úvěrové ztráty v případě, že zhoršení jejich finanční situace způsobily sankce.


Ruské ministerstvo financí oznámilo, že prodává na trhu zbytky svých deviz, jichž má kolem sedmi miliard dolarů (155 miliard Kč). Objem deviz, který prodá, bude záviset na situaci na trhu, řekl agentuře Reuters Maxim Orešjin, který na ministerstvu řídí odbor strategického plánování. Podle obchodníků je také možné, že na ruském trhu, kde jsou objemy obchodů v poslední době slabé, prodávají dolary i někteří velcí vývozci a zřejmě pokračují také intervence centrální banky.

Rusko se snaží vypořádat s nejvážnějšími měnovými problémy od krize v roce 1998, kdy rychlý pád rublu zavedl Rusko do platební neschopnosti a lidé ztratili většinu úspor. V současné době se totiž propad rublu spojil ještě s výrazným poklesem cen ropy a západními sankcemi v důsledku ukrajinské krize.

Rusko stojí na příjmech z energetiky

  • Ruské hospodářství je založeno zejména na příjmech z energetických surovin. Země má hojné množství přírodních zdrojů, zejména ropy a plynu, které tvoří dvě třetiny ruského vývozu. Ropa a plyn se podílejí zhruba 16 procenty na ruském HDP a asi 52 procenty na příjmech státního rozpočtu.
  • Ruská ekonomika je šestá největší na světě v HDP podle parity kupní síly; v nominálním HDP je osmá.
  • Loni HDP Ruska výrazně zpomalil (na růst 1,3 oproti 3,4 procenta v roce 2012) a zaznamenal tak nejhorší výkon od recese v roce 2009. V prvním pololetí rostl ruský HDP o jedno procento, za celý letošní rok se zatím očekává asi půlprocentní růst.
  • Na současné krizi v zemi, kde rubl ztratil od počátku roku přes 50 procent své hodnoty, se odrazily mj. krize na Ukrajině a s tím související západní sankce proti Moskvě i nynější eskalující propad cen ropy na světových trzích.
  • Největším obchodním partnerem Ruska je EU, kam míří 52 procent jeho exportu, z čehož asi 80 procent tvoří energetické suroviny. Na ruském dovozu se EU podílí 44 procenty. Druhým největším obchodním partnerem Ruska je Čína, kam směřuje sedm procent ruského vývozu; na ruském importu se Čína podílí asi 17 procenty. Třetím největším obchodním partnerem je Ukrajina, jejíž podíl na celkové obchodu Ruska loni činil asi pět procent.
  • Největším investorem v Rusku je EU, tři čtvrtiny přímých zahraničních investic pocházejí ze zemí EU.
  • Paliva a suroviny tvoří také značnou část ruského vývozu do ČR (asi 83 procent), hlavní položkou českého vývozu do Ruska jsou stroje a přepravní zařízení (70 procent). V exportu ČR zaujímá Rusko sedmé místo (s podílem 3,9 procenta).

Češi nakupují levné letenky ruských aerolinek

Historické oslabení rublu zlevnilo Čechům letenky ruských aerolinií. Rusové totiž hromadně ruší zájezdy a kapacita letadel není využita. Cena letenek Aeroflotu v korunách klesla v průměru o zhruba 25 procent. Například z Prahy na Maledivy tak lze letět od 11.400 korun, Bangkok je možné pořídit od 11.600 korun. Poptávka Čechů po zmíněných destinacích se podle portálu Letuška.cz za první dva prosincové týdny zvýšila meziročně o 23 procent.

„V reakci na slábnoucí rubl došlo v Rusku k rušení leteckých zájezdů. Celkově nízká poptávka a velké kapacity míst ruských leteckých společností znamenaly snížení cen letenek na minimum,“ doplnil ředitel portálu.

Kvůli propadu rublu sníží od čtvrtka ceny letenek také ČSA. Zlevnění platí pro lety do Ruska od 16. ledna do konce března příštího roku. „Aktuální kolaps kurzu ruského rublu dále dramaticky snižuje poptávku po letenkách ze strany ruských cestujících. České aerolinie evidují setrvalý pokles nových rezervací ruských cestujících již od března 2014,“ uvedl mluvčí aerolinek Daniel Šabík. 

Pád ruské měny naopak nebude mít přímý vliv na příjmy Českých drah z operací v Rusku, protože v osobní ani nákladní dopravě nemají kontrakty v ruské měně, ale v eurech. „Samozřejmě budeme dále bedlivě sledovat vývoj celé ruské ekonomiky, která má vliv na přepravní proudy zboží v Evropě,“ uvedl mluvčí Petr Šťáhlavský.