Praha – Na protipovodňová opatření by měl stát od roku 2013 do roku 2027 dávat na 4,5 miliardy korun ročně, myslí si ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS). Dle jeho názoru by se navíc do výstavby protipovodňových bariér měly více zainteresovat správy jednotlivých podniků Povodí. Jednou z možností je například zjednodušení administrativy spojené s žádostmi o dotace z evropských fondů. Na tom se ministr shodl s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou (ODS). Podle Bohumíra Jánského z katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK je shoda mezi těmito resorty velice vzácná a pozitivní.
Drobil: 4,5 miliardy korun ročně proti povodním budou stačit
Ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS)
„Bavili jsme se o zřízení povodňového fondu na léta 2013 až 2027, kdy […] investice, které tady jsou v řádu 50 miliard, […] vyvolají potřebu zhruba 4,5 miliardy, které budeme investovat nebo bychom měli investovat každý rok.“
Během zmíněných čtrnácti let by na protipovodňová opatření mělo jít celkem 50 miliard korun. Rovným dílem se na částce budou podílet obě ministerstva, tedy ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství.
GALERIE
videogallery_000100267
K urychlení výstavby protipovodňových staveb by podle ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) pomohlo jednání se samosprávami a „popíchnutí“ podniků Povodí k lepšímu využívání všech možností čerpání peněz. Dalším problémem, který se ukázal po jarních povodních na Moravě, je podle Fuksy nezájem vlastníků půdy o výstavbu.
Pomohou velké stavby a suché poldry
Obnovení schopnosti krajiny zachytávat vodu mají pomoci jak velké stavby v řádu až miliard, tak malé suché poldry, jejichž výstavba přijde na miliony. Ale nejspíš se vyplatí. „Poldrů funguje mnoho ve vyspělých zemích západní Evropy. Já znám takové poldry z Německa, které tu existují 30, 40 let a velmi se osvědčují třeba ve středním Porýní. U nás se osvědčil poldr v roce 97 na soutoku Dyje a Moravy. Je třeba je skutečně dále budovat. Je třeba, aby tady byl soulad se zemědělským pohledem na věc a myslím si ovšem, že bychom je měli budovat i v horních oblastech toků, to znamená tam, kde řeky pramení, v horských oblastech,“ tvrdí Jánský.
Na protipovodňové zábrany už Česko dalo sedm miliard
V rámci první etapy protipovodňového programu byly v Česku v letech 2002 až 2007 investovány čtyři miliardy korun, v rámci druhé etapy programu od roku 2007 do konce loňského roku zatím více než tři miliardy. Dalších zhruba osm a půl miliardy korun je připraveno pro následující čtyři roky, včetně letošního.
Chránit majetek před stále častějšími povodněmi by mělo pomoci i zpřísnění podmínek hospodaření na erozí ohrožených půdách. Fuksa dnes Drobila informoval o záměru rozšířit platnost takzvaných standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu (známých pod názvem GAEC) i na mírně erozně ohrožené půdy. Erozí je ohrožena téměř polovina orné půdy v zemi. Novela má zabránit dalšímu masivnímu smývání ornice a zhoršování kvality půdního fondu a vod. Pravidla se tak budou vztahovat na 40 procent veškeré zemědělské půdy.
Podmínky GAEC ukládají žadatelům o dotace hospodařícím na svažitých pozemcích například ponechávat strniště sklizené plodiny minimálně do 30. listopadu. To má vést k omezení smývání půdy, zpomalení povrchového odtoku vody a většímu zadržování vody v krajině. Na svažitém terénu by farmáři neměli pěstovat širokořádkové plodiny, jako je kukuřice, brambory nebo řepa, případně tyto plodiny pěstovat s využitím technologií šetrnějších k půdě.
- Pavel Drobil autor: Krumphanzl Michal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1817/181684.jpg
- Ivan Fuksa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1877/187691.jpg
- Sesuv půdy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1667/166621.jpg