Výstava Doživotí upozorňuje na nespravedlivý úděl „parkinsoniků“

Ostrava - Parkinsonova choroba, které se lidově říká nemoc třaslavých rukou, postihuje stále více mladých lidí. Její projevy přibližuje celostátní kampaň s putovní výstavou Doživotí, kterou připravilo sdružení Parkinson-help. Cílem je upozornit na často opomíjené progresivní onemocnění, na jehož vzniku nemají pacienti žádnou vinu. Přesto musí nést následky celý život.

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky z roku 2012 trpí v Česku nevyléčitelnou Parkinsonovou chorobou asi 25 tisíc lidí. I když postihuje hodně starých lidí, 10 až 15 procent nemocných zjistí diagnózu před 40. rokem života a dalších 15 procent před padesátkou. S perspektivou zhoršujících se příznaků, jako jsou poruchy paměti, zmatenost či potíže s rovnováhou, musí žít i velké množství lidí v produktivním věku.

Například podnikatel a bývalý dobrovolný hasič Roman Pošta z Kostelce nad Černými lesy se dozvěděl, že má Parkinsonovu nemoc, ve svých šestatřiceti letech. Nejprve se mu silně začaly třást ruce. Dnes už s nemocí bojuje osm let. Přesto dál pracuje a navíc se angažuje v pomoci podobně trpícím lidem. „Myslím si, že není třeba úplně adekvátní, že parkinsonici nemají nárok na lázeňskou péči - respektive mají nárok na jeden lázeňský pobyt za život,“ podotkl Pošta.

Kromě zdravotních potíží Parkinsonova nemoc lidem přináší osamělost a mnohdy i psychické problémy. „Parkinsonici nechtějí nikam chodit, uzavírají se do sebe. Nechtějí přiznat, že jsou nemocní, stydí se za to, protože Parkinsonova choroba opravdu člověka hodně stigmatizuje,“ vysvětloval Pošta. I proto by se podle něho veřejnost měla o Parkinsonově chorobě dozvědět více. To je také smysl informační kampaně s putovní výstavou Doživotí, která je aktuálně v Ostravě. Po zastávce v několika dalších městech skončí na podzim v Parlamentu České republiky.

Parkinsonova nemoc

Je to chronické, nevyléčitelné a progresivní onemocnění, které je charakteristické motorickými systémovými poruchami.

Nemoc vyvolává odumírání buněk tvořících dopamin ve střední části mozku. Dopamin je potřebný k přenosu informací mezi nervovými buňkami. Parkinsonova nemoc se projeví, když člověk ztratí 70 procent dopaminu.

Proč u některých lidí k odumírání těchto buněk dochází, není jasné. Předpokládá se například vliv prostředí, infekce nebo některé chemikálie. Výzkumy také ukazují, že v některých případech může mít nemoc dědičné základy. Účinná prevence není vzhledem k nejasným příčinám možná.

10-15 procent pacientů onemocní před 40 rokem života. Příznaky u mladých se mohou lišit od starších pacientů. I když jde o nemoc nevyléčitelnou, léčba může její postup zpomalit. Kromě léků pomáhá chirurgický zákrok zvaný hluboká mozková stimulace. Léčba je účinná hlavně u mladých lidí.

Název tato nemoc dostala podle anglického lékaře Jamese Parkinsona, který ji v roce 1817 poprvé diagnostikoval. Předtím byla označována za třaslavou obrnu.