MS hokej 2012

ČT24

ČT24
úterý 22. května 2012 Emil

Vlakem z Harrachova do Polska? Zatím ne

Velikost textu:
2. 7. 2010 16:34, autor: ČT24 aktualizováno 2. 7. 2010 18:37

Harrachov – Od soboty měly jezdit vlaky po obnovené trati mezi Harrachovem a Sklářskou Porebou v Polsku. Nevyjedou a není ani jasné, kdy se po čerstvě zrekonstruovaném úseku vlastně začne jezdit. Podle hejtmanova náměstka Martina Seppa stojí za zrušením slíbených vlaků technické a legislativní problémy na polské straně. Správce železniční infrastruktury PLK totiž odmítl, aby se čeští a polští výpravčí domlouvali veřejným telefonem. Zvláštní kabel přitom podél trati nevede.

SA134 na slavnostním obnovení provozu ze Sklářské Poreby v Kořenově
SA134 na slavnostním obnovení provozu ze Sklářské Poreby v Kořenově
Více fotek

Jediné, co zbylo z plánu na obnovení provozu, byla páteční slavnostní jízda pro pozvané cestující. Ti si mohli připomínat jako v panství knížete Potěmkina – zatímco ze Sklářské Poreby vyrazil motorák za zvuku fanfár a po projevech zástupců Dolnoslezského vojvodství, v Kořenově na něj čekala jenom malá skupina příznivců železnice zvědavá na jednotku typu SA134. Žádné oficiální uvítání se nekonalo, například náměstek libereckého hejtmana Martin Sepp účast na slavnosti odřekl. "Považujeme za nedůstojné, abychom se zúčastnili tohoto aktu, když tam cestující občan nebude moci jezdit," uvedl Sepp.

Vozidla pro přeshraniční vlaky měl zajistit polský dopravce Przewozy Regionalne, který už dokonce zveřejnil jízdní řády, podle kterých měly nové vlaky jezdit. Na jejich provozu se měl podílet také český Viamont. Do konce prázdnin mělo jezdit o víkendech pět párů spojů a v pracovní dny čtyři páry. Po zbytek roku bylo naplánováno o jeden spoj méně.

Reportáž Milana Brunclíka

Svezla se nakonec pouze uzavřená společnost. Ostatní budou muset na svůj vlak nadále čekat – tak jako čekají skoro 65 let od chvíle, kdy byl na přeshraniční trati dlouhé 16 kilometrů zastaven provoz.

Její obnova, o kterou usilovali starostové od počátku 90. let, proběhla v posledních dvou letech. Celkem stála 160 milionů korun, projekt financovala z podstatné části Evropská unie z programu přeshraniční spolupráce Cíl3 ČR-Polsko.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.