Praha - Za první čtvrtletí letošního roku nepřežilo havárie na českých silnicích 178 lidí. Jde o nejnižší počet od roku 1990, uvedl na tiskové konferenci Josef Tesařík z policejního prezidia. Loni za stejné období zemřelo na silnicích 192 lidí. Nejvíce obětí nehod v prvním čtvrtletí podle Tesaříka bylo v roce 1994, kdy zahynulo 305 lidí. Za leden až březen letošního roku se stalo podle Tesaříka 17 493 nehod, nejčastější příčinou je vzájemný střet jedoucích vozidel. Při nich zahynulo 77 lidí. Přes dobře vypadající statistiky upozorňují policisté na to, že mrtvých na silnicích ubylo i kvůli tuhé zimě, kdy jezdilo mnohem méně aut než v předchozích letech.
Za první čtvrtletí nepřežilo nehody 178 lidí
Nejvíce obětí si loni vyžádaly havárie kvůli nepřiměřené rychlosti, a to celkem 82. Loni se stalo ve stejném období 38 836 nehod, což je o 55 procent více než letos. Podle Tesaříka stojí za letošní nižší nehodovostí novela zákona, kdy řidiči hlásí nehody při škodě nad 100 000 korun. Podle něj také nižší nehodovost ovlivnilo počasí, které bylo dlouho nepříznivé a řidiči raději nevyjížděli.
Podle šéfa dopravní policie Leoše Tržila stojí za nízkým počtem mrtvých také častější kontroly na silnicích a přísnější postihování pirátů silnic. Nárůst dopravních nehod očekávají dopravní policisté o prodlouženém velikonočním víkendu. Proto také chystají desítky dopravněbezpečnostních akcí, z nichž některé budou zaměřeny hlavně na řízení pod vlivem alkoholu.
Policisté také upozorňují motorkáře, kteří po zimě vytáhnou své motocykly z garáží, aby jezdili opatrně. Podle Tržila se stává, že po zimě, kdy nejezdili, nezvládnou svůj stroj. „To jsou hlavní příčiny dopravních nehod, kdy řidič v řadě případů nezvládne motocykl, protože čtyři měsíce nečinnosti v této oblasti se projeví,“ řekl Tržil. Proto také na Velikonoce nasadí policie svůj tým složený ze sedmdesáti nedávno zakoupených motocyklů, které mají za úkol sledovat hlavně piráty - motorkáře.
Slibný začátek roku tak podle policie zatím není důvod k radosti. Rozhodující budou další měsíce. V absolutních číslech zatím Česká republika pořád patří k nejhůř hodnoceným zemím v Evropě.
Vývoj počtu mrtvých v prvním desetiletí