Praha - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nedopatřením spolu se jmény někdejších komunistických špionů zveřejnil na internetu i jména doposud aktivních agentů. Spolupracovníci tajné služby jsou tak vystaveni nebezpečí a může jim jít i o život. V dnešním vydání o tom informuje Mladá fronta Dnes. Podle vyjádření bývalého šéfa ÚSTR Pavla Žáčka nemohl Archiv bezpečnostních složek apriori předpokládat, že se předávají tajné podklady, proto podle něj archiv pochybení nenese. Bezpečnostní ředitel vojenského zpravodajství Štefan Bačinský ale ve Studiu ČT24 zcela popřel, že by na internetu zveřejněná jména náležela jakkoli aktivním spolupracovníkům s rozvědkou.
ÚSTR zveřejnil jména aktivních agentů rozvědky, šéf rozvědky to popírá
Archiválie, které Ústavu pro studium totalitních režimů poskytlo vojenské zpravodajství, zveřejnil ústav na internetu koncem března a volně přístupné byly až do června. Obsahují přitom jak jména lidí, kteří pracovali pro rozvědku za totality, tak údaje o lidech, kteří po roce 1989 zůstali a slouží novodobé tajné službě. Dohromady jde o jména 380 lidí.
„Vůbec nikdo z osob, které byly zveřejněny, není spolupracovníkem ani příslušníkem vojenského zpravodajství,“ uvedl Bačinský s tím, že nikdo ani jakoukoli jinou formou s rozvědkou nespolupracuje. Rovněž uvedl, že jeho rozvědka postupovala striktně podle zákona a odmítl jakékoli pochybení na své straně.
GALERIE
videogallery_53953
Reakce jednoho z prozrazených agentů
„Už o tom vím, že mě prozradili. Jestli mě to uráží, nebo štve? To je slabé slovo. To by se v normálním státě prostě nemělo stát.“
„Může to ohrozit jejich bezpečnost. Určitá rizika tam jsou,“ řekl Zdeněk Hazdra, který je pověřen řízením Ústavu pro studium totalitních režimů. Prozatímní ředitel ústavu upřesnil ve Studiu ČT24, že k pochybení došlo především v tom, že zákon umožňuje Archivu bezpečnostních složek zveřejnit údaje k rozhodnému datu 15. 2. 1990, a chybou bylo zveřejnění údajů, které toto datum přesahovaly. Hazdra soudí, že rozvědka archivu tyto materiály neměla předávat, ale uznává, že archiv zas neměl údaje na stránky vyvěsit.
„Vojenské zpravodajství vnímá zveřejnění jako problém, avšak přímé ohrožení agenturní činnosti nehrozí,“ uvedl Jan Pejšek z tiskové služby ministerstva obrany.
„Jestli to tak je, tak je to velký průšvih. Ti lidé se musí okamžitě stáhnout domů,“ řekl ke zveřejnění jmen agentů expert na tajné služby a bývalý šéf vojenské tajné služby Jiří Růžek. Mezi prozrazenými jsou údajně i někteří současní diplomaté, kteří působí nebo ještě donedávna působili na různých postech na českých ambasádách. O kolik lidí se jedná ale není zřejmé.
Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost František Bublan:
„Výbor má právo ministru obrany, a případně řediteli vojenského zpravodajství doporučit adekvátní postup, nemůže přímo vyvozovat personální důsledky. Nicméně to, co se stalo, vyvolává skutečně spoustu otazníků, na čí straně je chyba. Je třeba vyvodit důsledky, aby se už nic podobného neopakovalo. Především je třeba se ptát, zda nedošlo k ohrožení osob a zda neztrácíme důvěryhodnost v očích spřátelených zpravodajských služeb.“
Za skandální a šokující ohrožení bezpečnosti ČR považuje poslanec ČSSD Michal Hašek informace o odtajnění identity agentů a spolupracovníků rozvědky. Označil to za neomluvitelnou hrubou chybu, která může dokonce ohrozit na životě některé z nich. „Ve zpravodajské komunitě se taková chyba neměla stát nikdy. Vyzývám předsedu Parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost Františka Bublana, aby po konzultaci se všemi frakcemi svolal mimořádné jednání tohoto výboru k celé záležitosti, rovněž tak vyzývám předsedu vlády Petra Nečase (navíc bývalého stínového ministra obrany a náměstka ministra obrany) k projednání kauzy Bezpečnostní radou státu,“ uvedl ve svém prohlášení Hašek.
Vojenská rozvědka vysílá agenty do ciziny, aby zjišťovali údaje o cizích armádách nebo zbrojních programech. Zaměřují se také na pronikání do struktur teroristických organizací.
GALERIE
Štefan Bačinský