TS Ostrava | TS Brno

ČT24

ČT24
neděle 12. února 2012 Slavěna

O zapojení do protiraketové obrany rozhodne nová vláda, stejně tak i o Afghánistánu

Velikost textu:
18. 4. 2010 12:47, autor: ČT24 aktualizováno 18. 4. 2010 19:10

Praha – Česká republika by se mohla do nového protiraketového štítu zapojit tím, že by na svém území měla informační středisko tohoto systému, které bude mít pod kontrolou důležité informace o bezpečnostní situaci regionu. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Jan Kohout s tím, že o umístění tak zvaného komunikačního uzlu aliančního projektu by měla rozhodovat vláda, která vzejde z následujících voleb. Rozhodnutí by podle Kohouta mělo určitě padnout do roku 2014. Ministr Kohout též v Otázkách řekl, že přesto, že USA žádají o posílení českého kontingentu, česká vláda již do voleb nenavrhne žádné změny ohledně afghánské mise.

Jan Kohout a Přemysl Sobotka
Jan Kohout a Přemysl Sobotka
Více fotek

Zásadní změna, která po podpisu nové smlouvy START nastala, je, že nová protiraketová obrana Baracka Obamy již není jen americký projekt, ale že se jedná o projekt alianční a navíc je otevřený i pro Ruskou federaci.

"Ze všech těch jednání, které jsme vedli, jasně vyplývá, že Česko má své místo v nové protiraketové obraně. To nebude americká obrana, bude to alianční projekt. My jsme vyjádřili vůli tohoto nového projektu se zúčastnit, deklarovali jsme záměr být ve velitelských strukturách," řekl Jan Kohout s tím, že v tuto chvíli se jedná o výsadním projektu informačního střediska, přes které by procházely informace o vypouštění raket z prostoru, který je pro alianci zajímavý, zejména z oblasti Íránu. 

přehrát video
Reportáž Daniela Takáče

Části nového systému protiraketové obrany se začnou v Evropě rozmisťovat kolem roku 2018. O dva roky později by pak měl být systém kompletní.

Radar v Brdech je mrtev, radiolokační zařízení se stěhují na Balkán 

Všechno je zatím v začátcích. Proto se podle Kohouta teď určitě nepočítá s tím, že by u nás byla nějaká zařízení, jako jsou menší radiolokátory, nebo protirakety. To je otázka toho, jak se systém bude vyvíjet. Teď jde o informace.

Ministr Kohout tvrdí, že v první fázi se nepočítá s umístěním prvků radiolokačního zařízení, nicméně již v tuto chvíli se počítá s tím, že taková zařízení budou umístěna v aliančních zemích na Balkáně – v Rumunsku a Bulharsku. Podle Kohouta je to logičtější, protože Balkán je blíž k oblasti aliančního zájmu. Podle šéfa Senátu Přemysla Sobotky je oblastí aliančního zájmu nejen Írán, ale i Severní Korea. 

Přemysl Sobotka v OVM

1"Je třeba si uvědomit, že to, co se odehrálo před několika týdny v Moskvě, se může uskutečnit kdekoliv. My na to musíme být připraveni. Proto mě udivuje, že v daném okamžiku se tak polemizuje o tom, zda máme navýšit náš kontingent v Afghánistánu."


Podle Radka Johna z Věcí veřejných je nutné, aby v této věci byla celonárodní shoda: "My jako strana přímé demokracie říkáme referendum." Vojtěch Filip z KSČM tvrdí, že ministr Kohout zneužívá toho, že je před koncem volebního období a že to není možné projednat. "Je vidět, jaké jsou skutečné záměry sociální demokracie, že by sem za každou cenu zavlekli cizí armády," dodal pro ČT Filip.

Do léta žádné změny českého kontingentu v Afghánistánu

Vláda již vzhledem k nedostatku času nenavrhne žádné změny ohledně afghánské mise. Počet českých vojáků v Afghánistánu se tak zřejmě do léta měnit nebude. Podle ministra Kohouta je naděje na schválení v předvolební době minimální. O posílení české vojenské účasti v Afghánistánu žádá mezinárodní společenství v čele s USA.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

       

      Ouha, data se nepodařilo načíst.