Praha se ke konci války stala obětí útoku spojeneckých vojsk

zdroj: www.spvd.cz

Nálety na Prahu ze 14. února 1945

Na rozdíl od únorového útoku, který plošně zasáhl obydlené části Prahy, byl ten březnový již přesně zacílen na průmyslové čtvrti na severovýchodě města. Šlo o Libeň a zejména vysočanský komplex, kde se vyráběly lehké stíhače tanků Hetzer. Cílem se stala také letiště ve Kbelích a Letňanech. "Pražané, poté, co byli vystrašeni tím únorovým náletem na centrum, tak reagovali poměrně přirozeným způsobem. Nešli tentokrát do krytů, ale vybíhali z domů a snažili se dostat mimo objekty," vysvětlil Jan Boris Uhlíř z Vojenského historického ústavu.

V Libni a Vysočanech bylo zničeno asi 60 továren

Reportáž Petra Sojky

• Reportáž Petra Sojky
• Studio ČT24 k výročí bombardování Prahy

Celkem bylo v Libni a Vysočanech zničeno nebo vážně poškozeno na šedesát továrních objektů. V sutiny se proměnily Českomoravské strojírny, Českomoravská Kolben Daněk, Vysočanská mlékárna, hlavní sklady firmy Julius Meinl, továrna na stroje bratří Prášilů, Ottova chemická továrna, libeňský lihovar, parní mlýny Františka Odkolka nebo továrna na celuloidové zboží a další. Značná část zasažených továren sloužila německému zbrojařství, přesto se dodnes vede mezi historiky diskuse o motivaci a oprávněnosti akce takové intenzity na samém konci války.

Zatímco materiální škody byly enormní, větším ztrátám na lidských životech zabránil fakt, že si Američané pro svůj nálet vybrali neděli. V továrnách pracovali jen vrátní, případně menší skupiny dělníků mimořádných směn. I tak přišlo o život přibližně 370 osob a přes 400 dalších lidí bylo zraněno. Bomby zničily také řadu obytných budov. Během půldruhé hodiny přes poledne dopadlo na Prahu 12 tisíc bomb o průměrné váze 250 kilogramů.

Krutou daň si bombardování vybralo také mezi obyvateli obcí Letňany, Satalice, Kbely a Čakovice, které v roce 1945 ještě ležely za hranicemi Prahy. Tisk v následujících dnech nepřinesl o náletu žádné zpravodajství, což je možná jeden z důvodů, proč se na něj postupně zapomínalo a informace o něm se z různých zdrojů liší.

O důvodech bombardování Prahy se stále diskutuje

Spekulace historiků i pamětníků o tom, čemu měl jediný cílený útok na Prahu za války sloužit, se často rozcházejí. Hlavní snahou byla likvidace továrních komplexů, jejichž kvalitní výrobky dále zásobovaly německou armádu. "Ve Vysočanech bývalé závody ČKD, tehdy přejmenované na BMM, vyráběly vynikající lehké tankové stíhače. Ty byly schopné zlikvidovat proslulé sovětské T-34 na vzdálenost 750 metrů. Toto byl jeden z hlavních důvodů," dodal Uhlíř.

Mnoho lidí je však dosud přesvědčeno, že nálet měl především hospodářský motiv, likvidaci budoucí průmyslové konkurence. "Museli vidět, kam ty jejich bomby dopadají, že to nejsou třeba nějaké objekty v Německu, museli vědět, že jsou v Praze a museli vědět, že jsou mezi továrními objekty, které budou za pár týdnů sloužit míru," říká pamětník Miroslav Kuranda.

Praha byla dlouhou dobu ušetřena útoků spojeneckých letců. Metropole ležela příliš daleko od leteckých základen pro pumové útoky. Situace se změnila ke konci války, kdy americké letky začaly operovat z jižní Itálie.

autor: ČT24, zdroj: ČT24

Následky náletů na Prahu

Více fotek

• Následky náletů na Prahu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img9.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1525/152475.jpg
• Následky náletů na Prahu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img9.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1525/152482.jpg
• Následky náletů na Prahu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img9.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1525/152480.jpg
• Následky náletů na Prahu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img9.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1525/152481.jpg

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku