Teplice - Severočeský vzduch je možné po dvaceti letech bezpečně dýchat. Shodli se na tom odborníci na semináři České ovzduší dvacet let po listopadu '89. Právě v severních Čechách listopadovou revoluci spustily demonstrace za čistší životní prostředí. Situace byla katastrofická, oblast patřila k nejšpinavějším na světě. Během smogového léta opadávaly listy ze stromů, za jarních nocí byla cítit celým krajem chemie tlakové plynárny a kvůli podzimnímu smogu děti zvracely. A to byly stále přijatelnější období než teplická zima.
Na severu Čech se dá po 20 letech dýchat, jinde je situace kritická
„Opravdu, nejenže to člověk viděl, ale věděl, že ten problém ve vzduchu visí,“ vzpomíná Petr Veselský, zakladatel Ekofóra. Při nejhorších smogových situacích přestávaly přístroje měřit. Tehdejší koncentrace síry ve vzduchu jsou v dnešní době vnímány jako přímé ohrožení obyvatel, a to na hranici katastrofy.
„Třeba osmdesát dní v roce byly smogové situace,“ říká Ivan Obrusník, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu. Komunistický režim situaci řešil pomalu a nedostatečně. Dětem poskytl školy v přírodě a obyvatelům dále „pohřebné“ 2000 korun za život v ohrožujících podmínkách. „Je smutné, že to mnoho lidí uspokojilo, respektive, že nás to všechny uspokojilo natolik, že protesty nepřišly dříve,“ říká Veselský.
GALERIE
videogallery_84425
Chceme čistý vzduch, nemůžeme dýchat, ozvalo se v listopadu 1989 ze severních Čech. Na tísňové volání se ozvali odborníci z celého světa. Prvním krokem bylo, že v době smogu se prostě vypínaly elektrárny a zastavovala se doprava. Pak byly investovány miliardy korun na odsíření a koncentrace síry klesly na desetinu. „Pokles následoval téměř ihned po sametové revoluci, po přijetí prvních zákonů,“ potvrzuje ministr životního prostředí Ladislav Miko.
V průběhu devadesátých let se stav ovzduší na severu výrazně zlepšil. Podle odborníků to zachránilo minimálně tři tisíce lidských životů. Další problémy se ale objevily jinde. Velkou zátěží je stále rostoucí doprava v Praze a velmi vážná je situace na Ostravsku, kde dělá největší problémy jemný toxický prach.
Na Ostravsku trpí děti astmatem a hrozí rakovina
Odborníci z Akademie věd zkoumali od října 2008 dvě stě dětí z Radvanic a Bartovic a stejný počet dětí z Prachatic. Zjistili, že astmatem trpí mnohem více ostravských dětí, a to už od tří let věku. Navíc jsou v oblasti vysoké koncentrace rakovinotvorného benzoapyrenu. „Už víme další věc, že to může nepříznivě ovlivňovat vývoj plodu,“ říká Radim J. Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
Společnost ArcelorMittal, vlastník tamní huti, podíl na znečištění ovzduší připouští. „Proto také investujeme do technologií na zlepšení životního prostředí. Ale je třeba si uvědomit, že faktorů, které ovlivňují ovzduší, je tady více,“ uvedl Ivo Štěrba, mluvčí ArcelorMittalu. Výzkum znečištění pokračuje dále. Akademie věd nyní hledá 25 dobrovolníků z Radvanic a Bartovic pro personální monitoring.
Průměrná koncentrace síry v letech 1990 - 2006