Praha - Prezident Václav Klaus chce, aby Ústavní soud rozhodl o Lisabonské smlouvě jasně a konkrétně. Soudci by měli podle prezidenta také sdělit, zda Česko zůstane po ratifikaci dohody o reformě Evropské unie svrchovaným státem. Klaus to napsal ve svém vyjádření k návrhu části senátorů na přezkoumání Lisabonské smlouvy u Ústavního soudu. Vláda zdůraznila, že podle právních stanovisek jsou obavy zbytečné. Jedná ale o tom, jak Klausovi vyhovět.
Klaus žádá ústavní soudce, aby o Lisabonu rozhodli jednoznačně
Prezident ve vyjádření zrekapituloval své loňské otázky na Ústavní soud při prvním posuzování Lisabonské smlouvy a stížnost senátorů. Popsal také senátorskou stížnost na takzvaný vázaný mandát, kterou se Ústavní soud odmítl zabývat. V závěru Klaus navrhl, aby soud při posouzení souladu Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem rozhodl jasně, konkrétně a s podrobným odůvodněním. Měl by také sdělit, zda ČR zůstane i po ratifikaci Lisabonské smlouvy svrchovaným, jednotným a demokratickým právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
V loňském vyjádření dal Klaus soudu pět otázek k Lisabonské smlouvě. V nynějším podání poukázal na to, že soudci se k některým z nich vůbec nevyjádřili. S odpověďmi soudu na ostatní dotazy Klaus polemizuje. K otázce o svrchovanosti ČR soud přišel podle Klause s novou teorií sdílené svrchovanosti, což je prý protimluv. Z odpovědi ÚS podle prezidenta vyplývá, že Česko jako subjekt mezinárodního společenství není plnoprávné a své mezinárodní závazky může beze zbytku dodržovat pouze společně s Evropskou unií. „To pro mne nebyla a není přijatelná odpověď,“ napsal prezident.
Lisabonská smlouva podle Klause představuje závazky, kterými se státy v podstatě vzdávají základních atributů suverénních zemí. Věří, že na rozhodování ÚS nebudou mít vliv tlaky, kterým je ČR kvůli ratifikaci dokumentu vystavena. Soud se bude stížností zabývat 27. října.
Podle Klausova kancléře Jiřího Weigla lze prezidentův požadavek na trvalou výjimku z Listiny základních práv EU splnit i bez nové ratifikace Lisabonské smlouvy. Hrad s vládou jedná o více možnostech. Jednou z nich je například cesta podobná irským zárukám. „Pan prezident se vyjádřil docela jasně a o možnostech toho, jak tuto věc naplnit, tak o tom se bavíme. Prezident hovořil o tom irském precedentu a tak dále, to je všechno věc těch jednání, nejen mezi vládou a námi, ale samozřejmě i s Evropskou unií,“ řekl Weigl.
Vláda již dříve dala najevo, že je ochotna o Klausově podmínce s partnery v EU jednat. Zdůraznila ale, že není možné kvůli tomu znovu otevírat ratifikační proces v ostatních členských státech. Hrad se dosud nevyjádřil k tomu, jakou formu podle něj má výjimka mít. Prezidentův tajemník Ladislav Jakl pouze uvedl, že Klaus žádá skutečné právní záruky a nespokojí se s vágní deklarací.
Václav Klaus a Jiří Weigl