Berlín - Česká neonacistická scéna se zhlíží v neonacistickém hnutí v sousední východoněmecké spolkové zemi Sasko. Vyplývá to ze společné studie německých a českých expertů z nevládních organizací i policie. Těsné kontakty údajně existují rovněž mezi německými a českými extremistickými uskupeními a stranami. Z údajně první fundované studie svého druhu, nazvané Nebezpečné známosti - pravicový extremismus v malém pohraničním styku, vyplývá, že početnější saská neonacistická scéna je pro české kolegy zvláště atraktivní, neboť se jí podařilo etablovat na institucionální úrovni.
Expertíza prokázala spolupráci českých a německých neonacistů
Jeden z autorů studie Friedemann Bringt z organizace Kulturbüro Sachsen upozorňuje na paradox spolupráce mezi německými a českými neonacisty. „Koneckonců mají Češi spíš slovanský původ, který je v 'árijské rasové ideologii' pokládán za 'méněcenný',“ připomíná Bringt, jehož cituje deník Nibelungen Kurier. Přesto se podle něj většina pravicových extremistů v Česku považuje za součást údajně nadřazené „árijské rasy“.
Už delší dobu němečtí a čeští neonacisté navštěvují akce v druhé zemi, přičemž aktivnější jsou podle Bringta Češi. Prý sbírají podněty pro své vlastní aktivity na velkých akcích saských neonacistů, jako jsou koncerty, nejrůznější vzpomínkové pochody nebo slavnosti měsíčníku Deutsche Stimme, tiskového orgánu NPD, které se většinou konají v nějakém východoněmeckém městě. Patrná je v posledních letech přítomnost českých neonacistů zvláště na demonstracích při příležitostech výročí bombardování Drážďan z 13. února 1945. Němečtí neonacisté na Česku zase údajně oceňují „poměrně méně přísný přístup české policie k nacistickým symbolům a heslům“, tvrdí Bringt.
Podle saského zemského úřadu se loni v únoru skupina extremistů z okolí Národního odporu setkala s představiteli NPD přímo v saském zemském sněmu, čímž začala užší spolupráce mezi neonacisty na úrovni stran a uskupení. Loni v polovině srpna pak byl v Česku údajně položen základ pro německo-český „seminář“, který se má konat střídavě v obou zemích a v obou jazycích. Na těsnější spolupráci se NPD dohodla také s Dělnickou stranou. „Čeští neonacisté se učí od těch zdejších stavět na tématech, která jsou společensky relevantní a která mohou oslovit většinu,“ domnívá se Bringt. „Místo na témata jako Židé, Třetí říše nebo Hitler nyní sázejí především na neintegraci Romů. Tím v Česku osloví i větší část obyvatelstva, které se nutně neztotožňuje s národním socialismem,“ říká Bringt. Příkladem byly loni na podzim protiromské akce na litvínovském sídlišti Janov.
Podle českých spoluautorů studie, mezi nimiž jsou Ondřej Cakl a Klára Kalibová z občanského sdružení Tolerance a občanská společnost, se v Česku problémem pravicového extremismu stále zabývá málo odborníků. Od německých neonacistů přitom údajně ti čeští začínají přejímat strategii zastrašování antifašistů, místních politiků či novinářů.