Malé strany rozdrobily síly - přes půl milionu hlasů propadlo

Praha - Eurovolby ukázaly, že se v Česku zvětšuje rozdíl mezi velkými a malými stranami. Síly zelených, euroskeptiků i liberálů se totiž roztříštily a přes půl milionu voličů tak odevzdalo hlas uskupením, která skončila pod pětiprocentní hranicí. ODS a ČSSD si tak na úkor menších stran připsaly pět mandátů v Evropském parlamentu. Z menších stran se zvolení přiblížila jen koalice Suverenita, ve které obhajovala mandát Jana Bobošíková.

Také končící europoslankyně uvedla, že by měli euroskeptici větší šanci na zvolení ve větší koalici. „Chtěla jsem, aby nás šlo více v té koalici, ale dohodli jsme se jen se Stranou zdravého rozumu,“ konstatovala Bobošíková. Pokud by se k Suverenitě přidala například strana Libertas.cz, tak by v součtu pětiprocentní hranici překonala. „Pokusy několika desítek malých uskupení shromážděných kolem jedné nebo dvou osob nemají šanci. Já myslím, že to je jasný návod do dalších voleb,“ domnívá se prezident Václav Klaus.


Podobně roztříštění šli do voleb i liberálové, pokud by se sečetly hlasy pro Evropskou demokratickou stranu, SNK ED a Starosty a nezávislé, tak by se výsledná podpora blížila sedmi procentům. Jenže ve volbách jednotlivé strany nepřekonaly třiprocentní hranici, všechny strany ale dosáhly na příspěvek od státu za volební hlasy. „Je to taky o tom, že strany nic netlačí k dohodě. Pokud jde o volební kauci, tak u voleb do Evropského parlamentu skládá strana jenom 15 tisíc korun a už od jednoho procenta zisku mají šanci získat nějaké peníze za hlasy voličů,“ vysvětluje politolog Aleš Balcar.

Ve volbách příliš neuspěly zelené strany, těm by nepomohla ani společná kandidátka, protože dohromady nezískaly Strana zelených, Demokratická strana zelených a hnutí Zelení ani tři procenta hlasů. „Na politické scéně v České republice není místo pro tři zelené subjekty. Jednou k tomu spojení zelených subjektů musí dojít,“ myslí si Olga Zubová, která kandidovala na druhém místě za Demokratickou stranu zelených.


Oproti původním obavám nezaznamenaly příliš velký zisk extremistické strany, i když proti minulým eurovolbám získaly asi čtyřikrát víc hlasů. Dělnická strana tak překonala 1procentní hranici a získá příspěvek za voličské hlasy. Celkově proti roku 2004 přibylo stran, které mají nárok na příspěvek od státu, menší strany si rozdělí přes 13 milionů. Dalších 53 milionů pak připadne stranám, které se do Evropského parlamentu probojovaly.

Vydáno pod