Dodnes není jisté, zda byl americký nálet na Prahu úmysl nebo omyl

Praha - Spojenecký nálet na Prahu, který 14. února 1945 trval pouhých pět minut, za sebou zanechal pět desítek zničených objektů. Nad Prahou bylo jasno, a tak několik desítek bombardérů B-17 americké osmé letecké armády, přibližujících se od jihozápadu k centru, bylo vidět zcela zřetelně. První bomby dopadly na Radlice a Smíchov. Další zasáhly Pankrác, Nusle i Vršovice. Jakýmsi epicentrem náletu se ale staly Vinohrady a tady zejména předpolí Palackého mostu a Emauzský klášter. Přímý zásah dostal i předchůdce Tančícího domu. Z významných budov dostaly zásah také Faustův dům na Karlově náměstí a Všeobecná nemocnice, známá Grébeho vila v Havlíčkových sadech, a také honosná židovská synagoga v Sázavské ulici, která se z úderu už nevzpamatovala. Stržena byla o šest let později.

Historici se většinou shodují, že příčinou ničivého náletu ze 14. února 1945 byla osudová chyba v navigaci. Buď šlo o špatné zaměření, nebo omyl pilotů původně vyslaných k bombardování Drážďan. V reportáži jsou dosud nepublikované unikátní záběry amatérského fotografa, které teprve nedávno odkoupil Vojenský historický ústav. 

Osudným únorovým dnem roku 1945 byla středa a nad Prahou se sirény rozezvučely krátce po poledni, přibližně ve 12:20. Problém byl, že Pražané si na kolísající zvuk sirén ohlašující „akutní letecké nebezpečí“ během války zvykli a nebrali ho příliš vážně. Většinou se totiž jednalo o planý poplach. A tak ani tentokrát mnoho z nich do krytů nepospíchalo, nutno dodat, že na to ani neměli příliš času. Už o pět minut později dopadly v Jinonicích první bomby.

Z metropole (zdroj: ČT24)

Otázkou do dnešních dnů zůstává, proč k náletu vůbec došlo. Přestože americká oficiální místa vyjádřila nad útokem již několikrát politování, přesnou příčinu se prokázat nepodařilo. Sami Američané deklarovali, že šlo o omyl způsobený špatnou viditelností, která prý vedla k záměně Prahy za Drážďany. Ty totiž byly mezi 13. a 14. únorem hlavním cílem spojeneckých vojsk. Nedopatření bylo podle nich také způsobeno selháním radiolokátoru hlavního navigátora, který tak nemohl přesně určit cíl. 

Strohá řeč statistiků

Zhruba 60 amerických letounů nesoucí označení B-17 podniklo kobercový nálet (bez hledání strategických vojenských cílů) na obydlené části Prahy. Přes 150 tun bomb zabilo na 700 civilistů a dalších asi 1200 lidí zranilo. Bomby úplně zničily kolem stovky domů a dalších historických objektů, přes 200 jich bylo citelně poškozeno.

Existuje však i jiný názor - V Praze prý bylo ten den jasno, bez mraků. Navíc bombardování Drážďan probíhalo podle historických údajů pouze v levobřežní části města, zatímco pravý břeh se zásahům bomb prakticky vyhnul. V Praze tomu ale bylo přesně naopak. Podle některých historiků byla Praha dokonce zvolena jako náhradní cíl v okamžiku, kdy další bombardování zničených Drážďan již nemělo cenu. Jiní ale tento názor zavrhují s tím, že Praha byla okupované spojenecké město, které by Američané záměrně nebombardovali. Ať už byl důvod leteckého útoku jakýkoliv, jeho následky byly pro Prahu tragické. 

Poslední větší nálet Praha zažila 25. března 1945, kdy americké letectvo bombardovalo výrobní závody v Libni, Kbelích a Vysočanech.

Trvalo pak déle než půl století zastavět proluky na místech vybombardovaných domů. Posledním z objektů postavených na vybombardovaném místě je známý Tančící dům na Rašínově nábřeží. 

  • Emauzský klášter po amerických náletech na Prahu v únoru 1945 zdroj: www.radio.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1428/142734.jpg
  • Praha po amerických náletech na Prahu v únoru 1945 zdroj: www.radio.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1428/142735.jpg
  • Letoun B-17 autor: wikipedia, zdroj: wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/84/8325.jpg
  • Pražský Tančící dům zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1719/171801.jpg