Rodina i škola se podílí na školním neúspěchu romských dětí z ghett

Praha – Ze sondy, kterou provedla společnost GAC mezi 500 žáky v základních školách poblíž sociálně vyloučených lokalit, vyplývá, že romské děti z tzv. ghett bývají ve škole méně úspěšné než ostatní. Příčinou je jednak přístup rodin ke vzdělání, jednak také přístup školy samotné. Podle sociologa Karla Čady je důležité podporovat především projekty předškolní výchovy.

Zadavatelem sběru dat byla Nadace rozvoje občanské společnosti, která chce informace použít pro získaní finanční pomoci Evropské unie z programu Transition Facility. „Projekt umožní, aby se peníze podařilo zacílit na aktivity, kde jsou třeba,“ doufá sociolog Karel Čada ze společnosti GAC. Podle něho je důležité investovat do oblastí, které jsou pro zlepšení situace klíčové, jako například předškolní zařízení pro děti žijící v sociálně vyloučených lokalitách.  

Právě důraz na dostatečnou předškolní a školní přípravu by mohl výrazně vylepšit studijní úspěšnost romských dětí z ghett. Na jejich neúspěchu se podle Čady podílí především dva vlivy.

Prvním je rodina, která děti nemotivuje a nepovažuje vzdělání za dominantní hodnotu. Prvňáčci jsou pak při nástupu do školy méně připraveni než děti z majoritní společnosti. A pokud je jejich připravenost díky předškolnímu ročníku, stejná, nedostatek sociálních programů během školní docházky pro děti z ghett rozdíl opět prohloubí.
      
Negativní vliv má i přístup školy. „Česká škola postupuje podle citátu: kdo má, tomu bude dáno ještě více, místo aby se snažila pomoci těm posledním a vytáhnout je nahoru,“ shrnuje problém Čada.

Z deseti romských chlapců, kteří nastoupí do první třídy, do osmé třídy postoupí pouze tři, u dívek necelá polovina. Zbývající buď propadnou, nebo odejdou do speciálních škol. U majoritní populace jde přitom zhruba o jednoho žáka z deseti.

Vydáno pod