TS Ostrava | TS Brno

ČT24

ČT24
sobota 11. února 2012 Božena

Dienstbier v OVM: Myslím, že žádný radar nebude

Velikost textu:
1. 2. 2009 12:20, autor: Lukáš Strašík aktualizováno 1. 2. 2009 19:14

Praha - Pochybnosti o postavení amerického protiraketového radaru na českém území vyslovil v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce předseda zahraničního výboru Senátu a bývalý ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier. Současný americký viceprezident Joe Biden byl podle něj vždy proti těmto derivátům Hvězdných válek a jako dobrá záminka k upuštění od plánované výstavby poslouží administrativě Baracka Obamy současná finanční krize. Dienstbier se domnívá, že v úvahu přichází jen společná protiraketová obrana NATO, Ruska a Spojených států. V podobném smyslu se vyslovil i exkluzivní host Otázek, americký politolog Zbigniew Brzezinski.

Jiří Dienstbier v OVM
Jiří Dienstbier v OVM
Více fotek

Podle Dienstbiera by jedinou výjimkou mohla být situace, kdy se umístění radaru stane součástí nové spolupráce USA a Ruska. "Buď bude společná raketová obrana NATO, Ruska a Spojených států, nebo žádná taková věc nebude," řekl. Znovuotevření česko-amerických smluv o vybudování radaru na českém území v souvislosti s případným větším zapojením Ruska odmítl ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Jakákoliv nová smlouva by byla podle něj pro Česko nevýhodná. Schwarzenberg nicméně považuje za rozumné propojit protiraketovou obranu Spojených států a Ruska. "Kdybychom se propojili jako opravdu rovní partneři, bylo by to rozumné," řekl. Připustil také, že radar pro USA nebude takovou prioritou jako za administrativy prezidenta George Bushe.

Podle Brzezinského není radar nyní nutný

přehrát video
Otázky Václava Moravce

Americký politolog a bývalý poradce amerických prezidentů Zbigniew Brzezinski, který byl exkluzivním hostem Otázek, se domnívá, že protiraketová obrana v současné době není nutná. Vychází totiž z technologie, jejíž přínos se zatím neprokázal, chrání Evropu, která o to nežádá, a je namířená proti hrozbě, která bude aktuální až za deset let.

Světu podle Brzezinského nehrozí nebezpečí od konkrétních států, ale riziko vychází spíše z jejich vnitřní nestability - ať už jde o nedostatečnou vnitřní bezpečnost Pákistánu nebo nevyřešená jaderná jednání se Severní Koreou a Íránem.

Smlouvy, které umožní vybudovat americkou základnu v Brdech, schválil loni v listopadu Senát. Poslanecká sněmovna, kde převažují její odpůrci hlavně z řad sociální demokracie a KSČM, ale i menších vládních stran, o nich ještě nehlasovala.

Zbigniew Brzezinski

Osmdesátiletý politolog je rodem Polák a jeho manželka Emilie Anna je Češka, neteř prezidenta Edvarda Beneše. Byl poradcem prezidenta Johna F. Kennedyho, v letech 1977 až 1981 působil jako poradce prezidenta Jamese Cartera pro otázky národní bezpečnosti. V roce 1978 na schůzce v Camp Davidu pomohl dohodnout průlomovou mírovou smlouvu mezi Egyptem a Izraelem. Od roku 1981 pracuje jako hlavní poradce Střediska pro strategická a mezinárodní studia na Georgetownské univerzitě.

Plány na vybudování amerického protiraketového systému v Evropě byly společně s nedávnou plynovou krizí, českým předsednictvím EU, postoji prezidenta Václava Klause ke globálnímu oteplování a českou zahraniční politikou hlavními náměty Otázek. K zahraniční politice ministr Schwarzenberg řekl, že na ministerstvu zahraničí existuje její jasná vize, obecně je ale diskuze o ní v Česku slabá. Kontroverzní názory prezidenta Klause - mimo jiné na globální oteplování - podle Dienstbiera Česko poškozují, a to i přesto, že ho už celá řada lidí nebere vážně.

Abbás termín návštěvy v ČR zatím neurčil

Schwarzenberg v Otázkách rovněž uvedl, že prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás zatím neurčil náhradní termín pro svoji návštěvu v České republice. Abbás měl do Česka přijet na pozvání hlavy státu Václava Klause, v pondělí ho ale čeká důležité jednání o situaci na Blízkém východě. O náhradním termínu návštěvy ČR se pravděpodobně rozhodne během příštího týdne.

0

Schwarzenberg také ocenil snahu několika zemí včetně České republiky uspořádat dárcovskou konferenci, jejímž úkolem bude dát dohromady finance na obnovu Gazy. Souhlasí však s rozhodnutím nakonec ji udělat v Egyptě, který hrál klíčovou roli v rozhovorech o příměří. Konference se má konat 2. března.
Zdroj: ČT24

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

       

      Ouha, data se nepodařilo načíst.