Praha - Projednávání plánu zahraničních misí české armády pro letošní rok dnes vláda opět odložila, tentokrát o týden. Informaci přinesl po schůzi kabinetu premiér Mirek Topolánek (ODS). Na své zasedání se podle jeho slov vláda pokusí pozvat představitele Parlamentu odpovědné za bezpečnostní problematiku. Na úspěchu či nezdaru předlohy bude mít velký podíl postoj sociální demokracie. Ta totiž podporu misí podmiňuje zrušením zdravotnických poplatků, na což ale ODS nechce přistoupit .
Vláda už podruhé odložila jednání o misích
Premiér uvedl, že vláda nerezignovala na komunikaci. „Máme ještě čas, pokusíme se ještě jednat,“ dodal Topolánek. Dále ale zdůraznil, že vláda odmítá nasazení českých vojáků v zahraničí v letošním roce spojovat s jinými předměty diskuse. Opoziční ČSSD stále spojuje svou podporu misí se zrušením poplatků ve zdravotnictví, jak potvrdil její předseda Jiří Paroubek.
Podle Topolánka je v této chvíli jednání předsedy ČSSD vrcholně nezodpovědné. O nasazení české armády v zahraničí by měla sněmovna jednat na počátku února, Senát už mise schválil.
Reportáž Karla Rožánka (zdroj: ČT24)
V prosinci 2008 bylo působení vojáků prodlouženo do letošního března
Loni v prosinci po odmítnutí schválení původního plánu misí Poslaneckou sněmovnou Topolánkova vláda exekutivně rozhodla o jejich prodloužení do počátku března. Pak by se bez nového souhlasu sněmovny měli vojáci vrátit, Topolánek i armáda ale dávají najevo, že by to nebylo jednoduché.
Přepracovaný plán připravilo ministerstvo obrany, podle něj se například v Afghánistánu navyšuje počet vojáků méně, než měla armáda původně v úmyslu. Obrana tvrdí, že tak požadavkům ČSSD vyhověla. Sociální demokraté kritizovali především plánované zvýšení české vojenské přítomnosti v Afghánistánu.
Ve hře je také varianta úplného odchodu českých jednotek z Afghánistánu a Kosova, která začíná znepokojovat naše spojence v Severoatlantické alianci. „Je to věc České republiky, ale jestli se budete muset stáhnout, tak to zanechá v našich misích trhliny. Věříme, že Česká republika najde způsob, jak pokračovat v důležité práci, kterou v Afghánistánu odvádí,“ prohlásil mluvčí generálního tajemníka NATO James Appathurai.
Armáda už má připravený krizový plán na úplný odchod z Afghánistánu. Vrátit vojáky domů dokáže během jednoho až dvou měsíců, materiál a techniku ale nejdříve za 120 dnů.
Topolánek: Hrozí nám mezinárodní ostuda
Na dnešní tiskové konferenci premiér připomněl hrozící mezinárodní ostudu, ohrožení vojáků bez mandátu, ale i fakt, že nová americká administrativa svou vojenskou přítomnost v Afghánistánu plánuje zvýšit. „Takový hazard a takové koledování si o národní ostudu, pokud mise schváleny nebudou, to si Česká republika nesmí dovolit,“ prohlásila i ministryně obrany Vlasta Parkanová.
Podle upraveného a dnes už podruhé odloženého návrhu by mělo v Afghánistánu celkem působit v misi ISAF do 480 vojáků a v misi Trvalá svoboda do 100 příslušníků speciálních sil.
V Lógaru by mělo být nasazeno až 275 vojáků
Počet vojáků v českém provinčním rekonstrukčním týmu (PRT) v provincii Lógar by měl být zvýšen na 275 osob, což umožní zvýšení počtu mobilních pozorovacích týmů pro ochranu civilních expertů ze dvou na tři. Na základě nizozemské žádosti bude 80 českých vojáků v první polovině roku 2009 pokračovat v ochraně nizozemského PRT v provincii Uruzgán.
Také na letišti v Kábulu by mělo dál pracovat až 55 vojáků lehké chemické jednotky a několik dalších specialistů. Ve druhé polovině roku 2009 by do Afghánistánu měly odcestovat tři vrtulníky Mi-171Š s podpůrným týmem do 110 osob. V roce 2009 vojáci počítají i s nasazením dělostřeleckého vyhledávacího radiolokátoru Arthur s podpůrným týmem 40 osob k ochraně letiště v Kandaháru.
Kosovo má na místě hlídat 430 českých vojáků
V misi KFOR v Kosovu bude pokračovat celkem 430 vojáků, v Česku bude připravena v pohotovosti záložní rota v počtu do 120 osob. Od května do srpna má 75 lidí včetně pilotů s gripeny střežit vzdušný prostor tří pobaltských zemí a jednotlivci v uniformách české armády se zapojí i do několika dalších pozorovatelských misí ve světě.
Zbývající jednotky mají být připraveny pro možné použití v Silách rychlé reakce NATO, celkem 229 osob, a pro česko-slovenské bojové uskupení EU, v počtu maximálně 1800 lidí.
GALERIE
Jiří Paroubek