Brno - Ústavní soud otevřel dědičce hlubocké větve Schwarzenbergů Alžbětě Pezoldové cestu ke znovuzískání rodinné hrobky v Domaníně u Třeboně. Senát se zpravodajkou Eliškou Wagnerovou zrušil rozsudky, jejichž prostřednictvím soudy odmítly žalobu Pezoldové na vydání nemovitosti. Kauzu musí znovu řešit Okresní soud v Jindřichově Hradci. Hlavním argumentem nálezu je porušení práva na ochranu rodinného života.
ÚS otevřel Pezoldové cestu k získání hrobky Schwarzenbergů
Dnešní rozhodnutí je proto průlomové, ale nejspíš nebude mít zásadní dopad na ostatní spory, v nichž si Pezoldová nárokuje mnoho dalších nemovitostí včetně zámků a paláců v hodnotě desítek miliard korun. Hrobka je totiž nemovitostí zvláštního charakteru, má pietní význam pro potomky a členy rodiny.
Zástupci Národního památkového ústavu a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových dnes i v minulosti tvrdili, že Schwarzenberská hrobka sice sloužila k pohřbívání, ale v podstatě měla spíše charakter chrámu. Hlavní součástí novogotické stavby z 19. století je totiž kaple, v níž se také dříve konaly bohoslužby pro farníky. Pohřebiště se nachází v kryptě pod stavbou.
Reportáž Petra Šuleře (zdroj: ČT24)
Ústavní soud ale dospěl k závěru, že primárním účelem stavby je pohřbívání. „Motivem k vystavění hrobky byl nedostatek hrobových míst v přilehlém kostele, kde byli členové rodu dříve pohřbíváni. Jejím účelem bylo vytvoření nového, dobovým předpisům odpovídajícího místa k ukládání ostatků členů rodiny,“ uvedla Wagnerová.
Areál Schwarzenberské hrobky tvoří kromě hlavní kaple také fara a přibližně 16 pozemků, na nichž leží volně přístupné zahrady a přírodní park. Podle Ústavního soudu se právo na pietní ochranu vztahuje pouze na hrobku a pozemek pod ní. Tento názor musí při novém projednávání zohlednit soud v Jindřichově Hradci.
Pezoldová chce navrácení veškerého majetku
Pezoldová v několika sporech požaduje navrácení veškerého dřívějšího majetku hlubockých Schwarzenbergů v hodnotě zhruba 40 miliard korun, včetně řady kulturních památek, například zámků v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově. Podala už desítky žalob, avšak dosud u českých soudů neuspěla.
Druhá, orlická větev Schwarzenbergů, jejímž nejznámějším představitelem je ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, získala majetek zpět. Majetek orlické větve byl snadno restituován, neboť naplňoval základní podmínku, totiž že byl zkonfiskován až po 25. únoru 1948.
Vydání stále brání lex Schwarzenberg
Věc je komplikována hlavně existencí speciálního zákona, který je znám pod názvem lex Schwarzenberg z roku 1947. Stížnost Pezoldové byla spojena s návrhem na zrušení či vyslovení neplatnosti zákona, na jehož základě hlubocká větev rodu přišla o všechen majetek. Tento návrh dnes soudci odmítli.
Podobný zákon přitom v dějinách demokratického práva v podstatě nemá obdoby, myslí si Václav Srb, předseda Koruny české, a měl by být zrušen. Norma se týká pouze hlubocké, nikoli orlické větve rodu.
Schwarzenberská hrobka