Praha - Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil dnes stávkovou pohotovost kvůli přesčasům. Novinářům to řekl předseda svazu Jiří Schlanger. Odboráři odmítají řešení, s nímž přišel ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Mají vlastní návrh, na kterém se shodli se zaměstnavateli. Lékařský odborový klub (LOK) je ve stávkové pohotovosti i kvůli přesčasům od loňského prosince.
Odbory zdravotníků vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli přesčasům
„Návrh ministra nevhodným a nespravedlivým způsobem mění pravidla pro přesčasovou práci ve zdravotnictví, ruší odměňování podle platových tarifů a zavádí smluvní mzdu,“ vysvětlil Schlanger. Dodal, že ve stávkové pohotovosti je ode dneška 40.000 členů svazu. Pacientů se to nijak nedotkne, zdravotníci budou normálně pracovat.
Schlanger věří, že ke stávkové pohotovosti se připojí další zaměstnanci, protože Julínkův návrh omezí peníze i všem organizacím řízeným kraji a obcemi, tedy například i pracovníkům sociálních služeb, kultury či údržby silnic. Spolu s předsedou ČMKOS Milanem Štěchem připravuje Schlanger dopis premiéru Mirku Topolánkovi. Chce ho upozornit na to, že ministr prý překračuje své pravomoci.
Julínek dal minulý týden jako senátor návrh na řešení přesčasové práce zdravotníků. Odboráři mu vytýkají, že je obešel. Mají vlastní návrh, na kterém se shodli se zaměstnavateli. Návrh poskytli ministerstvu práce a sociálních věcí, které zodpovídá za pracovní legislativu. Stávkovou pohotovostí chtějí odboráři dosáhnout toho, aby Julínek návrh stáhl. Pokud to neudělá, chtějí, aby návrh odmítl parlament.
„S návrhy ministra Julínka prodloužit zdravotníkům základní pracovní dobu o osm hodin týdně nesouhlasíme. Pan ministr je šidí o čtvrtinu odměny,“ řekl ČTK předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger. Dodal, že pokud stávková pohotovost nebude znamenat dostatečný tlak na ministra, jsou odboráři ochotni přitvrdit. Připomněl, že školští odboráři v úterý zavřeli část škol. Zavírání nemocnic ale nepřichází podle Schlangra v úvahu. „Budeme bdělí a budeme dál prosazovat naše řešení, co se týče pracovní doby i co se týče mezd,“ prohlásil.
Nový zákoník práce platný od ledna dovoluje zhruba 400 hodin přesčasů za rok, řada lékařů ale pracuje navíc i 1000 hodin. Nemocnice to řeší dohodami, které dají lékařům vedle pracovní smlouvy. Pohybují se ale na hraně zákona.
Julínek proto navrhl, aby se základní pracovní doba rozšířila o osm hodin na 48 hodin týdně. Dalších osm hodin by si zdravotníci mohli nasmlouvat jako přesčasy. Vyjednávali by nejen o odměně za přesčasy, ale i za základní pracovní dobu, což by jim odměnu za přesčasy navýšilo. Julínek to považuje za výhodné. Chce stanovit platové „podlahy“, pod něž by odměna nesměla klesnout. Místo tabulkových platů, kdy mají zdravotníci plat podle vzdělání a let praxe, chce Julínek smluvní mzdy. Záleželo by na odborářích, jaké mzdy si v zařízení dojednají.
Schlanger Julínkovo řešení odmítá. Varuje, že za práci navíc by zdravotníci nedostali jako dosud navýšení o 25 procent. Proti Julínkovu návrhu se postavila i Česká lékařská komora, nesouhlasí ČSSD. Lékařský odborový klub uspořádal minulý týden demonstraci. Argumentují, že v akciových společnostech, kde se o platech vyjednává, jsou platy nižší než v zařízeních s platovými tabulkami.
Odbory navrhují, aby se limit přesčasů zvýšil z osmi na 16 hodin pro lékaře v nemocnicích a na 20 hodin pro záchranné služby. Za tyto hodiny by měli lékaři příplatek 25 procent. Podle Schlangra je tento návrh schůdnější než Julínkův pro vyjednávání o výjimce pro Česko v Bruselu. Výjimka by měla být na čtyři roky, po volbách by nová vláda měla prostor na komplexní řešení.
Průměrná pracovní doba v žádném státě EU nepřekračuje 48 hodin týdně. Ovšem pracovní doba lékařů a zdravotních pracovníků je pro Evropskou unii problém, který se snaží řešit. Mnohé země využívaly z 48 hodinového limitu výjimku a překračovaly ho. „Důvodem toho, že se státy nedokázaly dohodnout, je rozpor mezi liberálním přístupem Británie a francouzskými nároky na sociální jistoty,“ dodala Barbora Šámalová, zpravodajka ČT z Bruselu. Část zemí v čele s Francií požaduje zrušení výjimek a ochranu pracujících a druhý tábor v čele s Velkou Británií to odmítá s ohledem na hospodářskou soutěž a svobodný výběr.
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky pracuje ve zdravotnictví 241.000 lidí, tři čtvrtiny v nestátních zdravotnických zařízeních. V Česku je 80.000 sester, 20.000 nižšího zdravotnického personálu, 40.000 lékařů, 7000 zubařů a 7000 lékárníků. Zubaři a lékárníci jsou v téměř sto procentech v soukromé sféře, takže se odborově neorganizují. Z lékařů polovina pracuje v nemocnicích a většinou volí členství v Lékařském odborovém klubu.