Praha – Česko má zoufalý nedostatek programů na prevenci a léčbu závislých na hazardu, uvedl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. I když je v tuzemsku zhruba 80 až 100 tisíc gamblerů, na léčbu se dostane pouze tisícovka z nich, dodal Vobořil, který společně se šéfem Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktorem Mravčíkem představil vůbec první výroční zprávu o hazardním hraní v Česku.
Závislých na hazardu přibývá, loni prosázeli 138 miliard
GALERIE
videogallery_548419
Údaje ve zprávě jsou z roku 2014 a daly by se shrnout do následující: I když více než 500 obcí zakázalo na svém území hazardní hry a počet hracích zařízení klesá, lidí závislých na hazardu přibývá a během roku prosázeli o deset procent víc než v roce 2013.
I když tento trend vzrůstajícího počtu závislých stoupá, kapacity na jejich léčbu tomu neodpovídají. „Z průzkumu Sčítání adiktologických služeb vyplývá, že v České republice je 10 až 20 léčebných a poradenských zařízení specializovaných na poskytování služeb problémovým hráčům. Ve srovnání s rokem 2012 se dostupnost služeb pro problémové hráče nezvýšila,“ píše se ve zprávě. Přitom jenom loni bylo lidí závislých na hraní automatů, on-line her či na sázkách 100 tisíc. Problém s hraním ale mělo až 440 tisíc Čechů.
- "Pro srovnání – u uživatelů nelegálních drog je těch problémových uživatelů kolem 45 tisíc, ale přibližně 32 tisíc se dostane během roku do nějaké intervenční pomoci," uvedl národní protidrogový koordinátor Vobořil.
Loni v Česku fungovalo s povolením ministerstva financí 5958 heren, 566 kasin, 7299 provozoven kurzových sázek a 263 provozoven pro dostihové sázky a také osm internetových sázkových portálů. Proti roku 2013 ubylo heren o zhruba čtvrtinu. Hracích přístrojů bylo méně o necelých šest procent - fungovalo jich skoro 70 tisíc. Z nich 57 600 povolilo ministerstvo financí, zbývajících 12 100 obce. Kasin bylo více skoro o pětinu.
Jindřich Vobořil
Vedle nárůstu počtu gamblerů Vobořil upozornil i na jejich věkové složení. „Zatím nám narůstá počet patologických hráčů i hráčů v riziku. To, co mě osobně překvapilo a co je alarmující číslo, je počet mladých lidí mezi 15. a 18. rokem – je to skoro třetina lidí, kteří už mají zkušenosti s prohranými penězi,“ uvedl s tím, že mladiství sázejí zejména v anonymním prostředí na internetu. V posledním roce si některou z hazardních her zahrála třetina dospělých Čechů a Češek. Největší riziko závislosti hrozí lidem od 35 do 44 let.
Gamblerství v kostce v roce 2014
- Závislost na on-line hrách, automatech či sázkách má asi sto tisíc lidí, problémy s hraním 440 tisíc osob.
- Lidé za hazardní hraní utratili zhruba 138,1 miliardy korun.
- Hráči prohráli 31,4 miliardy korun.
- Rozpočet měl z hazardu příjem 7,9 miliardy korun.
- Experti našli i tisíc internetových stránek s nepovoleným on-line hazardem.
- Hazardnímu hraní se věnovalo 46 procent mužů a 28 procent žen.
Zdroj: Výroční zpráva o hazardu za rok 2014
„Problémové hraní nebo patologické hráčství se týká všech věkových skupin. Vyšší míru rizika vykazují muži, kteří tvoří i velkou většinu léčených. Riziko je nejvyšší u technických her, takzvaných automatů, výherních hracích přístrojů, videoloterijních terminálů. Není zanedbatelné ale ani u on-line hraní a kurzového sázení,“ uvedl Mravčík.
Češi prosázeli o deset procent víc
Podle Mravčíka lidé loni za hazardní hraní utratili zhruba 138,1 miliardy korun. Příjmy provozovatelů se tak zvedly o desetinu. Hráči prohráli 31,4 miliardy korun. Rozpočet měl minulý rok z hazardu příjem 7,9 miliardy korun. Z toho státu připadlo 2,4 miliardy, 5,5 miliardy dostaly obce. V průměru na obyvatele získaly 550 korun. V některých regionech je příjem na obyvatele ale až trojnásobný, a to hlavně v pohraničí s Rakouskem a Německem, dodal Mravčík.
Vláda připravuje akční plán proti hazardu, který by měl platit do roku 2018. Posílit se má právě i zmiňovaná prevence. Jedním z opatření je například zřízení informačního webu s poradnou pro hráče či krizové linky. Vzniknout by mohla také centra pro pomoc při závislostech s tím, že by středisko mělo být v každém kraji.
Prohry, zadlužení, problémy a rozpad rodin ročně vyjdou zhruba na 16 miliard korun. „Přibližně 20 procent lidí, kteří hrají, jsou problémoví hráči. Kdyby se polovinu lidí podařilo dostat do intervenční pomoci, dokázali bychom nápor ztrát snížit o miliardu až dvě,“ uvedl Vobořil.