Transportéry, které nedojely, spory o stavbu nové budovy i konec vysílání v češtině. Vzpomínky na dějiny Rádia Svobodná Evropa vysílajícího z Prahy již naplňují celých dvacet let. Poslední červnový den roku 1995 se Svobodná Evropa naposledy ozvala z Mnichova, další den se přesunula o 300 kilometrů na severovýchod – za bývalou železnou oponu.
Svobodná Evropa se znovu zrodila v Praze před 20 lety
GALERIE
videogallery_544097
Hned dvě výročí spjatá se Svobodnou Evropou připadají na přelom června a července a v roce 2015 jsou obě kulatá. Sedmdesátiny slaví bývalý hlasatel rádia, proslulý však hlavně jako agent StB v její redakci Pavel Minařík, především ale stanice samotná slaví dvacet let od počátku svého nového pražského života. Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se do Prahy přestěhovalo na přání tehdejšího českého prezidenta Václava Havla. Dostalo za symbolickou korunu do nájmu prostory v objektu bývalé prvorepublikové burzy, která později sloužila Federálnímu shromáždění (dnes nová budova Národního muzea). Vysílání odtud začalo již 5. června, formálně se ale stala Praha sídlem RFE/RL až k 1. červenci. Tehdejší mluvčí RFE/RL Jan Obrman tehdy hovořil o uskutečnění „posunu železné opony na východ“.
Rádio Svobodná Evropa pod ochranou transportéru
Národní frontu vystřídala Svobodná Evropa
Bylo pozoruhodné, že sídlem rádia tolik nenáviděného komunistickým režimem se stalo místo, kde po dvě desetiletí zasedali poslanci Národní fronty. Podle komentátora Svobodné Evropy Jefima Fištejna to tak ale redaktoři nevnímali. Pro ty z českého vysílání bylo důležité spíše to, že byli doma. „Železná opona padla, byli jsme uprostřed bývalého východního bloku a také uprostřed Prahy. Což je ojedinělé místo na světě pro mnohé z nás, politické emigranty, kteří celou dobu snili, že se vrátí,“ přiblížil.
Od počátku mělo být bývalé Federální shromáždění provizoriem. Přetrvalo ale více než dekádu. Že sídlila Svobodná Evropa v naprostém centru Prahy a navíc na „ostrově“ mezi dvěma proudy nejrušnějšího silničního tahu, se ukázalo jako problém po šesti letech, když vláda nařídila po teroristických útocích v USA zpřísnit její ochranu. Anabáze armádních transportérů, které ze základny v Hodoníně vyjely čtyři, ale do cíle dorazily pouze dva, je dnes jen úsměvnou vzpomínkou, ale zpřísněná bezpečnostní opatření byla po sedm let bolestnou skutečností. Chybějící pruh komplikoval dopravní situaci na magistrále i ve Vinohradské, nebylo ani snadné dojít z metra do Státní opery.
Bezpečnost především, proto ne v centru
Bezpečnostní opatření ale měla svůj nesporný význam. Pohled na bezpečnost se 11. září 2001 před devátou dopoledne newyorského času zásadně změnil a vše začalo spět k tomu, že Svobodná Evropa musí dostat nové sídlo mimo pražské centrum. Ostatně v době, kdy došlo k útokům ve Spojených státech, připomněla si Svobodná Evropa dvacáté výročí od teroristického útoku na československou redakci v Mnichově, který doložil, že vůči terorismu není imunní. Plány na atentát navíc spřádal i zmíněný Pavel Minařík. Jefim Fištejn ovšem v době práce v bývalém Federálním shromáždění nikdy vážnou hrozbu necítil. „Nikdy jsem nezaznamenal okamžik, kdy by bylo riziko opravdu akutní. Zvěsti o tom, že někdo z islámských extremistů, kteří později provedli útok na dvojčata v New Yorku, se ukázaly být plané,“ poznamenal.
Zcela nové sídlo Svobodné Evropy na Hagiboru se podařilo dokončit v roce 2008. Tehdy také začalo stěhování, které skončilo počátkem roku následujícího. V té době již RFE/RL dávno nevysílalo pro české publikum. Navzdory snaze české strany se podařilo udržet vysílání v češtině pouze do roku 2001. Na následující rok již americký Kongres, který vysílání financuje, neschválil jeho pokračování. „Je to ironie: Když země dosáhne demokracie a svobody médií, musíme odejít. Náš cíl je pak naplněn,“ podotkl nynější šéfredaktor Rádia Svobodná Evropa Nenad Pejic.
Radio Free Europe/Radio Liberty
Cílem už nejsou komunistické, ale islámské země
Dnes vysílá RFE/RL z moderních strašnických prostor ve 28 jazycích do 21 zemí. Většina jich je v Asii, ale nadále vysílá i do evropských zemí – všech mimounijních balkánských států a také Běloruska či na Ukrajinu. Pokračuje i ruské vysílání Rádia Svoboda, v Rusku je možné naladit také čtyři kanály určené autonomním republikám. Jde především o země, kde je svoboda médií potlačována, nebo tam ještě nestihla zakořenit. Podle analytika mezinárodních bezpečnostních vztahů z VŠE Jana Eichlera se těžiště zájmu RFE navzdory jejímu názvu přesunulo z Evropy. „Vysílá se hlavně do islámského světa, vysílá se do jihovýchodní Asie,“ shrnul.
„Svobodná Evropa bývala rádiem, nyní je to multimediální kanál a většina vysílání probíhá přes internet. Vždy jsme měli určitou zpětnou vazbu, ale dříve byla pomalá a přes dopisy. Nyní je naše práce hodně interaktivní a daleko více založena na dialogu s posluchači,“ uvádí někdejší ředitel RFE Ross Johnson.
Exředitel: Doufám, že v Praze budeme déle než v Mnichově (zdroj: ČT24)