Lékaři houfně mizí v cizině: Němeček chce sestrám posílit kompetence

Praha - Představa, že se úplně zastaví odchod lékařů do ciziny, je nereálná. V Otázkách Václava Moravce to prohlásil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Na platy zdravotníků by měly jít peníze z navýšených plateb za státní pojištěnce. Sestry by navíc díky novému návrhu mohly do budoucna získat větší kompetence. Podle lékařské komory mizí v cizině každý pátý čerstvý absolvent medicíny. Do poloviny května požádalo o potřebný doklad 160 lékařů. „Bránit odcházení lékařů do zahraničí by pro tuto zemi, která chce být moderní a světová, byla asi katastrofa,“ míní ale exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).

  • Jak jsou na tom čeští zdravotníci s platy? Od ledna měli dostat zdravotníci přidáno pět procent. Podle lékařských odborů se vládním nařízením řídí státní a krajské nemocnice. Pokud jde o mzdy vyplácené v soukromém sektoru, tam s nárůstem čekali nebo ještě čekají na závěrečné vyúčtování za loňský rok. V roce 2013 si soukromí lékaři a zubaři vydělali průměrně 55 tisíc korun, sestry a porodní asistentky necelých 24 tisíc korun. Ve veřejné sféře to bylo u lékařů a zubařů 60 tisíc, u sester a porodních asistentek 28 700 korun. 

Současné pětiprocentní zvyšování podle odborů nezabrání tomu, aby lidé ze zdravotnictví odcházeli, ať už do jiného oboru, nebo za hranice. V některých regionech je situace napjatá už nyní. Třeba v karlovarské nemocnici museli kvůli nedostatku lékařů a sester propojit některá lůžková oddělení. Nedávno proto nemocnice začala zdravotníky lákat na mimořádné výhody – náborové příspěvky pro sestry činí 50 tisíc korun, pro lékaře 70 tisíc. 

V cizině skončí ročně 200 lékařů s kvalifikací a 200 čerstvých absolventů. Šestileté studium jednoho doktora přitom vyjde zhruba na milion korun.

Heger ale loni v říjnu čísla lékařské komory zpochybnil. Podle něj není odchod lékařů tak masivní. „Je to trochu hra s čísly. Dlouhodobá čísla neukazují nárůst tak dramaticky. V celkových číslech je mnoho lékařů, kteří tam odchází pracovat na rok až pět let a vrací se zase zpátky. To bych odhadl tak asi na dvě třetiny,“ podotkl Heger. Lékaři, kteří pak začnou znovu pracovat v tuzemsku, se vrací s obrovskými zkušenostmi, zdůraznil exministr. 

Němeček kritizoval, že stát nemá vlastní ověřená čísla, kolik je lékařů, kteří odcházejí nebo naopak přicházejí. „Registr zdravotníků teď v podstatě není k dispozici. Už jsme předložili návrh zákona, kterým se vytváří registr lékařů,“ uvedl ministr s tím, že v současné době jde o spekulace, kolik lidí, kteří si přijdou pro potvrzení, skutečně odejde. Návrh zákona by se měl dostat k poslancům na podzim. 

Operační sál ve Stodské nemocnici
Zdroj: Pavel Němeček/ČTK

Rozhodující faktory: Systém vzdělávání, výše platů a klima na pracovišti 

Zdravotníci hledají za hranicemi lepší podmínky, peníze i systém vzdělávání. Pokud jde o platy, Česko konkuruje výrazně bohatším zemím. „Situace je taková, že máme prostě velice kvalitní zdravotnický personál,“ konstatoval Němeček. Na platy by měly jít plánované 4,5 miliardy korun navíc, které chce resort získat navýšením plateb za státní pojištěnce. 

Dalším problémem je často atmosféra. Jedním z těch, co odešli, je internista Michal Křemen. Své zkušenosti sdílí na webových stránkách lekarvzahranici.cz. „Nedělám žádný nábor. Nemám na tom žádný osobní zájem, aby lékaři odcházeli do zahraničí. Pokud se tak ale rozhodnou, dávám návod nebo informace k tomu, jak to udělat, aby se vyvarovali chyb, kterých jsem se dopustil já a stálo mě to spoustu času,“ uvedl lékař. 

Křemen odešel v roce 2001 a deset let strávil ve Spojených státech. Pak se usadil ve Švýcarsku. „Jako mladý lékař jsem nechtěl absorbovat klima z českých nemocnic, které jsem dobře pochopil během studií. Velmi brzy mi došlo, že nechci ve špatném systému specializačního vzdělávání a jakémsi nepřátelském klimatu začínat a učit se,“ vzpomíná internista na důvody svého odchodu z Česka. 

Leoš Heger, exministr zdravotnictví 

"V celém vyspělém světě se zvýšil počet lékařů, někde je to v posledních deseti letech až o 50 procent. Je to dáno tím, že je medicína technologicky náročnější. Naše země na to dostatečně nezareagovala. Souvisí to s výší platů i s počtem studentů. Tam je potřeba i určitá aktivita na straně lékařské komory – nejen lékaře bránit, je ale třeba zvýšit také některé kompetence sester, aby podpořili část činnosti, které mohou dělat sestry."

Vyšší kompetence pro sestry 

Třetím – a asi nejčastěji rozhodujícím faktorem – je podle Němečka „nešťastný způsob vzdělávání“. Ministerstvo zdravotnictví už má kompletní dlouho očekávaný návrh na změny pravidel pro sestry – novela zákona o nelékařských pracovnících počítá například s tím, že by se absolventi dostávali dřív do praxe a měli větší kompetence. 

Dnes pracují zdravotničtí asistenti pod jasně vymezeným dohledem. Typickým příkladem je aplikace léku přímo do žíly. Ty pacientům nemůže podávat zdravotnický asistent, ale pouze kvalifikovaná sestra. Pod dohledem musejí pracovat i dosud neregistrované sestry. Nový zákon by měl přísnost dohledu zmírnit a asistentům i sestrám zvýšit část kompetencí. 

Podle Asociace sester ale nestačí jen posílení role zdravotních asistentů v praxi, ale i míst pro diplomované sestry na školách.

Vydáno pod