Kdo neběhá, není Čech? Je ale třeba běhat správně

Karlovy Vary – Těžko již nalézt v Česku větší město, které nepořádá alespoň půlmaraton. V podvečer odstartoval 21kilometrový běh i v nejmenším z krajských měst, Karlových Varech. Maratonské běhání je v zemi stále populárnější – maratonů se loni účastnilo 5427 obyvatel republiky, půlmaratonu téměř čtyřnásobek. Ne každý ale běhá tak, aby mu to skutečně prospívalo.

Události: Maratony běhají v Česku tisíce lidí (zdroj: ČT24)

Čeští rekreační maratonci patří mezi světovou špičku – jsou šestí nejrychlejší. Především jich ale stále přibývá. Půlmaratonů se účastní desítky tisíc lidí. To se také projevuje na naplněnosti startovního pole závodů, kterých se každoročně koná na dva tisíce. „Často bývají vyprodané mnoho měsíců před konáním,“ podotkl Tomáš Kalina z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

Města a sportovní kluby na takový zájem reagují nejenom pořádáním závodů v ulicích, ale také vytvářením tréninkového zázemí. Kluby nechávají běhat veřejnost na oválu za poplatek, některé školy své areály otevírají dokonce úplně zdarma. Brno potom na Kraví hoře postavilo speciální běžeckou trať. Lidé chodí ve městě běhat také na Lužánky – největší park ve městě se každý večer mění takřka na atletický stadion – kdo si dá práci, napočítá každou minutu zhruba desítku běžců.

Zájem o (půl)maratony
Zdroj: ČT24

Ne všichni ale běhají tak, aby jim to prospívalo. „Častým problémem je, že si strčí do uší sluchátka a hudba je strhává do rytmu hudby, ne do rytmu pravidelného běžeckého, který potřebují,“ popsal Tomáš Kalina. Ke zlepšení běhacích návyků se rozmáhá organizované skupinové běhání. Na internetu existují mapy různě náročných tras a na sociálních sítích vznikají skupiny a diskusní fóra právě na téma běhání. Někteří běžci potom vytvářejí (a na Internetu vystavují) „umělecké“ trasy – například ve tvaru slona nebo dinosaura.

Trasa běhu
Zdroj: ČT24
Vydáno pod