Hra o advokáty otevírá další slabinu české justice

Praha – David Rath zřejmě přispěl dalším návodem, jak soudní tahanice v Česku ještě více prodlužovat. Šachováním s výběrem advokátů získal před rozsudkem minimálně dva týdny navíc – a není jisté, zda si nyní nově přiděleného obhájce poté nerozmyslí. Podle politiků oslovených ČT se v takové chvíli těžko hledá cesta mezi právy obžalovaného a snahou nepřispívat ke zneužití zákona. Řešením by podle nich mohl být nový trestní řád. Kvůli zrychlení českých procesů je prý ale nutné zaměřit pozornost spíše na přípravné řízení než samotný soud.

V případu exposlance a bývalého hejtmana se už tři roky řeší možná korupce při veřejných zakázkách ve Středočeském kraji. Celým vyšetřováním i soudem Ratha zastupovala dvojice Adam Černý, Roman Jelínek. Docházeli k soudu, i když nemuseli, vystupovali v médiích, vehementně trvali na tom, aby soud vyslechl nahlas všechny listinné důkazy, zpochybňovali obžalobu i odposlechy. Krátce před čtením rozsudku najednou David Rath přichází s tím, že k oběma ztratil důvěru a chce obhajobu změnit. Nástupcem se měl stát Michal Pacovský, mimochodem strýc předsedy soudního senátu Roberta Pacovského.

Následoval však spor na dálku o to, jakou formou a zda vůbec se Pacovský oficiálně Rathovi k tomuto případu „upsal“. Výsledkem byl opakovaný příchod Ratha bez doprovodu zástupce. Soud nakonec situaci vyřešil tím, že Rathovi sám advokáta přidělil. Jeho jméno zatím není známé, jisté ale je, že další sezení u soudu – ať už s jakýmkoliv advokátem – bude 2. června.

David Rath u soudu
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

„Pokud skutečně pan Pacovský plnou moc k případu podepsal, tak těžko vinit z nějaké obstrukce Davida Ratha, ale naopak pana advokáta, který se nedostavil na jednání,“ zmiňuje předseda ústavně právního výboru sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). Pacovský médiím sdělil, že souhlasil se zastupováním Ratha, ale nikoliv v této konkrétní kauze.

„Myslím, že tady nějaký zásadní problém není. Obžalovaný má právo se pokoušet rozsudek prodloužit – je to naprosto přirozené… Pánem toho procesu je ale nakonec soudce, který rozhoduje, co se tam odehraje,“ dodává místopředseda poslanců ODS Marek Benda.

Bývalý ministr spravedlnosti a nynější europoslanec Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09) považuje Rathovy kroky spíše za obstrukce a vyhýbání se rozsudku. Sám kdysi navrhoval změnu trestního řádu, která by mohla v několika krocích, včetně silnějšího postavení soudců, zkrátit délku trestního řízení. „Experti samozřejmě mohou dojít k závěru, že je dobré rozšířit právo soudu v případě, že bude účelově vybírán stále nový a nový obhájce. Nicméně bychom kvůli jedné kauze neměli vytvářet nějaký 'lex Rath',“ dodává Pospíšil.

Události, komentáře: Tahanice o advokáty pohledem politiků (zdroj: ČT24)

Délka trestních řízení je jeden z nejčastěji zmiňovaných problémů při odborných diskusích. Podle části politiků by se snaha proces zkracovat měla zaměřit spíše do fáze před začátkem soudu.

Marek Benda (ODS): „Musí se v první řadě zachovat práva obviněného. Ten člověk je opravdu v nevýhodné situaci, snaží se logicky nějak obhájit a nemůžu jít cestou, že bych mu ta práva dramaticky zkracoval. Jestli máme někde zrychlovat, tak u přípravných řízení, aby se skutečně většina procesu odehrávala před soudem. Přestalo by to, že nám přípravné řízení trvá rok a půl, ale také třeba pět let.“

Jeroným Tejc (ČSSD): „Pokud bude trvat tři až pět let, než se to vůbec dostane k soudu, pak nemůžeme po soudu chtít, aby to za tři měsíce vyřešil. Myslím, že cílem není za každou cenu rychlost. Je důležité, aby věci byly objektivně posouzeny. Jediná cesta je to absolvovat u soudního řízení, ale není důvod, abychom vše kompletně u soudu znovu opakovali.“

Navzdory zdání patří české soudy k nejrychlejším v Evropě

Česko je podle rok starých údajů Evropské komise v rychlosti soudních řízení dokonce na druhém místě: hned za Lotyšskem. Výrazně se do toho ale promítají zejména civilní soudy. Podle místopředsedy NS Romana Fialy přitom řada lidí v Česku skutečně nemá pocit, že soudy rozhodují v rozumném čase. Je proto nutné pracovat na demytizaci soudnictví. Zároveň je prý třeba zamýšlet se nad celou evropskou justicí, mnoho problémů je totiž společných. Patří mezi ně třeba zdůvodňování soudních rozhodnutí.

Kauza Rath přehledně

Vydáno pod