Praha - Zaměstnanci Agentury pro sociální začleňování jsou ve stávkové pohotovosti. Tvrdí, že se ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) snaží úřad zpolitizovat - do kritické situace se podle nich agentura dostala po odvolání ředitele Martina Šimáčka. Pokud se situace nezlepší - vyhlásí zaměstnanci příští týden stávku. Ve hře je také odchod kompletního vedení agentury a některých jejích dalších zaměstnanců.
Agentura pro sociální začleňování hrozí stávkou - chce víc autonomie
Pracovníci agentury požádali premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) o to, aby se zasadil o větší samostatnost a nezávislost agentury. Ta je nyní jedním z odborů úřadu vlády - je součástí sekce lidských práv, která spadá pod Dienstbierovo „ministerstvo“.
Spor mezi agenturou a Dienstbierem vyvolalo nedávné odvolání jejího šéfa Martina Šimáčka. Toho ministr zbavil funkce 16. dubna. Zdůvodnil to porušením pravidel zakázky a Šimáčkovou neochotou diskutovat o reorganizaci agentury. Zmínil ale i to, že Šimáček jako vládní úředník podnikal kroky proti přijetí části vládního návrhu školského zákona či usiloval o vyloučení jednoho ze zastupitelů ČSSD z rady projektu proti nenávisti. Šimáček to označil za lživá a hanebná tvrzení.
Podle pracovníků agentury však právě tyto důvody posilují jejich obavy, „že bude pokračovat politizace agentury“. To by jí prý bránilo plnit úkoly v projektech, které mají zlepšit situaci ve městech a obcích s ghetty. Jednání s Dienstbierem a jeho náměstkyní Martinou Štěpánkovou o budoucnosti a fungování agentury prý neměly „uspokojivé výsledky“, zaměstnanci proto vyzvali Sobotku, aby se zapojil do jednání o autonomii a nezávislosti agentury na ministrovi pro lidská práva.
Sobotka: Odbory nemohou mluvit do personálií
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) věří, že vládní agentura pro sociální začleňování bude s novým vedením fungovat lépe než v minulosti, kdy se setkal s její kritikou. Do personálních otázek, které jsou v kompetenci ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), podle něj odbory nemohou mluvit. „Odbory mají právo protestovat, pokud se jim něco nelíbí, ale nemohou nahrazovat personální rozhodování členů vlády nebo kohokoliv jiného ve státní správě,“ poznamenal premiér.
Pokud by se nynější stav nezměnil, jsou pracovníci připraveni začít stávkovat. Zatím jsou od 29. dubna ve stávkové pohotovosti, zprávu o ní zveřejnili 4. května v noci. Kdyby agentura autonomii nezískala, její „vedení a další klíčoví pracovníci“ by nemohli nést odpovědnost za závazky a podali by výpověď: „Počty lidí, kteří podporují stávku, jsou v desítkách. Celkem je nás 70 a není skoro nikdo, kdo by stávku nepodporoval. Spousta lidí včetně celého vedení je připravena podat výpověď v řádu dní,“ varoval předseda Nezávislých odborů zaměstnanců Úřadu vlády Vít Lesák.
Zaměstnanci hrozí stávkou a výpověďmi (zdroj: ČT24)
Dienstbier: Úředníci si nebudou určovat své povinnosti
Jiří Dienstbier ale označil požadavky pracovníků na jejich autonomii za absurdní. Zaměření agentury prý měnit nehodlá. Pracovníci by se podle něj měli „nejlépe hned“ rozhodnout, zda chtějí v nynější práci pokračovat, či zda podají výpověď. „Pokud nebudou zaměstnanci úřadu vlády akceptovat to, co jim jako úředníkům bude uloženo, dojde k dalším změnám. Nenechám se tlačit do kouta. Úředníci si nebudou určovat své povinnosti, svou organizační strukturu a toho, pod kým ji budou vykonávat,“ podotkl na setkání s novináři ministr.
Nespokojeným pracovníkům ale nabídne další jednání. Zprostředkovávat by ho měl Czeslaw Walek, který se před lety podílel na vytvoření konceptu agentury.
Dienstbier už dřív řekl, že odvolání šéfa agentury a její změny kvůli služebnímu zákonu ji nemají zlikvidovat, ale posílit. V budoucnu by pro ni měla pracovat stovka lidí, nyní je jich asi sedm desítek. Podle ministra aměly z agentury jako jednoho odboru vzniknout zřejmě odbory dva. Jeden by se věnoval práci ve městech a obcích, kde jsou ghetta. Druhý by se soustředil na návrhy opatření ke zlepšení situace i na čerpání peněz z EU.
Agentura pro sociální začleňování spolupracuje s městy a obcemi, které se potýkají se sociálně vyloučenými lokalitami. Její poradci mají přispět k navázání kontaktů mezi místní radnicí, policií, školami či neziskovými organizacemi, které by se měly společně snažit situaci zlepšit. Vyloučených lokalit je v Čechách zhruba 400 a stále jich přibývá. Žije v nich kolem 80 000 lidí, převážně Romů.
Mnozí odborníci, úředníci i samotní Romové činnost agentury hodnotí pozitivně. Podle nich se díky jejímu přispění situace v řadě problémových lokalit zlepšila a lepší je tam i soužití s okolím. Agentura má ale i své kritiky. Podle některých například není jasné, kolika Romům vlastně skutečně pomohla začlenit se do běžného života.
Vládní agentura začala fungovat v březnu 2008. Šimáček ji vedl od února 2009, do funkce jej jako vítěze výběrového řízení jmenoval tehdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Předtím Šimáček působil osm let v organizaci Člověk v tísni a spolupracoval také s dalšími prospěšnými společnostmi, pracoval i na ministerstvu školství.