Akreditační komise se podle právníka Univerzity Jana Amose Komenského Františka Korbela nechová podle pravidel správního řízení. V kauze okolo odebrání státního souhlasu s činností školy byli podle něj poškozeni studenti i dobré jméno ústavu. Případné odebrání státního souhlasu by znamenalo pro školu zánik. Muselo by o něm rozhodnout ministerstvo školství, které už dříve upozornilo, že se jedná o proces minimálně na měsíce, možná až roky.
Právník UJAK: Akreditační komise poškodila studenty i jméno školy
Komise zveřejnila podnět k zahájení řízení o odebrání státního souhlasu minulý týden. Každý čtvrtý absolvent bakalářského programu podle ní získal titul za nestandardně krátkou dobu. V některých případech údajně i za méně než půl roku.
Největší soukromá vysoká škola v Česku s tím ale zásadně nesouhlasí. Podle jejího vedení je v podnětu komise řada nepravdivých informací. U takzvaných rychlostudentů jde například jen o ty, kteří přicházejí z vyšších odborných škol a jiných vysokých škol. Na škole funguje systém vnitřního hodnocení a kvalifikační práce procházejí kontrolou v antiplagiátorském programu, takže například není možné, aby magisterská práce byla jen rozšířenou verzí bakalářské.
Komise škole opakovaně vyčítá i nepřiměřeně vysoký počet studentů ve vztahu k pedagogickému zajištění. Škola ale tvrdí, že jde o směšování současného stavu s hodnocením z roku 2010, které je v této souvislosti irelevantní. Počet studentů prý od té doby snížila téměř na polovinu, zatímco počet vyučujících jen o 11 procent.
Právník nevyloučil občanskoprávní spor
Právní zástupce školy se proto domnívá, že některé kroky komise jako veřejného orgánu nemají oporu v zákoně a nezakládají se na doložených faktech. „Aktivity Akreditační komise musejí vycházet z objektivně zjištěných věcí, nikoliv domněnek. Také medializace by se měla držet určité míry přiměřenosti,“ uvedl. Veřejná vyjádření některých členů komise navíc podle Korbela naznačují, že by proti nim mohla být podána námitka podjatosti.
Škola se nyní bude společně s právníky snažit především o to, aby řízení pokračovalo standardně. Do budoucna by ale mohl být ve hře i občanskoprávní spor, v němž by univerzita požadovala náhradu majetkové i nemajetkové újmy školy a studentů. „Obávám se, že i v situaci, kdy by úkony už byly od této chvíle vedeny řádně, tak škodné následky do práv studentů i školy už nastaly. Rozsah újmy se nepochybně projeví v následujících měsících a letech, kumulované škody mohou dosahovat mnohamilionové výše,“ uvedl Korbel.
GALERIE
videogallery_530043
UJAK nyní studuje přibližně pět tisíc studentů
Univerzita J.A. Komenského vznikla v roce 2001 a celkem z ní dosud vzešlo necelých 30 tisíc absolventů. V současné době nabízí devět bakalářských a šest magisterských programů - do dvou z nich už ale kvůli zmíněným problémům nenabírá studenty. Cena za studium se zde pohybuje kolem 25 tisíc korun za semestr.
V tuzemsku je celkem 72 vysokých škol a univerzit, 42 z nich je soukromých. „Každý, kdo učí v zahraničí, jednoznačně řekne, že máme na počet obyvatel příliš vysokých škol. Chceme to změnit novým vysokoškolským zákonem a novým systémem akreditací,“ řekl ČT ministr školství Marcel Chládek. „Školy nemají ujasněnou koncepci svého vývoje. Orientují se příliš na to, že teď momentálně je boom, poptávka po tomto studiu, tak to uděláme a pak se zase budeme zabývat něčím jiným. Nebudují dlouhodobě kvalitu,“ dodává předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková.
VYSOKÉ ŠKOLY V PROBLÉMECH
PRÁVNICKÁ FAKULTA V PLZNI
Největší skandál ohledně nekvalitního studia se týkal veřejné vysoké školy. Studenti na Právnické fakultě Západočeské univerzity získávali tituly nezvykle rychle. Kauza kolem rychlostudentů a plagiátorství vedla až k odebrání akreditací pro magisterské i doktorské obory.
Za devět měsíců vystudoval plzeňská práva například současný ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Veřejně poté slíbil, že titul nebude používat. Ze stovek podezřelých titulů jich nakonec bylo odebráno dvanáct. Plzeňská práva se ale z aféry pomalu vzpamatovávají, po čtyřech letech mají obnovený i doktorský program.
VYSOKÁ ŠKOLA KARLA ENGLIŠE
Akreditační komise měla v minulosti výhrady i ke kvalitě výuky na brněnské Vysoké škole Karla Engliše. Vyčítala jí špatné personální zabezpečení, chyby v dokumentaci a malou publikační činnost. Výsledkem byl návrh na omezení akreditace. Škola se ale loni proti rozhodnutí odvolala a nyní běží správní řízení.
RAŠÍNOVA VYSOKÁ ŠKOLA
Do potíží se dostala také Rašínova vysoká škola. V roce 2011 přišla kvůli nedostatečnému personálnímu zabezpečení o akreditaci na magisterský obor. Komisi tehdy vadila i nízká úroveň bakalářských a diplomových prací. Nyní škola zajišťuje pouze bakalářské programy.
LITERÁRNÍ AKADEMIE
Nově má problémy i pražská soukromá Literární akademie, která je na návrh svého vedení v insolvenci. Dluhy soukromé vysoké školy, kterou v poslední době zmítaly spory majitelů s akademickou obcí, jsou vyšší než její majetek. Ministerstvo školství už oznámilo, že se chystá škole zhruba za měsíc odebrat státní souhlas k činnosti.