Korupce je hydra, říká Roman Kafka, který dozoruje střelbu v Brodu

Zčásti náhodou, zčásti kvůli zkušenostem se do rukou Romana Kafky dostaly nejděsivější zločiny posledních let. „Je pravdou, že jsem dozoroval několik zásadních trestních věcí,“ připouští státní zástupce. Spíš než vlastní zásluhy zdůrazňuje práci svých kolegů na zlínské pobočce krajského státního zastupitelství, kterou vede. Faktem ale je, že mnoha velmi složitých a mediálně sledovaných případů se ujal právě on. Například únorové střelby v Uherském Brodě, ovšem nikoliv pro svou specializaci, ale zkrátka proto, že měl zrovna pohotovost.

Když chce střelec zabíjet…

Největší hromadná vražda v dějinách České republiky, při níž útočník 44 ranami zastřelil osm lidí a poté spáchal sebevraždu, v únoru šokovala nejen Uherský Brod. Podle Kafky je společnost v boji proti podobnému typu násilí v podstatě bezbranná. „Samotné myšlence osoby, která nevykazovala žádné zvláštní znaky podivnosti či protizákonnosti, vzít si střelnou zbraň a zabíjet, tomu se dá velmi těžko zabránit. Musím to s velikým politováním říci,“ konstatuje.

S případy „šílených střelců “ má patrně více zkušeností než kdo jiný v České republice. Kromě uherskobrodské tragédie v minulosti řešil další dva trestné činy, které ji v mnohém připomínají. V roce 2009 zastřelil propuštěný zaměstnanec zlínské firmy Graspo svého bývalého nadřízeného, druhého těžce zranil. Následně zbraň obrátil proti sobě.

Za vyhazov z práce stejně jako za zranění svého bratra Pavla, který za nevyjasněných okolností spadl z posedu, se do letecké továrny v Kunovicích přišel pomstít Karel Musela. Úraz jeho bratra, zbrojařského magnáta a blízkého přítele Stanislava Grosse, se podle něj nestal náhodou. Zbraň Karla Musely v roce 2011 ukončila život dvou manažerů zbrojovky Aircraft Industries. I jeho vlastní. „Všechny případy spojuje to, že střelec byl muž předdůchodového věku s legálně drženou střelnou zbraní,“ srovnává státní zástupce.

Restaurace Družba
Zdroj: ČT24

Pavel Musela, jeden z nejvlivnějších mužů v českém zbrojařství, údajně blízký přítel expremiéra Stanislava Grosse, obviněný za podplácení v kauze Pandurů, byl v říjnu roku 2008 nalezen s vážnými zraněními v lese na Uherskohradišťsku poté, co si vyrazil na lov s přítelem Lubošem Novotným. Ten byl obžalován z pokusu o vraždu, soud jej však pro nedostatek důkazů obvinění zprostil. Novotný tvrdil, že Pavel Musela upadl z posedu. „I přes existenci důvodného podezření o vině pana obžalovaného je pochybností o jeho vině takové množství, že jiný rozsudek než zprošťující nebylo možné navrhnout,“ prohlásil tehdy Roman Kafka, který se případem zabýval. Musela úraz přežil, zůstal však doživotně zmrzačený, nesvéprávný a ztratil paměť.Muselův bratr Karel přišel v roce 2011 se zbraní v ruce na zasedání představenstva firmy Aircraft Industries, zastřelil dva z manažerů a pak obrátil zbraň proti sobě. Motivací byla msta bývalým zaměstnavatelům za ztrátu zaměstnání i za zranění bratra. Karel Musela již dříve před útokem uvedl, že se úraz jeho bratra Pavla nestal náhodou a že zbrojařský magnát měl být zavražděn. O život mu prý usilovali jeho bývalí partneři právě ze společnosti Aircraft Industries.

Přestože Roman Kafka tvrdí, že zabránit takovýmto zločinům zcela nelze, neznamená to, že by nebylo možné vykonat vůbec nic. „Samozřejmě, bavme se o tom, jak rychlá by měla být reakce státní moci a policejních sil, nakolik pečlivá by měla být příprava na zásah proti takovýmto střelcům, ale obávám se, že to, čeho se nám podaří dosáhnout, je spíše minimalizovat počet dalších obětí nad rámec primárního úmyslu střelce,“ dodává.

"Možná se dá odhalit potenciální riziko u konkrétních lidí, nevěřím ale, že lze zcela eliminovat jednání někoho, kdo se rozhodne spáchat takovýto zločin."
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Poslední výsledky vyšetřování:

Podle dosavadních závěrů proběhl zásah policie správně, přesto byly vyvozeny konsekvence. Dva důstojníci integrovaného informačního střediska jsou podezření ze spáchání kázeňského přestupku, zásah mimo vlastní pravomoci pozdrželi. Posílena má být komunikace mezi policií a starosty či představiteli místních samospráv, do konce dubna se všech 1300 policistů ve Zlínském kraji musí podrobit školení ohledně postupu při vyjednávání. Kvůli tragédii už bylo vyslechnuto 300 lidí. Znalkyně z forenzní psychologie vypracovává také profil střelce, jehož motiv doposud není zcela zřejmý, diskutuje se o osobních problémech, sporech se sousedy i úřady. „Dostáváme otázky, proč policie tak podrobně vyšetřuje skutek, který je jasný. Zaslouží si to charakter celé věci i pozůstalí. Mají právo vědět, jak událost proběhla a co se tam stalo,“ vysvětlil Kafka.

Střelba v Uherském Brodě, stejně jako například atentát v pařížské redakci časopisu Charlie Hebdo, rozpoutal diskusi, že samotný zásah proti střelcům či teroristům mohou zkomplikovat také média. Mnozí se obávají, že pachatel může v případě podobných činů sledovat skrze sdělovací prostředky nejaktuálnější informace o akci ozbrojených složek proti němu de facto online. Sám Kafka byl během zásahu proti střelci v restauraci Družba na místě činu a nesoudí, že by „veřejné sdělovací prostředky něčím pochybily nebo ztížily roli policie“. „Dělaly svoji práci,“ tvrdí.

Ne všichni byli se způsobem, jakým se zprávy dostávaly na veřejnost, spokojeni. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ostře zkritizoval starostu Uherského Brodu Patrika Kunčara za poskytnutí informací novinářům. Kunčar totiž v živém vysílání České televize řekl, že má kusé informace od své asistentky, jejíž muž se skryl v Družbě na toaletách. V době, kdy to starosta prohlásil, byl ale útočník ještě naživu, kdyby viděl přenos ČT24, mohl být ukrytý muž ohrožen. Uherskobrodský starosta si přitom sám stěžoval, že měl zpráv z místa neštěstí nedostatek.

Zdá se proto, že na způsobu, jak s citlivými informacemi v případě krizových situací zacházet, shoda nepanuje. Kde je tedy hranice, kterou by měly sdělovací prostředky ctít? „Možná se ta odpověď nebude někomu líbit, ale svým způsobem se jedná o určitou užitečnost médií. Mnohdy mohou při objasnění trestné činnosti pomoci,“ míní Kafka a zdůrazňuje, že jakýkoliv pokus o skandalizaci rodin podezřelého či poukazování na totožnost či detaily z života poškozených považuje za amorální. „To není pouze suchá řeč paragrafů, ale obyčejná lidská slušnost.“

Za metylalkoholový jed doživotí

obrázek
Zdroj: ČT24

Obrovské pozornosti se dostává i metanolové kauze, která je svým rozměrem i následky zcela bezprecedentní. Mimochodem, na samém počátku řízení, když se ještě uvažovalo, že se celý případ bude projednávat najednou, řešil se ve Zlíně kuriózní problém: ve městě nebyla dostatečně velká soudní síň. Diskutovala se proto různá alternativní řešení. „Zvažovaly se veřejné prostory, kulturní instituce, školské instituce, kde by takovýto soud mohl být prováděn. Soud nakonec přistoupil k jiné variantě, kauzu rozdělil a ponechal si ty zásadnější pachatele a ty, kteří mají vztah ke Zlínu jako takovému,“ vzpomíná sedmatřicetiletý právník.

Metanolová kauza pro něj byla mimořádně duševně i tělesně vyčerpávající. Tomáši Křepelovi a Rudolfu Fianovi, dvěma míchačům smrtící směsi, v důsledku jejíhož vypití zemřelo 47 lidí a další desítky otrava doživotně poškodila, navrhl Roman Kafka výjimečný trest – doživotí. Rozhodnutí zvažoval měsíce, uvedl pro ně řadu argumentů. Jedním z nejdůležitějších byl i prokázaný úmysl obou pachatelů. „Jejich úmysl samozřejmě primárně nesměřoval k usmrcení jiných osob, to by bylo nelogické. Zničili by si svůj vlastní trh. Nicméně my pracujeme s pojmem úmysl nepřímý se srozuměním. Museli být srozuměni s tím, že uvedením směsi, která obsahuje několik tisíc litrů prudce jedovatého metanolu, mohou ohrozit životy a zdraví neurčeného množství lidí. A to se také koneckonců stalo,“ vysvětluje své rozhodnutí.

Korupce je hydra

Přestože se Roman Kafka specializuje především na násilnou trestnou činnost, jako jeden z nejzávažnějších společenských problémů hodnotí korupci. „Je to hydra, která tady otravuje společenský i soukromý život dlouhou dobu. A není to otázka nového režimu, samozřejmě. Myslím si, že velkou část státních zástupců by zajímalo věnovat se právě takovéto trestné činnosti.“

Výjimkou není ani sám Kafka, zájem o takovou práci potvrzuje. Vzhledem k chystané reformě státních zastupitelství, na které se se státními zástupci včetně jejich šéfa Pavla Zemana dohodl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (nestraník za ANO), bude mít možná příležitost. Vzniknout má totiž i nové státní zastupitelství pro boj s úplatkářstvím. „Myslím si, že to je správný krok. Asi by se nemuselo jednat o úzce vymezenou působnost takového speciálu, mohl by se věnovat i širším otázkám, které se týkají třeba trestné činnosti úředních osob a veřejných zakázek, tedy korupci v širším slova smyslu. Je na místě do jisté míry koncentrovat boj specialistů proti takto závažné trestné činnosti do jednoho místa,“ hodnotí zlínský zástupce, který se ujal i případu detektiva Mariana Hanáka, kterou sám považuje za jednu z největších korupčních kauz na Moravě.

Případ detektiva Hanáka:

Bývalý elitní detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Marián Hanák byl odsouzen za přijímání úplatků. Prodával informace do podsvětí. Od kroměřížského podnikatele Radomíra Vybírala žádal expolicista sedm milionů korun za to, že mu opatří trestní spis týkající se jeho syna. „Pan Hanák mi řekl, že na mého syna je trestní oznámení ohledně organizování úkladné vraždy. Řekl, že syna z toho může vysekat, že mi ukáže trestní spis. Měl jsem o syna strach. V lese u Zářičí u Chropyně mi pan Hanák předal část spisu a já jsem mu dal 700 tisíc korun,“ vypověděl Vybíral.Podle obžaloby si informace od úplatných policistů nechal získávat i podnikatel Jan Švédík z Bruntálska. Měl si objednat například lustraci telefonních čísel nebo odposlechy. Po Hanákovi chtěl, aby zjistil, zda se policie zajímá o některé jeho známé. Oba podnikatelé trestnou činnost doznali a podle Romana Kafky ji pomohli i objasnit.