Zdravotní ústav zjišťuje, jak se dlouhodobě vyvíjí vliv škodlivých látek z prostředí na lidský organismus - jestli některé látky ohrožují člověka v menší míře než dřív, nebo naopak. Zatímco se lepší měření v případě olova, odborníci varují před zanedbáním rizika pasivního kouření, zvláště u dětí.
Olovo už není takový strašák, horší je pasivní kouření
Černá: Olovo se zlepšuje, horší je kouření a vliv na endokrinní žlázy (zdroj: ČT24)
Výzkum tzv. biologického monitoringu se soustředí na toxikologicky významné látky, řadí se mezi ně kovy, jako jsou kadmium, olovo a rtuť, nebo chlorované pesticidy jako DDT či HCB. Také se ale zajímá o některé nové látky, které se postupem doby dostávají do centra zájmu organizací sledujících vliv prostředí na zdraví. „Jako zpomalovače hoření nebo látky určené na ochranu povrchů,“ doplnila vedoucí projektu biologického monitoringu Milena Černá ze Státního zdravotního ústavu. V současnosti působí velké potíže látky s endokrinním efektem, které mají vliv na rovnováhu štítné žlázy nebo reprodukci. „Efekt na jedince je malý, ale v populaci se může ukazovat, že může docházet k nějakým problémům,“ řekla vedoucí monitoringu.
Olovo na ústupu, pozornost vůči nikotinu
Sledování zásahu populace přináší možnost dlouhodobého srovnání, tím pracovníci ústavu zjistili, že česká populace není příliš vystavena rtuti a že v průběhu dvaceti let klesá hladina olova v krvi. „Je to dáno i tím, že už se více než deset let nepoužívá olovnatý benzin,“ vysvětlila Černá. Na druhou stranu jsou látky, které podle ní zaslouží pozornost, i když oni sami je do projektu zařazené nemají. Jde o vliv pasivního kouření, a to především u dětské populace. „Dělá nám to starosti,“ dodala Černá.
Před dvěma lety totiž probíhal evropský projekt, který ukázal na to, že pasivní kouření hodně dopadá na děti. Průzkum tehdy zahrnoval sledování několika parametrů v sedmnácti evropských státech. Vliv pasivního kouření pomáhala určit analýza nikotinu v moči. „Naše dětská populace je bohužel na třetím nejhorším místě hned po Rumunsku a Maďarsku. To signalizuje naši měkkou legislativu, která bohužel nechrání dětskou populaci,“ uvedla vedoucí českého monitoringu.
Vedoucí projektu biologického monitoringu Milena Černá ze Státního zdravotního ústavu
Od dubna se testují lidé ve čtyřech městech
Jinak ale v rámci projektu biologického monitoringu oceňují příznivý trend zvyšujícího se zájmu o prostředí a jeho vliv na zdraví. „Ale je nutné nepustit to ze zřetelu, protože na druhé straně se ukazuje, že některé látky, o kterých jsme si mysleli, že nejsou příliš škodlivé, tak mohou poškozovat lidské zdraví i v nižších koncentracích,“ dodala Černá.
„Letos je celý biologický monitoring zaměřen na dospělou populaci, a to na dárce krve, kteří nám poskytují jak vzorky krve, tak moči pro analýzu látek,“ uvedla Černá. K monitoringu byly zvoleny čtyři města - Praha, Liberec, Ostrava, Nové Město na Moravě. S odběry začali v tomto týdnu a počítají, že pro potřeby studie odeberou asi sedmdesát pět vzorků, které budou analyzovány.