Na pochod neonacistů Plzní se připravují policisté i židovská obec

Plzeň – Protestní pochod neonacistů, ohlášený na 19. ledna, vzbuzuje v Plzni napětí v řadách policie, židovské obce i obyvatel. Policisté se připravují na účast několika stovek demonstrantů, pomoci by jim měly také posily z Bavorska a Saska, přijet se totiž chystají i němečtí extremisté. Na stejný den plánují shromáždění také židovské organizace, které uspořádání akce označily za provokaci s antisemitským podtextem. Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze, považuje povolení demonstrace za nedůsledný postup úředníků.

Protest proti potlačování svobody slova a shromažďování neonacisté údajně pořádají jako reakci na zásah policie proti neonacistům, kteří chtěli pochodovat pražským Židovským Městem v den výročí Křišťálové noci.

Václav Bureš, iniciátor plzeňské demonstrace, vyčítá policistům, že dostatečně nechránili bezpečnost a zdraví účastníků pražského pochodu. Obává se, že by k napadení demonstrantů mohlo dojít i 19. ledna, neuvedl ale, od koho případnou agresi očekává. Účastníky vyzval k tomu, aby si v případě, že vlastní zbrojní pas, vyřídili na úřadě povolení mít u sebe zbraň.

Podle poznatků sdružení Tolerance a občanská společnost patří Václav Bureš k hlavním prominentům neonacistické scény v Plzeňském kraji. „Byl viděn například na pochodu k připomínce Rudolfa Hesse v letech 2003 a 2004 v severobavorském Wunsiedelu, kde se schází až několik tisíc neonacistů z celé Evropy. Může být považován za jednoho z organizátorů západočeské větve národního odporu,“ připustila Klára Kalibová ze sdružení Tolerance a občanská společnost.

Podle ředitele Židovského muzea v Praze mají podobné veřejné akce spojené s antisemitskými projevy za cíl na hnutí výrazněji upozornit a také přilákat další stoupence, aby postupně mohlo proniknout do politického života.

Úředníci neměli důvod pochod zakázat

Povolení pochodu magistrát zdůvodnil tím, že nebyl právní důvod k zákazu a že ani nehrozilo žádné nebezpečí. V případě 26. ledna, kdy se neonacisté chystali opět uspořádat v Plzni demonstraci, už ale určité obavy vznikly, proto radnice další protesty zakázala.

Podle Leo Pavláta měli úředníci Burešovo ohlášení demonstrace prozkoumat ve více souvislostech, jak tomu bylo v případě precedentního rozhodnutí pražského soudu o zákazu pochodu v listopadu, ne se jen držet litery zákona. „Jestliže druhý pochod (26. ledna) nebyl povolen, a přitom první má stejné souvislosti, pak jde o nedůsledný postup,“ domnívá se Pavlát. „Nikdo samozřejmě nesmí omezovat právo shromažďování, ale také ne práva ostatních, a to je tento případ,“ dodává.

Policie do ulic města nasadí dopravní i pořádkové oddíly a také antikonfliktní tým. Zvládnout situaci jim pomůžou němečtí policisté. Pochod bude znamenat také určitá omezení pro obyvatele města, například nebudou moci parkovat na některých místech, která křižuje trasa pochodu.

V centru Plzně bude živo

Extremisté se sejdou na náměstí Emila Škody, odtud se vydají Husovou ulicí, projdou kolem Velké synagogy a pak zamíří Prešovskou ulicí na náměstí Republiky. Policisté největší problémy očekávají v okolí synagogy, kde se bude od dvou hodin konat pietní shromáždění představitelů židovské obce, které má vyjádřit nesouhlas s extremistickými, neonacistickými a antisemitskými aktivitami.

„Je na policii a dalších institucích, aby zajistily klidný průběh demonstrace, a podle mých informací se na to s plnou vážností připravují. Takže předpokládám a pevně doufám, že by k fyzickým střetům nemělo dojít,“ informoval předseda Federace židovských obcí Jiří Daníček.

„Podobně jako v Praze i v tomto případě jsou trasa i datum zvoleny provokativním způsobem, s antisemitským podtextem,“ tvrdí Židé. Nepokládají za náhodu, že pochod je nahlášen na konec ledna, kdy v roce 1942 bylo ve třech transportech deportováno 2 616 osob do Terezína a následně do koncentračních táborů. Z celkového počtu přežilo jen 209 lidí.

S konáním pochodu nesouhlasí i další, nejen plzeňské židovské organizace, protestním shromážděním v sadech Pětatřicátníků chce svůj nesouhlas vyjádřit 19. ledna i Mládež proti nacismu.

Vydáno pod