Kvůli případu Evy Michalákové, které norský úřad na ochranu dětí odebral dva syny, se setkali zástupci české a norské strany. Za Česko jednal také Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Výsledkem jednání je i příslib vyjednání možnosti výuky českého jazyka pro oba bratry, přičemž v češtině by mohla probíhat i setkání matky s dětmi. Norské úřady také ubezpečily, že v podobných případech většinou nedochází k adopci.
Chlapci Michalákové by se mohli učit česky
Zástupci Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí a velvyslanectví České republiky v Oslu jednali s vedením norského Ředitelství pro děti, mládež a rodinné záležitosti i zástupci tamního ministerstva pro děti a ministerstva zahraničních věcí. Ředitel českého úřadu Zdeněk Kapitán prezentoval několik výsledků dnešního setkání. Nejvýraznější se týká navrácení češtiny do života obou bratrů. Nyní totiž matka nemůže při vymezených setkání s dětmi mluvit česky. To by se mělo změnit. Deklarovaný záměr by měl vést k možnosti výuky českého jazyka pro oba bratry, kteří by následně mohli s matkou v tomto jazyce mluvit.
Kritika z České republiky byla směřována také k variantě, že děti skončí v pěstounské péči a budou dány k adopci. Norská strana sdělila, že adopce v obdobných případech zpravidla nepřipadá v úvahu, zejména za situace, kdy vazba na matku stále existuje. V Norsku má údajně docházet k nízkému počtu adopcí a z toho jsou jen minimálně děti odebrané z rodiny tak jako u Michalákových.
Eva Michaláková:
„Jednání z norské strany vnímám jako první posun během těch v podstatě čtyř let,“ komentovala schůzku Eva Michaláková. Je ráda i za naději, že se svými syny bude moci mluvit česky: “Tím, že nám na schůzkách bránili mluvit česky a posléze děti rozdělili od sebe, tak děti během těch čtyř roků znalost češtiny ztratily."
Události: Setkání matky s dětmi by mohlo probíhat v češtině (zdroj: ČT24)
Nejasná zůstává situace ohledně frekvence setkání matky s dětmi. Podle posledního rozhodnutí by je měla vídat jenom dvakrát do roka na patnáct minut. Podle norské strany přísná omezení styku jsou systémově v Norsku méně obvyklá a reflektují závažnost případu. Upozornili, že současná úprava styku je nastavena pravomocným rozhodnutím a k její změně může dojít v rámci probíhající revize případu. Norské orgány účastnící se nynějšího jednání uvedly, že do řízení nemohou zasahovat instančně.
Česká diplomacie podala Norsku kvůli odebraným dětem dvě verbální nóty. Tímto diplomatickým nástrojem nabídla spolupráci českých institucí i záruky, že stát na rodinu v ČR dohlédne. Norská strana odpověděla nótou a vyjádřila svůj zájem spolupracovat. Eva Michaláková požádala o obnovu řízení, které by mohlo děti vrátit buď jí samotné, nebo by je mohl svěřit do péče její sestry. Ta má podle Evy Michalákové na svěření dětí větší šanci. Tím by se děti mohly vrátit do českého prostředí. Norská sociální komise by o případu měla jednat nejspíš v dubnu.
Připomeňte si příběh rodiny Michalákových od samého začátku (zdroj stránky pod názvem Kde je moje dítě.)