Po sovětských vojácích zůstala jen hromada smetí

• ČT24

26. 2. 201526. 2. 2015, 18:00|Zdroj: ČT24

Odchod sovětských vojsk z Milovic

Zdroj: ČT24/Dana Kyndrová

Od odchodu sovětských vojsk z území tehdejšího Československa už uplynulo čtvrtstoletí. Na začátku přitom byla „bratrská pomoc“ neboli okupace našeho území vojsky států Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. I když Poláci, Maďaři, Bulhaři a vojáci NDR během let zemi opustili, sovětští vojáci v Československu zůstali ještě další dvě dekády.

Po pádu komunistického režimu na konci listopadu 1989 se nová vláda usnesla, že invaze byla jednoznačným porušením norem vztahů mezi suverénními státy. Následně žádala nejen okamžitý odsun cizích vojáků, ale také odškodnění. Dohodu o odsunu sovětských vojsk pak na konci února 1990 podepsali tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier se svým sovětským protějškem Eduardem Ševarnadzem. Kontrolu dohody a následného fyzického odsunu měla na starosti komise vedená zpěvákem, skladatelem a také poslancem Federálního shromáždění ČSFR Michaelem Kocábem. 

Okupanty nemají v lásce takřka nikde a jinak tomu nebylo ani v bývalém Československu. Vděčnost za podíl na osvobození od německé okupace v roce 1945 se vinou sovětské vojenské intervence v roce 1968 a následného „dočasného“ pobytu sovětských vojsk změnila takřka v nenávist. A tak není divu, že odchod všech sovětských vojsk ze země byl po listopadu 1989 a pádu komunistického režimu jedním z prvních požadavků veřejnosti.

Vše se povedlo za necelé dva roky - poslední transport se sovětskými vojáky a týlovou technikou opustil československé území v červnu 1991. Sovětská armáda tak ukončila svůj třiadvacet let trvající „dočasný“ pobyt na území republiky.

Odsun započal na konci února 1990

Tehdy se v Československu nacházelo 73 500 vojáků a téměř 40 tisíc rodinných příslušníků. Bojový arzenál tvořilo mimo jiné 1 220 tanků, 2 505 bojových vozidel a obrněných transportérů, 1 218 děl a minometů, 76 bojových letadel a 146 bojových vrtulníků.

Od února 1990 bylo vypraveno přes 900 vlakových souprav s vojáky a technikou, které seřazeny za sebou by vytvořily kolonu dlouhou kolem 470 kilometrů. Prvním městem v zemi, které 26. února 1990 kolem 14:40 hodin okupanty vyprovodilo, byl Frenštát pod Radhoštěm. Poslední transport vyjel ze středočeských Milovic 19. června 1991. Území tehdejšího Československa opustil vlak ozdobený rudým transparentem a nápisem Praščaj Čechoslovakia, vstrečaj nas rodinav Čierné nad Tisou 21. června.

Protokol o ukončení odsunu sovětských vojsk byl podepsán 25. června a 27. června republiku opustil i poslední sovětský voják, tehdejší velitel generál Eduard Vorobjov. Ten odletěl z Prahy do Kyjeva.

Běž domů, Ivane – jak nás opouštěli ti, které jsme nevítali

Pro obyvatele mnoha měst znamenal odchod vojsk opravdový začátek svobodných časů. Například dokument Běž domů, Ivane nabízí výpovědi pamětníků, historiků, zástupců tehdejších samospráv a dalších odborníků. Nevyhýbá se stručné rekapitulaci události roku 1968. Neformálním průvodcem mozaikou soukromých osudů poznamenaných rokem 1968 je Karel Petržílka z Milovic, který za zpěv písně Běž domů, Ivane skončil ve vězení a později prakticky na okraji společnosti.

Právě v Milovicích svého času bydlelo až 80 tisíc sovětských vojáků s rodinnými příslušníky. Po jejich odchodu se přísně střežený prostor postupně změnil v území nikoho. „Naváželi sem tehdy textil z Německa, několikrát tady hořelo, byli tady bezdomovci,“ popsal situaci starosta Milovic Lukáš Pilc.

JAK TO VYPADÁ V MILOVICÍCH DNES?

Po srpnu 1968 se stal jedním z domovů sovětských okupantů také vojenský prostor Libavá, druhý největší v České republice. Usadili se v domech, které dříve obývali místní, a přistavěli i další – obchod, školu, kino a dokonce celou vesnici. Spolu s rodinnými příslušníky ztrojnásobili počet dosavadních obyvatel. V lesích poblíž vyhlazených obcí po německých odsunech skladovali v přísně střeženém pásmu ničivé rakety schopné vést jaderný úder.  

A JAK SE DNES ŽIJE V LIBAVÉ?

• V souvislosti s pobytem sovětských vojsk na území Československa bylo 290 lidí usmrceno a 577 těžce zraněno. Celkové československé pohledávky a požadavky v souvislosti se vstupem, pobytem a odchodem sovětských vojsk projednané československou federální vládou byly vyčísleny na téměř 14,8 miliardy korun. Do likvidace ekologických škod na území, které využívala sovětská vojska, stát od roku 1991 do roku 2008 vložil asi 1,4 miliardy. 

VÍCE ČTĚTE V ČLÁNCÍCH:

„Ivani“ konečně šli. Před 25 lety začal ve Frenštátu odsun Sovětů

„Běž domů Ivane“ - po 23 letech sovětská vojska konečně odešla

Stopy Sovětské armády v Česku po 23 letech

Milovice, Velká demoliční akce: Stovky budov po sovětské armádě půjdou k zemi

Lidi z Libavé čeká život bez armády. Někteří se bojí, že bude hůř