Praha – Jak naložit s výsledky náročného vědeckého výzkumu a vývoje? Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu není v českých podmínkách správnou odpovědí jejich praktické uplatnění, nýbrž propagace. Kontrola využití dotací, které šly na praktické využití výsledků výzkumu a na popularizaci, ukázala, že ministerstvo školství dávalo v posledních pěti letech dvaapůlkrát více peněz na propagaci vědecké práce. Kontroloři uvedli, že takový postup může vést ke snížení konkurenceschopnosti Česka a tomu, že nebudou vznikat nová pracovní místa. Ministr školství Marcel Chládek je však přesvědčen, že takové rozdělení je správné, upozornil, že ho schválila i Evropská komise. Vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek potom upozornil, že o komerční uplatnění výsledků výzkumu se stará spíše ministerstvo průmyslu.
Stát výsledky vědců raději propaguje, než využívá, zhodnotil NKÚ
Nejvyšší kontrolní úřad zjišťoval, jak ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozdělovalo peníze ze státního rozpočtu i evropských fondů, které měly mířit jednak na uplatnění výsledků vývoje, jednak na popularizaci vědy. Stejně tak kontrolory zajímalo, jak s penězi nakládali příjemci dotací. Po kontrolách upozornili na velký nepoměr. „Na propagaci a popularizaci ministerstvo mezi lety 2009 až 2014 rozdělilo 3,7 miliardy korun, zatímco na podporu využití výsledků výzkumu a vývoje v komerční sféře připadlo jen 1,4 miliardy,“ shrnula mluvčí NKÚ Olga Málková.
Takové nakládání s výsledky výzkumu a vývoje označil NKÚ za rizikový. Z formálního hlediska se podle kontrolorů může Česko odchýlit od cílů dotačního programu, fakticky to ale znamená, že stát vydává miliardy korun takovým způsobem, že může zhoršit svoji konkurenceschopnost. „Podpora propagace na úkor uplatnění vědeckých výsledků v praxi může vést k tomu, že nevzniknou nová kvalifikovaná pracovní místa a neposílí se výzkumný, vývojový a inovační potenciál České republiky, a tedy ani její konkurenceschopnost,“ varovala mluvčí úřadu.
Podle ministra Chládka však NKÚ nepřísluší poměr dotací komentovat. „Jestli má být více na popularizaci nebo méně, je spíše rozhodnutí politické, které vzniklo někdy v roce 2008. Bylo to odsouhlasené Evropskou komisí,“ uvedl Chládek. Vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek potom upozornil, že komerční uplatnění výsledků výzkumu spíše než pod ministerstvo školství spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Propagaci potom považuje za velmi potřebnou. „K tolik potřebné podpoře přírodovědného a technického vzdělání se v ČR přistoupilo právě až v několika posledních letech, tedy v období, které zkoumá kontrolní akce NKÚ,“ upozornil přitom.
Čerpání peněz není navzdory kritice v ohrožení
NKÚ přitom kritizoval spíše princip, u kontroly využití dotací v projektech samotných na velké potíže nenarazil. Zaměřil se přitom především na popularizační projekty, byly mezi nimi vědecko-technické expozice propagující vědu, které v posledních letech vznikly v Plzni, Liberci, Brně a Ostravě či královéhradecké digitální planetárium. „Byly kontrolou zjištěny (…) nedostatky, které však ve svém důsledku významně neohrožují čerpání peněžních prostředků,“ stojí v závěrečné zprávě prověrek.
Kontrolní úřad také kritizoval váhavost ministerstva. To odkládalo vyhlášení výzev na předložení projektových žádostí a poté je dlouho posuzovalo. Průměrně uplynulo od předložení projektů do rozhodnutí 14 měsíců. Ministerstvo potom sice dohlíželo, zda příjemci využívají dotace správným způsobem. Když však přišlo na odchylky, opět podle NKÚ se zásahem váhalo.