Zeman a Sobotka sladí zahraniční politiku, uvidí se proto častěji

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Miloš Zeman se na dnešní schůzce dohodli, že spolu budou koordinovat zahraniční a bezpečnostní politiku. Třikrát ročně se kvůli tomu budou scházet se šéfy komor Parlamentu a ministry zahraničí a obrany. Zeman byl za některé své postoje v zahraniční politice v poslední době kritizován. Vyčítán mu je třeba proruský a pročínský postoj nebo malý důraz na dodržování lidských práv. Sobotka už dříve naznačil, že jejich postoj k zahraniční politice není vždy jednotný a je potřeba to změnit.

„Třikrát ročně bychom se sešli a řešili bychom aktuální otázky tak, abychom zajistili jednotné vystupování našich klíčových ústavních činitelů navenek, abychom zajistili, že česká zahraniční politika bude konzistentní,“ řekl Sobotka. Návrh pravidelných schůzek vychází z jeho zkušenosti v pozici premiéra, nápad probíral prý i s dalšími ústavními činiteli včetně ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD). „Pokládám takový formát za velmi užitečný a jsem rád, že s ním pan prezident dnes večer souhlasil,“ dodal s tím, že se budou podobná setkání konat i mezi dalšími zástupci zmíněných úřadů. Ti by se měli potkávat zhruba jednou za dva měsíce na ministerstvu zahraničí.

Podle prezidentova kancléře Vratislava Mynáře se ve skutečnosti premiér zapojí do již probíhajících pravidelných setkání prezidenta s předsedy obou parlamentních komor. O ně by se ostatně mohl Sobotka opřít, protože oba v současnosti patří do jeho strany. Předseda Senátu Milan Štěch navíc zdůraznil potřebu jednotné zahraniční politiky. „Co se týče zahraniční politiky, musíte někdy potlačit své osobní názory. Když je chcete v každém případě upřednostňovat, tak byste neměl navenek reprezentovat naši zemi,“ řekl Štěch v Událostech, komentářích.

Na přetřes přišly i Zemanovy nedávné výroky

„Diskutovali jsme o věcech, které se odehrály v minulých týdnech, řekl jsem k tomu panu prezidentovi svůj postoj, pan prezident mi řekl své argumenty,“ řekl Sobotka. Blíže rozpory nechtěl komentovat s tím, že nepřijel proto, aby káral prezidenta. „Nemusíme mít jako prezident a premiér na všechno stoprocentně stejný názor, ale je důležité, abychom dobře reprezentovali Českou republiku navenek,“ dodal.

I ve výhradách vůči Zemanovým výrokům podporuje Sobotku Milan Štěch, ačkoli předseda Senátu zdůraznil, že pokud jde o zahraniční cesty, je problematizován pouze jeden výrok v Číně. „Naše společnost, média se pořád baví o jedné větě. Já si také myslím, že nebyla úplně šťastná, je otázka, jestli by nebylo lepší hovořit přes tlumočníky, ale vím – pan prezident mně zrovna říkal – že to není jeho forma,“ poznamenal Štěch. Dodal, že Zemanův slovník, který používá v Česku, mu vadí více. „Slova, která použil pan prezident v poslední době – nenažranci, budižkničemové nebo vyhladovění – považuji za vážnou chybu,“ dodal předseda horní parlamentní komory.

Konkrétně výroky prezidenta v zahraničí jsou jedním z důvodů, proč se dnes večer na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze sešla více než stovka demonstrantů. Datum zvolili symbolicky na Den lidských práv, který se slaví po světě jako připomínka Všeobecné deklarace lidských práv, kterou přijala v roce 1948 Organizace spojených národů (OSN). Právě lidská práva totiž podle nich Miloš Zeman během svých cest po světě dostatečně nehájí.

Nejednotnost v názorech panovala i mezi Klausem a Paroubkem

Postoj Sobotky a Zemana k zahraniční politice často není jednotný. Podobné rozpory v otázce zahraniční politiky panovaly před několika lety i mezi prezidentem Václavem Klausem a premiérem Jiřím Paroubkem: „Já jsem stál na straně premiéra, protože pan Paroubek si uvědomil to, co platí dnes – všechno je v rukou vlády. Vláda má peníze na cesty, vláda má v ruce letadlo, vláda má v ruce úplně všechno. To znamená, že vláda určí, jestli hlava státu vyjede, nebo nevyjede,“ uvedl ve Studiu 6 bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Po schůzce na Hradě se tehdy ale oba tvářili, že žádný spor není.

„Dnes je to také otázka, jestli máme silnou vládu a jak máme silného premiéra. Za vše, co dělá prezident v zahraniční politice, nese odpovědnost vláda. To říká Ústava. Vláda drží v ruce počet cest, kam se pojede a s jakou delegací – prezident republiky v tomto ohledu tahá za kratší konec,“ dodal Svoboda.

Opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) však potřebu koordinace zahraniční politiky mezi Milošem Zemanem a Bohuslavem Sobotkou zpochybnil. Tvrdí, že je zahraniční politika naopak jednotná. „Já tam až takové rozdíly nevidím. Pan prezident otevřeně říká, že sankce by se měly zrušit, pan premiér otevřeně říká, že nic nepřinášejí,“ uvedl Kalousek.

Vydáno pod