Zákon o Šumavě neprošel, ministerstvo chce řešit všechny národní parky

Praha – Sněmovna zamítla senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, proti němuž brojily hlavně ekologické organizace. Zamítnutí požadovali zástupci opoziční TOP 09 a Úsvitu, podporu našli hlavně v řadách ČSSD a ANO. Pro zamítnutí nakonec hlasovalo 93 ze 158 přítomných poslanců. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) proto slíbil, že do měsíce vládě předloží novelu, která by v zákoně vymezila šumavský park i ostatní národní parky.

Předloha by měla představovat „kompromis přijatelný pro všechny“, uvedl ministr. „Je to novela, která na jednu stranu zastřeší všechny národní parky, ale každý park bude vyhlášen v rámci toho zákona samostatně a bude mít ty své takzvané bližší ochranné pomůcky v novele individuálně,“ řekl ministr. Pro šumavský park by tak podle něj měly být jiné než pro Podyjí, České Švýcarsko a Krkonošský národní park.

Brabec k obsahu novely uvedl, že předloha má více otevřít národní parky šetrnému turismu v prvních, nejpřísněji chráněných zónách. Má rovněž vyhovět požadavku obcí i senátorů, aby se pravidla fungování parku neměnila s každým novým ministrem a řediteli národních parků. Novela upravuje území národních parků na čtyři zóny ochrany přírody, dosud byly tři. Při vymezování území se bude přihlížet k jejich aktuálnímu stavu. Kritéria, podle nichž bude území zařazeno do zóny přírodní nebo přírodě blízké, stanoví ministerská vyhláška.

Kritika senátorského návrhu přichází ze všech stran

Proti zákonu o NP Šumava, který připravili – a schválili – senátoři, se zvedl rozsáhlý odpor, který přichází doslova ze všech stran. Nyní jde do Poslanecké sněmovny a k zamítnutí normy vyzvala poslance i mezinárodní Společnost pro ochranářskou biologii (Society for Conservation Biology, SCB). Ekologové považují za nevhodnou navrženou zonaci a zdůraznili nutnost vyhlášení bezzásahového režimu zhruba na polovině území parku. „Vzhledem ke známým dopadům na řadu chráněných druhů podle Směrnice o stanovištích není senátní návrh zákona jen znepokojující, ale také odporuje evropské legislativě,“ stojí v dopise podepsaném prezidentem SCB Andrásem Báldim. Široké vědecké poznatky podle něj ukazují, že bezzásahovost je klíčem k udržení dynamiky lesního prostředí, jeho biodiverzity a unikátnosti chráněných druhů. Dopis zaslala SCB předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi, dostali ho také předseda vlády či ministr životního prostředí.

Stoupenec senátního návrhu Jan Zahradník (ODS):

„Bude-li 50 procent bezzásahových území, bude při další kůrovcové kalamitě sežrána celá Šumava.“

Zóna bezzásahová i dočasně zásahová

Senátní návrh počítal s tím, že první zóna bude tvořit necelých 27 procent území parku (dnes 13 procent), později by se mohla ještě zvětšit, ovšem nemá být celá bezzásahová. Kácení by mělo být podle senátorů zakázáno na 22 procentech plochy NP Šumava, zatímco zbytek první zóny by byl „dočasně zásahový“. V této oblasti by bylo možné provádět „časově a prostorově omezené přímé zásahy“. Senátní návrh ale kromě ekologů nenašel příznivou odezvu ani ve vládě. Ta se postavila proti němu s tím, že chce ochranu Šumavy ošetřit společně se všemi ostatními národními parky v připravované novele zákona o ochraně přírody a krajiny.

Podobně jako SCB chtějí mít alespoň polovinu území národního parku bezzásahovou také aktivisté, kteří dlouhodobě kritizují přístup státu k Šumavě. Ti senátní návrh kritizují i proto, že je podle nich příliš smířlivý k developerům, kteří podle ekologických spolků chtějí národní park zastavět. Takovou interpretaci ale odmítá zastánce návrhu poslanec Jan Zahradník (ODS), podle nějž nebudou pravidla měkčí než dnes. „Co se týká možnosti využití pro stavby, tak v obcích jsou to pouze intravilány a stavby se mohou realizovat jedině v souladu s přísnými nároky ochrany přírody. Co se týče staveb uvnitř chráněných území, tam podobně jako dnes bude možné realizovat pouze stavby, které přímo slouží ochraně životního prostředí v dané zóně,“ shrnul. Vůči tvrzení o nadržování se ohradil také starosta Modravy Antonín Schubert, který senátní návrh rovněž podporuje. „Jestli dětské hřiště nebo parkoviště, které je třeba na Modravě udělat, jsou developerský projekt, pak mají ekologové pravdu,“ řekl.

Podle experta Hnutí DUHA Jaromíra Bláhy oproti stávajícímu stavu dochází ke změnám třetí nejméně chráněné zóny a pozemky, kterých se tato změna týká, už nyní nakupují podnikatelé a blízcí politiků. „Zákon chce dát na roveň stavební boom a ochranu přírody,“ míní Bláha.

Bez ohledu na jeho faktický obsah se proti zákonu postavil poslanec ČSSD Václav Zemek, který je ve sněmovně jeho zpravodajem a je přesvědčen, že je špatně napsán. „Zákon se dostává do sporu s jinými zákony, například se zákonem 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny,“ nastínil Václav Zemek, který také souhlasí s výhradami SCB, podle které zákon odporuje evropským úmluvám o ochraně stanovišť a ptačích lokalit.

Co vadí odpůrcům senátorského návrhu?

  • umožnil by lovit zvěř všude mimo obce
  • usnadnil by výstavbu kontroverzních projektů (například lanovky na Hraničník, kde žije tetřev hlušec, přestože ji odmítl expertní posudek MŽP)
  • nerespektuje mezinárodní závazky České republiky a mezinárodní legislativu ochrany přírody NATURA 2000
  • odporuje již platnému zákonu o ochraně přírody a krajiny
  • většina lesů v národním parku se má řídit lesním zákonem, takže by se v nich hospodařilo jako v komerčních lesích

Nejlepší možnost, hájí senátní návrh opozice

Ve sněmovně podporují návrh senátorů především poslanci opoziční ODS. Jan Zahradník je přesvědčen, že obecný zákon platný pro všechny národní parky nemůže zohlednit svéráz Šumavy. „Šumava je specifické území. Svojí rozlohou je větší než souhrn území všech ostatních národních parků,“ poukázal Jan Zahradník. Senátní návrh, který vznikal ve spolupráci se šumavskými starosty, je podle něj nejlepší možnou variantou. Právě starostové a také Plzeňský kraj jsou vedle opozičních poslanců největšími zastánci návrhu.

Modravský starosta zdůraznil, že Šumava a její obce na zákonná pravidla svého fungování čekají již čtvrt století. „Šumava se od svého vyhlášení pohybuje ve zvláštním režimu, kdy pravidla mění každý ministr, každý nový ředitel,“ podotkl. Stejně jako Jan Zahradník je Antonín Schubert přesvědčen, že se Šumava od všech ostatních parků liší, a proto by potřebovala zvláštní zákon. „Šumava je specifická v tom, že intravilární území obcí jsou součástí národního parku. Jiné národní parky v České republice to tak nemají,“ poukázal.

I kdyby ale návrh ve sněmovně nakonec uspěl, narazil by na Hradě. Miloš Zeman dokonce vyhrožoval vetem, jeho motivace je přitom docela opačná než například v případě expertů z SCB. Navrhovaná první zóna se prezidentovi zdá příliš velká. Bezzásahová zóna má být podle něj co nejmenší, „aby byla poskytnuta ochrana živočichovi, který se jmenuje člověk“.