Praha – Ministerstvo zahraničí se ohradilo proti včerejší výtce Miloše Zemana na adresu českého velvyslanectví v Kyjevě. Na rozdíl od prezidenta, který je „hluboce nespokojen“ s prací tamějších diplomatů v otázce přesunu volyňských Čechů, ministerstvo dnes prohlásilo, že nemá žádné informace, které by práci kyjevského úřadu jakkoli zpochybňovaly. Nepřímo tak odmítlo Zemanovo přesvědčení, že ambasáda nemá k volyňským Čechům dobrý vztah.
Ministerstvo stojí za kyjevskou ambasádou. Zemanovu kritiku odmítá
Kauza volyňských Čechů: Ministerstvo se staví za diplomaty (zdroj: ČT24)
Jak dnes uvedla mluvčí ministerstva Johana Grohová, pokud by mělo vedení české diplomacie jakékoliv pochybnosti o fungování kyjevského úřadu, přijalo by adekvátní kroky. Dodala také, že ministerstvo situaci na Ukrajině pečlivě monitoruje.
Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek minulý týden Ukrajinu osobně navštívil a na programu bylo rovněž setkání s českými krajany. „Dnes bude jednat ve Lvově náměstek ministra zahraničních věcí Rudolf Jindrák na úrovni státních tajemníků a náměstků ministrů zahraničí států V4 a Ukrajiny s představiteli místní samosprávy a nevládních organizací. Příští týden pak bude ve Varšavě v rámci bilaterálních konzultací jednat s polskými partnery o situaci na Ukrajině první náměstek ministra zahraničních věci Petr Drulák,“ dodala mluvčí Grohová.
GALERIE
Volyňští Češi zdroj: ČT24
OVM:
Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL: „Lidé, kteří mají české kořeny a zároveň jsou to lidé, kteří jsou pracovití. Takové bychom měli mít skutečně zájem zvát a v tomto případě jim v té repatriaci co nejvíc pomoci.“
Vojtěch Filip, předseda KSČM: „Česká republika by se k nim měla zachovat slušně. To, že to bude využito v mediální válce, to je nepochybně pravda.“
Prezident již před měsícem podpořil žádost o repatriaci 40 rodin volyňských Čechů z Žytomyrské oblasti, jež se na český stát obrátili v březnu v důsledku vypuknutí rusko-ukrajinských bojů o Krym. V současné době se žádost čítá 70 rodin, mezi nimiž jsou údajně jak volyňští Češi ze západu Ukrajiny, kteří už v březnu dvakrát české úřady o pomoc s repatriací žádali, tak krajané ze stále bojujícího východu země i z Krymu, který na jaře anektovalo Rusko.
„Stávající pravidla umožňují krajanům na Ukrajině se přemístit do České republiky. Pravidla byla výrazně zjednodušena pro vydávání víz a proces pro vyřízení trvalého pobytu. Nemusí dokazovat, že tu žili pět let, to je velký rozdíl oproti jiným cizincům,“ dodává mluvčí Grohová. Udělení trvalého pobytu už ale spadá pod ministerstvo vnitra, proto by měla obě ministerstva vypracovat společně návrh pro vládu, která o případné repatriaci rozhoduje.
Český velvyslanec v Kyjevě Ivan Počuch se k situaci příliš vyjadřovat nechce. „Raději bych dostal příležitost a byl dotázán kanceláří prezidenta, jak vidím situaci, kterou mu popisují někteří krajané, kteří již přesídlili do ČR, před mediálními výstupy,“ sdělil dnes ČT.
GALERIE
Žitomírská oblast na Ukrajině zdroj: ČT24
VOLYŇ je historická oblast na území dnešní Ukrajiny, která dříve patřila k Polsku i ruské říši. Češi se tam stěhovali od druhé poloviny 19. století. Část krajanů se vrátila do vlasti po 2. světové válce, usazovali se především na území vysídlených Sudet. Ostatní, jimž se tehdy návrat z různých administrativních důvodů nezdařil, dostali novou šanci až po roce 1989. Do České republiky se ve dvou vlnách vrátilo několik tisíc volyňských Čechů. Podrobnosti o osudu volyňských Čechů naleznete zde.
Včerejší prezidentova výtka přišla po pátečním rozhovoru Zemana s ministrem Zaorálkem, který se týkal právě volyňských Čechů. „Řekl jsem panu ministru zahraničí, že jsem hluboce nespokojen s prací českého velvyslanectví v Kyjevě, které nemá dobrý vztah k volyňským Čechům. Rozhodl jsem se, že onen seznam 232 osob, které žádají o repatriaci, předám 18. října ministru vnitra Chovancovi s žádostí, aby v této věci pokud možno jednal,“ prohlásil v sobotu prezident. Naopak Lubomír Zaorálek po páteční schůzce řekl, že hlavu státu informoval o vstřícnosti svého úřadu vůči krajanům na Ukrajině. „Tady mají dveře otevřené,“ uvedl.
Podle vyjádření samotných krajanských spolků na Ukrajině si záležitosti kolem přesunu do Česka vyřizují zájemci sami. Lidé si podle nich stěžují na byrokracii zastupitelských úřadů. „Lidi se zlobí, že chtějí jet za příbuznými, a musí si složitě vyřizovat doklady, vystát fronty. Musím ale říci, že sama jsem žádné potíže neměla,“ řekla dnes ČTK Jevhenija Poliščuková, která vede český spolek ve vsi Malinivka u Žytomyru.
I Naďa Morozová z krajanského spolku z Oděsy potvrdila, že slyšela o problémech, které se stěhováním některé rodiny mají. „O velvyslanectví nemohu nic špatného říci. Ale lidé jsou nespokojení, že se vyřizování pobytu (v Česku) zhoršilo a dlouho to trvá. Musejí i několikrát jet do Kyjeva, a to není levná cesta. To ale asi není věc velvyslanectví, ale česká politika,“ popsala své zkušenosti. Byla by ráda vše řekla osobně ministru Zaorálkovi, ale ten do Oděsy i přes slib, že přijede, zatím nezavítal.
Českým velvyslancem v Kyjevě je Ivan Počuch. Lidové noviny v srpnu napsaly, že prezident chce po ministrovi Zaorálkovi, aby na Ukrajinu v roli ambasadora poslal Antonína Murgaše, mluvčího brněnské skupiny Alta, která dodává obráběcí stroje a technologická zařízení a jejímiž hlavními odbytišti jsou Ukrajina společně s Ruskem. LN tehdy tuto informaci zveřejnily s odvoláním na dva na sobě nezávislé zdroje, Zemanova kancelář věc podle deníku nepotvrdila ani nevyvrátila.
Do věci se zapojil také premiér Bohuslav Sobotka, který se obává toho, aby repatriovaní krajané nebyli součástí ruské propagandy. Předseda vlády včera prohlásil, že poptávky po přesídlování „by samozřejmě mohlo využít Rusko z hlediska své propagandy vůči Ukrajině“ a že na druhou stranu by to mohlo zkomplikovat české vztahy s Ukrajinou. „Řada lidí, podle informací, které se objevují, usiluje o přesídlení například proto, aby se vyhnuli odvodům do ukrajinské armády, takže to vůbec není jednoduchá věc,“ uvedl.