Praha - Podle téměř poloviny dotázaných Čechů (44 %) by měl v čele státní správy stát politicky nezávislý nejvyšší úředník. Lidé tedy dávají přednost modelu služebního zákona původně připravovanému týmem Jiřího Dienstbiera, který byl po jednáních s opozicí pozměněn. Novou podobu návrhu ale kritizoval prezident Miloš Zeman, kterému vadí zejména funkce politických náměstků. Nicméně i v Zemanově vládě (1998–2002) přitom političtí náměstci seděli – ústava je totiž definuje jako zástupce ministra čili zástupce politika.
Služební zákon: Nezávislý nejvyšší úředník má podporu
Zavedení modelu úřadu politického vrchního úředníka, který dojednala vláda s opozicí, upřednostňuje 32 % respondentů, necelá pětina respondentů je pak proti jakýmkoliv změnám. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu realizovaného společností TNS Aisa pro Českou televizi.
Zatímco mezi respondenty ve věku od 18 do 44 let se k zavedení institutu nezávislého nejvyššího úředníka kloní téměř polovina, mezi těmi staršími jsou to jen dvě pětiny. Je tomu tak proto, že právě občané starší 45 let častěji než jiní volí možnost udržet status quo, tedy tuto funkci nezavádět.
S rostoucím dosaženým vzděláním roste podpora modelu s nezávislým nejvyšším úředníkem. Pro co možná největší odpolitizování státní správy se vyslovila také nadpoloviční většina podnikatelů. Zaměstnanci tomuto přístupu straní o něco méně, ještě méně pak ekonomicky neaktivní občané.
Původní návrh vládní koalice podporují nejčastěji paradoxně voliči opoziční TOP 09, která se nejvíce zasadila o prosazení úpravy návrhu zákona na variantu bez nezávislého nejvyššího úředníka. Na druhém místě pak tuto variantu prosazují voliči ANO a na třetím voliči opoziční ODS. Současný navrhovaný model s politiky voleným nejvyšším úředníkem pak nejčastěji podpořili voliči Úsvitu, koaličních ČSSD a KDU-ČSL.
Zemanova kritika? Koalice ani opozice změně nefandí
Současná předloha služebního zákona vzešla z dohody vládní koalice s pravicovou opozicí. Předlohu ale kritizoval prezident Miloš Zeman, kterému vadí zejména funkce politických náměstků. Hlava státu chce předlohu vetovat a prezident pohrozil, že by se v případě přehlasování veta obrátil na Ústavní soud. I v Zemanově vládě (1998–2002) přitom političtí náměstci seděli – ústava je totiž definuje jako zástupce ministra čili zástupce politika. O politickém charakteru náměstků navíc hovořila i zpráva ke služebnímu zákonu, který vypracoval právě Zemanův menšinový kabinet. Viz následující citace:
- Důvodová zpráva k vládnímu návrhu služebního zákona z roku 2000, sněmovní tisk č. 792: Náměstek člena vlády má být jeho zástupcem s výjimkou osobních práv nebo povinnosti člena vlády. Z čl. 38 odstavce 2 Ústavy ČR je třeba dovodit, že náměstek ministra je politickým zástupcem ministra. Na schůzi výboru nebo komise nebo vyšetřovací komise Parlamentu se může dát ministr zastupovat například svým náměstkem. Navrhovaný služební zákon z tohoto předpokladu vychází.
- Článek 38 Ústavy: Člen vlády je povinen osobně se dostavit do schůze Poslanecké sněmovny na základě jejího usnesení. To platí i o schůzi výboru, komise nebo vyšetřovací komise, kde však se člen vlády může dát zastupovat svým náměstkem nebo jiným členem vlády, není-li výslovně požadována jeho osobní účast.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) i šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg se v Otázkách Václava Moravce shodli, že vyjednanou dohodu kvůli prezidentovi měnit nechtějí. Podle Zaorálka sice původní návrh z pera ČSSD z roku 2002 znamenal důslednější odpolitizování státní správy, ovšem nikoli kvůli politickým náměstkům, ale díky silnější roli státního tajemníka: „Řídil to nejen personálně, ale i odborně. Zatímco ta varianta dnešní – po kompromisu s opozicí - z něj dělá spíše lepšího personálního šéfa.“ I tak by prý strany měly zákon odhlasovat, jelikož prý vyjednaly maximum možného.
„Je mi jasné, že služební zákon nebude perfektní, to se musí postupně obrousit, aby byl plně funkční. Ale důležité je, že se taky jednou vládní koalice dohodla s opozicí a ví, že ten zákon musí být platný do budoucna. A ne, že se po příštích volbách všechno změní,“ dodal v OVM Karel Schwarzenberg.
Zaorálek: Ministr potřebuje lidi, kteří budou dělat jeho politiku (zdroj: ČT24)
Sněmovna by měla poslat normu s kompromisní úpravou do závěrečného schvalování, které je na pořadu 14. schůze v rámci třetího čtení ve středu 10. září v 10:00 hod. Ve sněmovním systému se už k předloze objevila řada dalších pozměňovacích návrhů. Nejnovější verze předpokládá, že většinu pravomocí generálního ředitelství státní služby převezme ministerstvo vnitra, kde vznikne zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu. Novela přináší i další změny. Státní správa by se například měla více otevřít i pro lidi z jiných sfér, což byl také jeden z požadavků pravice.
Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka 2014 společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 25. 8. až 31. 8. 2014 na reprezentativním vzorku 1 200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, vzdělání, místo bydliště…).