Praha - HIV pozitivních rekordně přibylo - za poslední rok skoro o 270 případů. Obzvlášť rizikovou skupinou jsou vězni. V káznicích se ale plošné testy na HIV nedělají. Nejsou na to peníze a žádný zákon to ani nenařizuje. Nikdo tak přesně neví, kolik nakažených za mřížemi vlastně je.
Mezi vězni roste nákaza HIV, vše zhoršuje absence testování
Při vstupní prohlídce vězeň projde jen testem na drogy nebo žloutenku B a C. HIV se může odhalit později, ale pouze v ojedinělých případech. Obvykle, když má vězeň nějaké zdravotní potíže. Přitom právě vězení je rizikovým prostředím. Zhruba 5000 vězňů bere drogy a jednu jehlu si vyměňují i desítky odsouzených.
Obavy mají i sami dozorci, kteří jsou v kontaktu s vězni nejčastěji. Často vůbec netuší, zda jsou odsouzení zdraví nebo nemocní. „Bylo nám řečeno, že je to součást lékařského tajemství a že se všemi máme zacházet tak, jako kdyby měli HIV, což je více méně blbost,“ domnívá se jeden z dozorců. Ochráněn mnohdy není ani ošetřující lékař – například zubař.
Za velké riziko považuje vysoký výskyt HIV pozitivních mezi vězni i Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. „Člověk vychází ven a je rizikem pro celou společnost nejen pro vězně uvnitř,“ uvedl. Věznice se ale hájí tím, že k testování na HIV potřebují souhlas vězně a chybí prý i peníze.
Ve věznicích loni bylo zhruba čtrnáct tisíc lidí. Jejich plošné testování by tedy stálo skoro jeden a půl milionu korun. Léčba jednoho HIV pozitivního je ale pro stát mnohem dražší. Jen u nakažených za poslední rok vyjde na 267 milionů korun. O testování jednotlivců se občas pokouší neziskové organizace. Například Dům světla oslovil v minulosti všechny české věznice, službu však využilo jen šest z nich.