Stropnický chce nasadit vojáky na Golanských výšinách ještě letos

Praha – Ministr obrany Martin Stropnický by rád ještě letos vyslal vojenský kontingent na Golanské výšiny. Se stejným návrhem už v minulosti přišel také prezident Miloš Zeman – z kapacitních důvodů ale počítal s rokem 2015. Příležitost dřívějšího nasazení se Česku naskytla díky Filipínám, které zvažují stažení svých vojsk. Zeman i Stropnický by přivítali, aby právě Češi celé misi na Golanských výšinách veleli. Představitelé armády se ale staví k návrhu rezervovaně – hlavně z finančních důvodů. K uskutečnění plánu tak dojde nejdříve příští rok.

O tom, zda Česko skutečně své vojáky nabídne, Stropnický se Zemanem jednal během letu z oslav Slovenského národního povstání v Bánské Bystrici.„Vůbec bych to nevylučoval, je ale otázka, jestli budeme schopni takto rychle kontingent připravit,“ dodává ministr. Vyslání by musela schválit vláda – záleží však i na postoji generálního štábu. Ten se totiž nestaví ke stanovisku ministerstva příliš s nadšením.

Nový kontingent jednak znamená další finanční výdaje, a pokud by armáda měla souhlasit, chce taktéž mít v misi hlavní slovo. „Máme nějakou pověst, máme nějaký standard, tak bychom tam rádi plnili úlohu, která je tomu úměrná. Když to nazvu úplně natvrdo, tak to je mít tu misi na starosti,“ řekl Stropnický. V současné době misi na Golanských výšinách řídí irská armáda.

Češi se chystají na Golany - a mají velké ambice (zdroj: ČT24)

OSN zájem Česka vítá

Zeman prý o možnosti nasazení české armády mluvil v minulých měsících s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem, který tuto nabídku přivítal. Mise funguje právě pod patronací OSN, které ji také platí. „Ze strany OSN tedy nejsou žádné námitky, ze strany Izraele je naopak zájem,“ řekl Zeman. „Myslím si, že to je dobrá příležitost jak pro uplatnění české armády, která by jinak seděla v kasárnách, tak samozřejmě pro zvýšení prestiže České republiky,“ dodal Zeman. Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček dodal, že případné vyslání mise má logiku i v tom, že má Česko stále v Sýrii ambasádu, která komunikuje se všemi tamními stranami a zároveň zastupuje i USA, které své velvyslanectví kvůli válce stáhly.

Česko už téměř přesně před rokem nabídlo OSN své vojáky za tehdejšího ministra v demisi Vlastimila Picka. Tehdejší návrh počítal s nasazením 150 mužů. Loni koncem srpna otevřeně podpořil možnost nasazení českých vojáků v pozorovatelské misi OSN také prezident Zeman.

Mise UNDOF byla zřízena už v roce 1974, aby dohlížela na příměří po jomkipurské válce. Na hranicích mezi Izraelem a Sýrií vzniklo ochranné pásmo, do kterého nesmí vstoupit kromě příslušníků mise OSN žádní vojáci. Organizace spojených národů rovněž stanovila maximální počty vojáků a zbraní ve vzdálenosti 25 kilometrů od hranice zóny. Mezi Golanskými výšinami a Sýrií je v ochranném pásmu jediný přechod u Kunajtry, který využívají jak pozorovatelé OSN, tak drúzové, kteří mají právo se pohybovat na izraelské i syrské straně linie.

Misi UNDOF tvořilo do roku 2013 asi tisíc lehce ozbrojených příslušníků. Kvůli eskalujícímu konfliktu v Sýrii se z mise stáhlo Rakousko, Chorvatsko, Japonsko a Kanada – z původních států tak zůstaly jen Filipíny a Indie. Organizace spojených národů proto požádala ostatní státy o vyslání svých pozorovatelů (v reakci na zhoršující se situaci v Sýrii navíc OSN rozhodla zvýšit počet příslušníků mise na 1 250).

Tuto výzvu vyslyšel Nepál, Irsko a také Fidži (souostroví v Oceánii), které do mise vyslalo 500 příslušníků. Právě Fidžijci jsou teď paradoxně nejpočetnější, i když žije na ostrovech jen asi 900 tisíc obyvatel. Z Manily navíc zaznělo, že filipínští příslušníci zůstanou v misi ještě dalších šest měsíců – akutní nedostatek lidí už tedy misi neohrožuje, koncem července 2013 čítala přes 1 150 členů.

Vojska OSN na Golanských výšinách
Zdroj: ČT24

Aktuální nasazení českých vojsk ve světě:

  • Afghánistán: zhruba 300 mužů
  • Mali: 50 mužů
  • Sinaj: 14 mužů

Situaci mírových sil na Golanech výrazně ztěžuje konflikt v Sýrii. Naposledy ve čtvrtek v tomto nárazníkovém pásmu syrští rebelové zajali 43 příslušníků mise OSN z Fidži a desítkám pozorovatelů z Filipín brání v pohybu. Manila již v sobotu oznámila, že má v úmyslu svůj kontingent čítající 331 mužů v říjnu z Golan stáhnout, jakmile skončí jeho mandát. Čtvrteční incident je již třetím případem, kdy se členové sil OSN stali rukojmími syrské ozbrojené opozice v této oblasti. Při předchozích incidentech v březnu a květnu loňského roku byli příslušníci mírových jednotek po několika dnech propuštěni, aniž by došli úhony.

Zatímco probíhají jednání s islamisty z organizace Džabhat an Nusra napojené na Al Káidu, stahuje sem izraelská armáda své síly. Elitní Golanská brigáda, která má za sebou čerstvou zkušenost z bitvy o Gazu, má ochránit 40 tisíc místních obyvatel. Ze severovýchodního cípu Izraele je to do syrské metropole Damašku pouhých 60 kilometrů. I to přispívá k extrémnímu napětí posledních dní.

Vydáno pod