Bělušice (Mostecko) – Ministerstvo spravedlnosti bude muset zopakovat rekonstrukci věznice v severočeských Bělušicích. Zateplení instalované loni se drolí, stavební experti ho považují za nepoužitelné. Stát přitom za rekonstrukci zaplatil 30 milionů korun. Nekvalitní výsledek ovšem odhalil také kontroverzní pozadí celé stavby. Figuruje v něm nesolidní firma, která dodnes dluží subdodavatelům miliony – zato podle dokumentů, který získali Reportéři ČT, zaplatila sto tisíc pracovníkovi vězeňské služby, který vykonával technický dozor investora.
Z rekonstruované bělušické věznice opadává nejen izolace, ale i peníze
Reportéři ČT: Špatně zateplený chládek (zdroj: ČT24)
Zakázku na rekonstrukci bělušické věznice získala v roce 2012 firma Vapes CE z Horní Suché na Karvinsku. Na pracích se však vůbec nepodílela, jako zhotovitel figurovala výhradně severočeská společnost IBS Czech Group, která patří Radku Lenartovičovi. „Firma zastoupená panem Lenartovičem, která mě oslovila, vystupovala jako zhotovitel zakázky do té doby, než jsem nastoupil a zjistil, že je to celé jinak,“ popsal subdodavatel Luboš Zeman, který u věznice stavěl lešení. Samotná IBS by se sama k veřejné zakázce nedostala, protože čelí 23 exekucím. Jejich počet se může ještě zvýšit, protože firma dluží subdodavatelům i za bělušickou stavbu – Luboš Zeman vyčíslil dluh na 1,7 až 1,8 milionu, dodavatel stavebního materiálu Petr Chýle na 1,4 milionu korun.
Sto tisíc pro technický dozor
Peníze, které za stavbu stát zaplatil, se však neztratily. Reportéři ČT získali dokument, který se zdá pravý, a figurují v něm pozoruhodné položky – zejména sto tisíc korun pro technický dozor investora. Ten vykonával tehdejší vedoucí stavebního referátu bělušické věznice David Řehák. Řeháka kvůli nekvalitním výsledkům stavby, proti které nevznesl žádné námitky, vyšetřovala policie a Generální inspekce bezpečnostních sborů. Odmítá však, že by ve své práci pochybil. „Byly pravidelné kontrolní dny. Nikdo – ani z ministerstva ani z generálního ředitelství – neměl jakýchkoliv námitek nebo připomínek. Takže nevím, co jsem tam měl dělat špatně,“ zdůraznil David Řehák. Dále nechtěl o rekonstrukci věznice – natožpak o stotisícové položce od IBS – hovořit s tím, že vše řekl GIBS a policii.
Radek Lenartovič z IBS ani Ladislav Čečotka z Vapes CE se k problémům s bělušickou věznicí nechtěli vyjadřovat vůbec. „Určitě se k tomu vyjadřovat nebudu,“ odbyl reportéra ČT Lenartovič.
Věznice Bělušice
Stopa i na ministerstvu
Kauza Bělušice ale nekončí u spřízněných stavebních firem, jejich dluhů ani stotisícové položky pro technický dozor. Další svědci naznačují, že do podivné a nekvalitně provedené rekonstrukce mohli být zapojeni i vrcholní představitelé ministerstva spravedlnosti. V inkriminované době byl náměstkem pro vězeňství Daniel Volák, někdejší starosta Litvínova. Do jeho působnosti spadal i speciální stavební úřad, který má na starosti stavební činnost ve věznicích. Krátce po Volákově příchodu přibyl na ministerský stavební úřad také referent Václav Bouše – Volákův známý z Litvínova, který otevřeně hovořil o Lenartovičově roli v rekonstrukci věznice, přestože formálně vše zajišťovala firma z Karvinska. „Vysvětlil, že pan Lenartovič to má všechno pod kompetencí, a že to bude on – najme si mě jako subdodávku. On mi dal telefonní číslo na pana Lenartoviče,“ popsal další ze subdodavatelů Ivan Janev.
Bouše sice trvá na tom, že to byl Janev, kdo ho kontaktoval z dotazem, zda neví o nějaké práci, ale připouští, že ho skutečně na Lenartoviče odkázal. Vzhledem k referentovým kontaktům na Daniela Voláka se potom nabízí otázka, zda právě bývalý ministerský náměstek nehrál v čachrech kolem Bělušic zásadní roli. Volák to ovšem důrazně odmítl, tvrdí, že z Boušem v době působení na ministerstvu vůbec nebyl v kontaktu. „Byl to podřízený nikoli můj, ale v x-té řadě, takže já jsem na něj ani nedohlédl,“ zdůraznil Volák.
V čem je problém?
Kvalitu zateplení bělušické věznice kontrolovala poradkyně ministerstva spravedlnosti Miloslava Pošvářová známá také jako bývalá kontrolorka kvality na Ředitelství silnic a dálnic či znalkyně u soudu v případu zřícení mostu ve Studénce. Poukázala, že se drolí vápenné omítky nanesené v několika vrstvách. „Když na to potom dáte lepidlo, ten systém vůbec nedrží,“ poukázala Pošvářová. Ukázala, jak snadno se izolace drolí. Navíc podle ní stavbaři použili nevhodný materiál. Přitom nebýt nekvalitního výsledku, pravděpodobně by podivné vztahy mezi firmami, vězeňskou službou a ministerskými úředníky vůbec nikoho nezajímaly.
Izolace bělušické věznice
Čtyřicet milionů navíc – a zpátky do práce
Jediný, kdo byl v souvislosti s bělušickou kauzou potrestán, byl zatím Petr Dohnal. Když letos na jaře vyšlo najevo, jak nekvalitně bylo zateplení věznice provedeno, přišel o místo generálního ředitele vězeňské služby. Sám přitom odmítá, že by o okolnostech rekonstrukce mohl něco vědět a zodpovědnost necítí.
Ať už dopadne vyšetřování, které v případu GIBS i policisté vedou, jakkoli, už je jasné, že do bělušické věznice půjde více než dvojnásobek toho, co jít mělo. „Jestliže se má odstranit celé to zateplení, tak bude demontáž stát zhruba od jednoho do deseti milionů. No a třicet milionu nová montáž – protože materiál, když se odstraní, se nedá znovu použít, je znehodnocený,“ shrnula stavební expertka Miloslava Pošvářová, která působí jako poradkyně na ministerstvu spravedlnosti. Celkem tak stoupnou náklady z původních 30 milionů až na 70 milionů korun.
Přes fiasko v Bělušicích dostala tatáž firma z Karvinska, která ji formálně zaštiťovala, od ministerstva spravedlnosti další zakázku. Po bělušické věznici bude zateplovat věznici v Příbrami.