Praha - Lenka Bradáčová má za sebou dva roky ve funkci pražské vrchní státní zástupkyně. Kvůli razantnímu postupu si v médiích vysloužila přezdívku Cattani v sukních - podle seriálového lovce mafiánů. V rozhovorech, které poskytla, přiznala, že byla ambiciózní a cílevědomá už při studiích práv. S jejím jménem jsou spojené viditelné kauzy - a to i viditelné mediálně, což jí vytýkají její kritici. Pro pražské vrchní státní zastupitelství jsou to dva roky personálních změn – Bradáčová zúžila množství odborů, náměstků, propustila čtvrtinu administrativního aparátu a především vyměnila čtvrtinu státních zástupců.
Za dva roky vyměnila Bradáčová čtvrtinu státních zástupců
Vrchní státní zastupitelství v Praze řeší ročně tisíce kauz. Z toho jen Odbor závažné hospodářské a finanční kriminality jich má aktuálně otevřených 125. Právě toto klíčové oddělení zažilo největší personální zemětřesení. Mělo 15 žalobců, nyní jich je 13, z toho polovina nových. „Odešlo, resp. bylo přeřazeno šest státních zástupců, dvě místa jsou neobsazena,“ řekla Bradáčová s tím, že nikomu z nich žádnou kauzu neodňala, své případy si dovedou až k soudu. Od nových státních zástupců vyžaduje jiný styl práce, zejména požaduje větší součinnost s policií a daleko větší účast při úkonech a samotném řízení.
Zákon o státním zastupitelství: Koncepční změnu, nebo ponechat současný stav
Bradáčová se výrazně podílela na revolučním zákonu o státním zastupitelství. Ten v současné době uvízl na ministerstvu spravedlnosti a zatím se zdá, že nejspíš neprojde ve znění, které prosazovala. „Samozřejmě ten zákon je převratný, mění strukturu, mění vztahy. Pokud nebude přijat koncepčně a dojde k zásahům, které změní osnovu, a to bez systémových změn, přinese více problémů než užitku,“ řekla v rozhovoru pro ČT.
Jádrem sporu s ministerstvem spravedlnosti ale není snaha mít možnost zasahovat do živých kauz. Tou je především debata o zrušení vrchních státních zastupitelství a jejich nahrazení speciálním útvarem, ve kterém by se žalobci soustředili na korupci a hospodářskou kriminalitu. Tento krok by připravil o funkce stávající vrchní žalobce, tudíž nejen Lenku Bradáčovou v Praze, ale i Iva Ištvana v Olomouci.
GALERIE
Helena Válková a Andrej Babiš autor: Kateřina Šůlová, zdroj: ČTK
Současná ministryně spravedlnosti tudíž kritikou nešetří: „Nechtěla jsem soustředit všechno v jednom specializovaném útvaru, který by byl relativně samostatný,“ prohlásila a dodala: “Věděla jsem, že jejich navrhovaná nezávislost je až příliš nezávislá a ta odpovědnost je příliš malá." Ještě před několika týdny to přitom vypadalo, že návrh zákona, který se loni za Nečasovy vlády dostal už do sněmovny a prošel tu prvním čtením, podpoří. Byť v mírně upravené podobě. Nyní to není zdaleka tak jasné.
- V roce 1998 tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl předložil nový zákon o státním zastupitelství. Byla to moderní norma, z níž současný zákon vychází. Ten tehdy neprošel. „On sám před poslanci řekl: Státní zastupitelství je připraveno na změny, jste i vy připraveni? A nakonec ten zákon vzal zpět…,“ řekla v rozhovoru pro ČT. Podle Bradáčové to bylo politicky odpovědné rozhodnutí, protože než měnit současný systém k horšímu, raději jej neměnit vůbec.
Dva roky Lenky Bradáčové (zdroj: ČT24)
Rittig, Nagyová, Rampula: Příznak jménem Bradáčová
Obviněný podnikatel Ivo Rittig se měl údajně pokusit zabránit jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní. Podle informací deníku MfD měl o věci jednat s tehdejší šéfkou kabinetu expremiéra Nečase Janou Nagyovou (dnes Nečasovou) a tehdejším náměstkem ministra spravedlnosti Danielem Volákem. Po těchto rozhovorech byl podle deníku ještě před jmenováním Bradáčové odvolán ministr Jiří Pospíšil.
Podle informací z policejních kruhů byl Rittig v kontaktu s předchůdcem Bradáčové Vlastimilem Rampulou a jeho náměstkem Liborem Grygárkem, kteří byli zase v kontaktu s tehdejší šéfkou Nečasova kabinetu Janou Nagyovou.
Po odchodu Rampuly s Grygárkem se tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy za ODS) rozhodl jmenovat do funkce právě Lenku Bradáčovou. Koncem června 2012 ale Petr Nečas Pospíšila zničehonic odvolal, a ten tak neměl čas jmenování Bradáčové podepsat. Nečas odvolání ministra odůvodňoval „manažerským nezvládnutím resortu“, z policejní dokumentace ovšem vyplývá, že se v té době opět rozjela čilá komunikace mezi Nagyovou a Rittigem, kteří podle policie konzultovali, jak překazit jmenování Lenky Bradáčové. Rittig ale policejní verzi odmítá. Bradáčová vzbudila v souvislosti s údajnou korupční kauzou Davida Ratha, který ještě jako ústecká státní zástupkyně dozorovala.
Vlastimil Rampula a Libor Grygárek
Bradáčová se nakonec vrchní státní zástupkyní opravdu stala, na jejím jmenování trval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a posvětil ho i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který nahradil Pospíšila. Pod vedením Bradáčové zastupitelství obvinilo řadu osobností propojených s nejvyššími patry politiky od spolupracovníka expremiéra Topolánka Marka Dalíka až po Nečase, Nagyovou a také i Rittiga.
- PANDURY: Před soudem stojí lobbista Marek Dalík – coby obžalovaný z podvodu v souvislosti s nákupem obrněných transportérů Pandur.
- PRAŽSKÝ DOPRAVNÍ PODNIK a jeho jízdenky. Policie obvinila pět lidí. Mezi nimi lobbistu Ivo Rittiga - na něj napojené firmy měly mít údajně provizi z každého prodaného lístku.
- KORUPCE V JUSTICI: S obviněním z korupce skončil i soudce Ondřej Havlín a státní zástupce František Fiala. Za úplatky měli zahlazovat trestné činy v dopravě. Soudce Havlín nedávno požádal o přerušení řízení kvůli zdravotnímu stavu. Neuspěl.
Už dva roky je Bradáčová spíš manažerkou než státní zástupkyní - o své budoucnosti ale nepochybuje. „Pokud nebude Lenka Bradáčová vrchní státní zástupkyní, bude státní zástupkyní. Ta práce musí člověka naplňovat, protože kdyby ho nenaplňovala, tak by jí nedělal,“ říká v rozhovoru pro ČT.