Praha - Ministerstvo školství musí podle premiéra Bohuslava Sobotky připravit reformu základního i středního školství s ohledem na trh práce. Předseda vlády to řekl po setkání se šéfem resortu Marcelem Chládkem (ČSSD). Sobotka dnes absolvoval v pořadí třetí inspekční cestu po ministerstvech. Ocenil zejména energii a nasazení, se kterým se Chládek úřadu ujal. "Je dobře, že v čele resortu máme konečně ministra, který do své funkce přišel připraven," uvedl premiér.
Chládek musí připravit reformu základního i středního školství
Reformu financování regionálního školství, tedy základních a středních škol, považuje premiér Bohuslav Sobotka za jeden z klíčových úkolů ministra Marcela Chládka pro nejbližší budoucnost. Ministerstvo se už dříve vyjádřilo, že by v rámci reformy financování měly být podpořeny perspektivnější obory na středních školách. S touto myšlenkou souhlasí i premiér Sobotka. Například podle experta ODS v oblasti školství Václava Klause mladšího ale není možné analýzou či expertní komisi předpovědět, jaký bude budoucí zájem trhu o absolventy.
- Aktuálně se na ministerstvu školství připravuje novela vysokoškolského zákona, která by měla v září zamířit do vlády.
- Na podzim by také mělo být schváleno postavení učitelů jako chráněné osoby, což by znamenalo přísnější tresty v případě jejich napadení.
V rámci financování škol se v posledních dnech rozvířila debata kolem připravované novely zákona o financování soukromých škol, která má tyto instituce i církevní školy připravit o dotace na provozní náklady. Dotace aktuálně činí zhruba 400 milionů korun ročně, což je desetina ze čtyřmiliardového státního příspěvku určeného těmto školám. „Je namístě si položit otázku, proč to stát financuje,“ řekl Sobotka. Zástupci soukromých škol ani církve s omezením dotací nesouhlasí.
Ministr Chládek připomněl, že ministerstvo školství nehradí provozní náklady ani státním školám, u nichž to spadá do kompetence zřizovatelů, tedy obcí, nebo krajů. Prezentoval příklady, jak soukromé a církevní školy dostávají z rozpočtu MŠMT více peněz než školy státní.
GALERIE
videogallery_457253
Soukromé školy se brání: Náklady na naše žáky jsou nižší
Soukromé školy se však opírají o údaje OECD, podle nichž jsou náklady na žáka z veřejných rozpočtů v těchto institucích o 37 procent nižší než ve státních školách. „Předložili jsme jasné argumenty, zásadní připomínky a čísla dokazující, že existence soukromých škol je pro státní rozpočet výhodná,“ uvedl předseda Sdružení soukromých škol Vladimír Kolder.
Za plány na omezení dotací se podle něj může skrývat i něco jiného než snaha o finanční úsporu. „Po jednání se zástupci ministerstva jsme nabyli jednoznačného dojmu, že problém není v racionální ekonomické rovině, ale že se jedná o čistě politickou záležitost a spíše o snahu řešit nepřímou cestou nedostatečnou naplněnost středních škol zřizovaných kraji,“ dodal.
Ministerské stanovisko však není definitivní. „Prostor pro debatu tady je. Už jsem se sešel se zástupci těchto škol a pozval jsem je také ke kulatému stolu na toto téma,“ řekl šéf resortu. Především v případě škol, které navštěvují handicapované děti, a v případě perspektivních středoškolských oborů štědřejší příspěvek ze státní pokladny nevyloučil ani do budoucna.